Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  22    23    24    25    26    27    28  >>
Téma: Provoz ISS
11.1.2007 - 11:52 - 
citace:
Nevím, jestli si rozumíme v tom úplně nejzákladnějším.

Nemá smysl se dohadovat, jestli by byla americká Alpha bez Rusů lacinější než ISS s Rusy, když vůbec nevíme, jestli by VŮBEC byla - jakkoli drahá. Vývoj od Reaganova vyhlášení do Clintoova velkého řezu mě nepřesvědčuje, že ano.
Měla NASA v r. 1993 VŮBEC NĚCO, na základě čeho by mohla stavět stanici? Měla aspoň něco vyprojektované, tedy dotažené do fáze plánů před prostorovou maketou? Dost slabý požadavek, já vím, ale aspoň...
Troufnu si říct, že neměla nic a dost dobře ani nemohla mít. Především neměla za sebou postupný vývoj zařízení nutných pro zabezpečení provozu a dlouhodobé obyvatelnosti takové stanice. Stejně jako neměla a dosud nemá (nemá nikdo kromě Rusů) stykovací uzly pro automatickou stykovku. Nemohla mít, protože neměla za sebou Saljuty a Mir.

Takže byla možnost vyvinout něco zcela nového a to bez zkušeností, jít ruskou cestou a postupně to vyvíjet, spolupracovat na bázi "já pán - ty pán" - a nebo koupit od Rusů na klíč. Takže by nám létala nad hlavou "čistě americká stanice", vyrobená pro Američany v Rusku. Stejně jako je "americká" FGB Zarja. Protože ji Američani koupili.

Pokud chcete porovnávat s tímto scénářem, pak by to šlo. Ovšem - jaká je cena zařízení, které je unikátní, je dílem monopolního výrobce a odběratel je dost nutně potřebuje?


Jeste bych doplnil:

Americke i ruske kosmicke technologie byly hnane politikou, nadopovane vojaky, kteri zde videli svoje prilezitosti, ale kazda se vydala jinym smerem. Kazdy mel svoje klady i zapory. Po likvidaci zelezne opony byl dle meho ten nejlepsi krok spojeni znalosti z obou stran za penize americanu (protoze rusove penize nemeli). Obavam se, ze ciste americka ani ciste ruska stanice by nebyla mozna.
Co se tyka technologii. Teprve havarie Columbie presvedcila americany, ze je konecne potreba neco udelat s STS. Vsichni o tom vedeli, ale brali riziko jako samozrejmost. Puvodne vojensky objekt letal s civilni posadkou, ale vojaci pracuji s rizikem jinym zpusobem. Takze v tuto chvili se vracime k osvedcenym technologiim a hledaji se nove moznosti. Pro mne byly raketoplany neco uzasneho az do havarie Chalengeru. Richard Feyman tenkrat zverejnil slabiny celeho systemu (vzpomenete si jeste na jeho lamani krouzku) a od te doby beru starty i pristani jako ruskou ruletu.
A co se tyka stykovaciho uzlu a dalsich ruskych drobnosti. Je pravdou, ze vsichni tak nejak automaticky bereme monopol jako neco spatneho. Ale na druhou stranu, Rusove do vyvoje nacpali penize, takze ted maji moznost aby se jim to vratilo, kdyz se to nekomu nelibi, at si vyvine svuj uzel. Je to krute, ale je to nejspravedlivejsi realita. Na tuhle drobnost GAO zapomela. Mysli si snad nekdo, ze Boeing, Lockheed nebo dalsi firmy to delaji jinak ? Reknou cenu a nikdo se o tom dal nebavi. Protoze to je jediny vyrobce. Nebo je problem v tom, ze je ten monopol rusky ?
 
11.1.2007 - 13:02 - 
citace:
citace:
Nevím, jestli si rozumíme v tom úplně nejzákladnějším.


Pro radu lidi je fakt ze by zadna stanice FREEDOM(fries) bez Ruske technologie v dohledne dobe nebyla zcela neprijatelny a vymysleji ruzne vymluvy/omluvy proc USA davno nemaji svou vlastni 100% US made stanici a jeste lacino. To je duvod zcela jalove diskuse bez presnych dat. Jinak stale omilana mantra ze Rusko nema penize je zcela nesmyslna. Mozna to platilo za Jelcina ale ted sedi v Kremlu jinaci sekac. Zlate a devizove rezervy Ruska jsou ~300 miliard U$ (po Cine s ~1000 miliard U$ druhe nejvetsi na svete). Stacilo jenom zarazit rozkradani prirodniho bohatstvi Ruska (Chodorkovkij=Kozeny). Mnohen presnejsi by bylo ze Putin (zatim) neporucil dat do kosmoautiky vic penez.



Nemá smysl se dohadovat, jestli by byla americká Alpha bez Rusů lacinější než ISS s Rusy, když vůbec nevíme, jestli by VŮBEC byla - jakkoli drahá. Vývoj od Reaganova vyhlášení do Clintoova velkého řezu mě nepřesvědčuje, že ano.
Měla NASA v r. 1993 VŮBEC NĚCO, na základě čeho by mohla stavět stanici? Měla aspoň něco vyprojektované, tedy dotažené do fáze plánů před prostorovou maketou? Dost slabý požadavek, já vím, ale aspoň...
Troufnu si říct, že neměla nic a dost dobře ani nemohla mít. Především neměla za sebou postupný vývoj zařízení nutných pro zabezpečení provozu a dlouhodobé obyvatelnosti takové stanice. Stejně jako neměla a dosud nemá (nemá nikdo kromě Rusů) stykovací uzly pro automatickou stykovku. Nemohla mít, protože neměla za sebou Saljuty a Mir.












Takže byla možnost vyvinout něco zcela nového a to bez zkušeností, jít ruskou cestou a postupně to vyvíjet, spolupracovat na bázi "já pán - ty pán" - a nebo koupit od Rusů na klíč. Takže by nám létala nad hlavou "čistě americká stanice", vyrobená pro Američany v Rusku. Stejně jako je "americká" FGB Zarja. Protože ji Američani koupili.

Pokud chcete porovnávat s tímto scénářem, pak by to šlo. Ovšem - jaká je cena zařízení, které je unikátní, je dílem monopolního výrobce a odběratel je dost nutně potřebuje?


Jeste bych doplnil:

Americke i ruske kosmicke technologie byly hnane politikou, nadopovane vojaky, kteri zde videli svoje prilezitosti, ale kazda se vydala jinym smerem. Kazdy mel svoje klady i zapory. Po likvidaci zelezne opony byl dle meho ten nejlepsi krok spojeni znalosti z obou stran za penize americanu (protoze rusove penize nemeli). Obavam se, ze ciste americka ani ciste ruska stanice by nebyla mozna.
Co se tyka technologii. Teprve havarie Columbie presvedcila americany, ze je konecne potreba neco udelat s STS. Vsichni o tom vedeli, ale brali riziko jako samozrejmost. Puvodne vojensky objekt letal s civilni posadkou, ale vojaci pracuji s rizikem jinym zpusobem. Takze v tuto chvili se vracime k osvedcenym technologiim a hledaji se nove moznosti. Pro mne byly raketoplany neco uzasneho az do havarie Chalengeru. Richard Feyman tenkrat zverejnil slabiny celeho systemu (vzpomenete si jeste na jeho lamani krouzku) a od te doby beru starty i pristani jako ruskou ruletu.
A co se tyka stykovaciho uzlu a dalsich ruskych drobnosti. Je pravdou, ze vsichni tak nejak automaticky bereme monopol jako neco spatneho. Ale na druhou stranu, Rusove do vyvoje nacpali penize, takze ted maji moznost aby se jim to vratilo, kdyz se to nekomu nelibi, at si vyvine svuj uzel. Je to krute, ale je to nejspravedlivejsi realita. Na tuhle drobnost GAO zapomela. Mysli si snad nekdo, ze Boeing, Lockheed nebo dalsi firmy to delaji jinak ? Reknou cenu a nikdo se o tom dal nebavi. Protoze to je jediny vyrobce. Nebo je problem v tom, ze je ten monopol rusky ?
 
11.1.2007 - 13:27 - 
citace:
Nevím, jestli si rozumíme v tom úplně nejzákladnějším.

Nemá smysl se dohadovat, jestli by byla americká Alpha bez Rusů lacinější než ISS s Rusy, když vůbec nevíme, jestli by VŮBEC byla - jakkoli drahá.
V čem konkrétně vidíte problémy při realizaci "stanice Alpha bez Rusů"? Jen připomínám, že alternativou modulu FGB od Chruničeva byl Bus-1 od Lockheedu.


http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld059.htm
 
11.1.2007 - 14:25 - 
citace:
citace:
Nevím, jestli si rozumíme v tom úplně nejzákladnějším.

Nemá smysl se dohadovat, jestli by byla americká Alpha bez Rusů lacinější než ISS s Rusy, když vůbec nevíme, jestli by VŮBEC byla - jakkoli drahá.
V čem konkrétně vidíte problémy při realizaci "stanice Alpha bez Rusů"? Jen připomínám, že alternativou modulu FGB od Chruničeva byl Bus-1 od Lockheedu.


http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld059.htm


Skvely obrazek. A co realita. Jake dlohodobe zkusenosti mel Lockheed se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$.
 
11.1.2007 - 14:55 - 
citace:
Skvely obrazek. A co realita. Jake dlohodobe zkusenosti mel Lockheed se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$.
Jsem rád, že se Vám obrázek líbí. Jde totiž o vítězný návrh NASA z roku 1993 a v podstatě americký segment současné stanice (jehož část nyní nepopiratelně létá na orbitě) před tím, než jej spojili s ruským segmentem.
O Lockheedu jsem se zmínil jen v souvislosti s blokem Bus-1, neoznačil jsem jej za autora toho projektu.
Znovu se tedy ptám, v čem vidíte problémy při realizaci?
 
11.1.2007 - 15:19 - 
citace:
citace:
Skvely obrazek. A co realita. Jake dlohodobe zkusenosti mel Lockheed se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$.
Jsem rád, že se Vám obrázek líbí. Jde totiž o vítězný návrh NASA z roku 1993 a v podstatě americký segment současné stanice (jehož část nyní nepopiratelně létá na orbitě) před tím, než jej spojili s ruským segmentem.
O Lockheedu jsem se zmínil jen v souvislosti s blokem Bus-1, neoznačil jsem jej za autora toho projektu.
Znovu se tedy ptám, v čem vidíte problémy při realizaci?


Jake dlohodobe zkusenosti mela NASA se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$??? Male.
Takove zkusenosti se daji "koupit" t.j. zaplatit si vlatni vyvoj ale stoji to balik penez a spoustu casu. Tak se spojili s Rusama (ne ze je nekam milostive prizvali). A vtom je zrejme hlavni problem cele diskuse. Jak uz tady nekdo napsal je to normalni spoluprace "ja pan ty pan" Jadro ISS proste bylo postaveno na Ruske technologii a pokouset se to dnes ruznymi slovnimi triky zpetne snizovat je trapne (jiny duvod pro neustale natahovani diskuse coby kdyby nevidim).
 
11.1.2007 - 16:00 - 
Nevím jestli nebudu působit, jako bych pocházel z Oděsy - Oděsan prý zásadně odpovídá na otázku otázkou a když mu to vytknete, praví "To že dělám?" - ale odpovím otázkou/ami:

Která část amerického modulu zabezpečuje fungování stanice a která část amerického modulu zabezpečuje životní podmínky na stanici?

Dokud neexistovala a nebyla dostatečně prověřená zařízení, která toto dělají (a to nešlo otestovat během několikadenních výletů STS), nebylo možné udělat ani prostorové makety těch zařízení, tedy nebylo možno určit jejich uspořádání, tedy nebylo možno ani si udělat představu o modulu, v němž měla být zabudována. Tedy nebylo nic - a předkládaný obrázek má asi stejnou vypovídací schopnost o realitě jako velmi realistické náčrty plasmových a atomových raket, kterých byly v 60. letech plné knížky pro zvídavé děti - třeba "6 dnů na Luně 1".
Z ISS dělají obyvatelnou stanici moduly Zarja a Zvezda - bez nich je to umně sestavená moderní socha.

A v tom vidím problém při realizaci. (Ať nevypadám úplně jako Oděsan.)
 
11.1.2007 - 17:16 - 
citace:
citace:
citace:
Skvely obrazek. A co realita. Jake dlohodobe zkusenosti mel Lockheed se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$.
Jsem rád, že se Vám obrázek líbí. Jde totiž o vítězný návrh NASA z roku 1993 a v podstatě americký segment současné stanice (jehož část nyní nepopiratelně létá na orbitě) před tím, než jej spojili s ruským segmentem.
O Lockheedu jsem se zmínil jen v souvislosti s blokem Bus-1, neoznačil jsem jej za autora toho projektu.
Znovu se tedy ptám, v čem vidíte problémy při realizaci?


Jake dlohodobe zkusenosti mela NASA se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$??? Male.
Takove zkusenosti se daji "koupit" t.j. zaplatit si vlatni vyvoj ale stoji to balik penez a spoustu casu. Tak se spojili s Rusama (ne ze je nekam milostive prizvali). A vtom je zrejme hlavni problem cele diskuse. Jak uz tady nekdo napsal je to normalni spoluprace "ja pan ty pan" Jadro ISS proste bylo postaveno na Ruske technologii a pokouset se to dnes ruznymi slovnimi triky zpetne snizovat je trapne (jiny duvod pro neustale natahovani diskuse coby kdyby nevidim).


S vyjimkou SkyLab a SpaceHab nemela NASA zadne zkusenosti, zvlast ne tak dlouhodobe jako byly s MIRem. Nemohu ale najit, kdo to pro NASA vyvijel.
 
11.1.2007 - 17:26 - 
citace:
Která část amerického modulu zabezpečuje fungování stanice a která část amerického modulu zabezpečuje životní podmínky na stanici?

Dovoluji si zkopírovat část textu ze SPACE40, týkající se vybavení modulu 2001-006B - Destiny:

10 systémových skříní:

* 2 skříně AvR [=Avionics Rack] s avionikou pro ovládání zejména:
- řídicího, naváděcího a navigačního systému GC&NS [=Guidance, Control and Navigation System] komplexu včetně silových setrvačníků CMG [=Control Moment Gyro] stabilizačního a orientačního systému umístěných na příhradové konstrukci ITS-Z1;
- spojového a sledovacího systému C&T [=Communication and Tracking] pro:
- fonické spojení osádky s řídicím střediskem;
- obousměrný přenos televizního signálu;
- komunikace krátkého dosahu ve vesmíru v pásmu UHF [=Ultra High Frequency];
- širokopásmové spojení v pásmu Ku;
- širokopásmové spojení v pásmu S;
- klimatizačního systému ECLSS [=Environmental Control and Life Support System];
- systému tepelné regulace TCS [=Thermal Control System];
- povelového systému a systému sběru dat C&DH [=Command and Data Handling];
- energetického systému EPS [=Electrical Power System] včetně 2 transformátorů/stabilizátorů stejnosměrného napětí DDCU [=DC-to-DC [=Direct Current-to-Direct Current] Converter Unit] pro přeměnu napětí;
- počítačového systému C&C [=Command and Control Computers], tvořeného 3 redundantními počítači a modemy MDM [=Multiplexer/Demultiplexer];

* 2 skříně TCSR [=Thermal Control System Rack], a to:
- skříň pro chlazení a cirkulaci chladicího média pro silné chlazení (výstupní teplota média +4 °C) pro chlazení vybraných skříní;
- skříň pro chlazení a cirkulaci chladicího média pro střední chlazení (výstupní teplota média +17 °C) pro chlazení vzduchu a vybraných skříní;

* skříň pro systém kontroly složení atmosféry ARR [=Atmosphere Revitalization Rack], obsahující systém ECLSS [=Environmental Control and Life Support System], který tvoří:
- ventilační systém PCS [=Pressure Control System];
- zařízení pro odstraňování oxidu uhličitého CO2 za atmosféry CDRA [=Carbon Dioxide Removal Assembly];
- zařízení pro sledování a odstraňování dalších znečišťujících příměsí z atmosféry;
- systém monitorování a udržování chemického složení, teploty a vlhkosti atmosféry ve stanici;
- systém doplňování kyslíku a dusíku do atmosféry;

* 5 dalších systémových skříní (dopraveny při letu STS 102/ISS-5A.1, 2001-010A)
 
11.1.2007 - 17:48 - 
citace:
Jake dlohodobe zkusenosti mel Lockheed se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$.

K dlouhodobým zkušenostem Lockheedu, na kterých byl založen pohonný modul Bus-1:
Bus-1 je vycházel z pohonného modulu s životností cca 10 roků, který Lockheed Martin vyvinul a vyrobil pro USAF, a který dlouhodobě (celé desetiletí) řídil a poháněl těžké špionážní družice Lacrosse:
1988-106B - Lacrosse 1
1991-017A - Lacrosse 2
1997-064A - Lacrosse 3
2000-047A - Lacrosse 4
2005-016A - Lacrosse 5

foto družice Lacrosse:
http://www.fas.org/spp/military/program/imint/lacrosse.htm

Tento modul byl údajně použit i pro družici 1990-019B - USA 53 (Misty 1).
 
11.1.2007 - 23:18 - 
citace:
S vyjimkou SkyLab a SpaceHab nemela NASA zadne zkusenosti, zvlast ne tak dlouhodobe jako byly s MIRem. Nemohu ale najit, kdo to pro NASA vyvijel.
Výrobcem první americké orbitální stanice Skylab byl McDonnell Douglas (v roce 1997 fúze s Boeingem).

Výrobcem modulů Spacehab (po celou dobu letu umístěných v nákladovém prostoru raketoplánu) je Spacehab, Inc.
 
14.1.2007 - 16:57 - 
myslim ze je na mieste ak sa podakujem za vsetkych citajucich, pretoze vyssie uvedene fakty a nazory su plne kvalitneho obsahu.

ja len skormne dodavam svoj nazor. myslim si ze kazda spolupraca je vyhodna pre zucastnene strany, ak sa to aj neda vycislit ihned a presne v jednotlivych oblastiach, tak urcite ma spolupraca vplyv nepriamo na dianie v jednotlivych oblastiach ekonomik. nebudem tvrdit ze spolupraca je vzdy iba prinosom, ale pokial ide o ISS a kozmicky vyskum vo vseobecnosti, tak objavovanie novych "vod" je VZDY iba prinosom
 
15.1.2007 - 08:16 - 
Nezapomeňte taky na to, že Sověti vyvinuli a vyzkoušeli systém automatického spojení lodí Sojuz už koncem 60. let, aby ho až do roku 1978 vůbec nepotřebovali a jenom tím způsobili obrovské problémy Sojuzům, které potom nebyli schopné ve třetině případů se úspěšně spojit (jak spolu, tak se Saljuty 1 až 5). Skylab američanům fungoval v době, kdy SSSR neměl za sebou jediný úspěšný pobyt na Saljutech. Hlavní důvody zpoždění Freedomu byla havárie Challengeru, nárůst ceny za starty STS, vývojových nákladů, nutné změny na stanici a následné škrty v rozpočtech NASA a plánech stanice. Stejně je ale dobře, že je ISS, protože odlaďovat spolupráci až při letech na Měsíc nebo Mars by bylo mnohem horší. 
17.1.2007 - 20:24 - 
nakladak Progress-M 57 (ISS Progress 22) se odpojil 16. 01. 2006 23:32 UT od ISS (modul Pirs) a rizene zanikl v atmosfere Zeme. Podrobnosti na:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/s/2006/025A.HTM

Dalsi Progress-M 59 (ISS Progress 24) je uz nachystan na rampe a 18.01.06 02:12:13 UT by mnel odstartovat. Start k vyroci narozeni Koroljova. Na NASA je par fotek...



Na NASA TV asi jen pristani u ISS...
Patek 19.01.06 2:00 - 3:00


jen aby to nezapadlo...
 
17.1.2007 - 20:34 - 
citace:
Na NASA TV asi jen pristani u ISS...
Patek 19.01.06 2:00 - 3:00


V Sobotu 20.01.06 2:00-3:00 UT samozrejme, pardon
 
17.1.2007 - 20:39 - 
Sergej Pavlovič Koroljov


http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-14/html/jsc2007e03079.html

 
17.1.2007 - 21:17 - 
citace:
citace:
Na NASA TV asi jen pristani u ISS...
Patek 19.01.06 2:00 - 3:00


V Sobotu 20.01.06 2:00-3:00 UT samozrejme, pardon


A stroj poziciate aj mne ? Ja by som toho chcel sthnut v roku 2006 viac . Asi to malo byt 20.01.07 2:00-3:00 UT
 
17.1.2007 - 21:19 - 
citace:
citace:
citace:
Na NASA TV asi jen pristani u ISS...
Patek 19.01.06 2:00 - 3:00


V Sobotu 20.01.06 2:00-3:00 UT samozrejme, pardon


A stroj poziciate aj mne ? Ja by som toho chcel sthnut v roku 2006 viac . Asi to malo byt 20.01.07 2:00-3:00 UT


teda stoj casu tam malo byt
 
18.1.2007 - 11:06 - 
citace:
Asi to malo byt 20.01.07 2:00-3:00 UT


teda stoj casu tam malo byt


chjo, to zas bude trvat nez si zvyknu.... pisu 06 uplne vsude! Asi stokrat napisu na papir 2007...
 
18.1.2007 - 11:28 - 
cesta Soyuzu-U na rampu ve fotografiich:
http://www.energia.ru/english/energia/iss/iss15/progress-m-59/photo_01-16.html

dalsi mraky fotek z montaze,...
http://www.energia.ru/english/energia/news/news.html

 
18.1.2007 - 11:35 - 
jeste preprava na roscosmos.ru:
http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=2054
 
18.1.2007 - 11:51 - 
Start Progress-M 59 (ISS Progress 24):
big:
http://www.energia.ru/energia/iss/iss15/progress-m-59/im/photo_01-18-02.jpg

 
19.1.2007 - 14:17 - 
Japanese Experiment Module (JEM) - Kibo
pod dohledem Josepha Tannera - STS-115 Mission Specialist

hi-res: http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/images//large/03pd2910.jpg
 
22.1.2007 - 07:53 - 
V říjnu vyšla kniha "Reference guide to the ISS" (viz. např.: http://www.apogeespacebooks.com/Books/InternationalSS.html).
Nyní je volně k dispozici na stránkách NASA!!!! http://www.nasa.gov/mission_pages/station/news/ISS_Reference_Guide.html (po částech)
nebo na: http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20060056410_2006259416.pdf (jako celek, ale 187 MB PDF!!).
Nádhera!!
 
23.1.2007 - 12:41 - 
co poviete na to, keby kibo dali tam kde mala byt centrifuga:

http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=5e2f711c5193&ft=21980041&ftv=1&ftid=14
 
23.1.2007 - 21:41 - 
Dnes, 2007-01-23, jednali představitelé kosmických agentur, podílejících se na výstavbě ISS v sídle ESA v Paříži, aby zhodnotili stav a výhledy ISS. Podle oficiální tiskové zprávy NASA s prolášením vydaným na závěr zasedání

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/jan/HQ_07013_HOA_Joint_Statement.html

si v podstatě pochvalovali dosažené výsledky. Jednali také a výhledech (včetně použití COTS a CEV), ale detaily v tiskové zprávě NASA nejsou.

 

____________________
Antonín Vítek
 
24.1.2007 - 21:48 - 
V návazné tiskové konferenci se novináři ptali v hlavně na úplné blbosti, ale něco bych stejně zopakoval:

- šestičlenná stálá posádka ISS od dubna 2009
- operační nasazení lodi Orion nejpozději v roce 2014
- zatím se počítá s pěti starty STS v roce 2007, ale pravděpodobnější budou jen čtyři
- závazná objednávka na další sérii ATV zatím nebyla podána, čeká se na výsledky prvního zkušebního letu, stále plánován na letošní léto (objevily se totiž jinde náznaky, že by mohl být odložen až na listopad 2007, ne-li až na rok 2008)
- zajišťování dodávek části nákladu na ISS rukými prostředky podle NASA je dokodnuto do roku 2009 včetně, o prodloužení se zatím nejednalo, protože je to ještě předčasné
- NASA si hodně slibuje od COTS - ale termíny, kdy by mohl být operační, nikdo neřekl

 

____________________
Antonín Vítek
 
31.1.2007 - 14:08 - 
animace instalace Node 2, Columbusu, JEM (Kibo) a SPDM
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition14/exp14_msb_012607.html

aneb co mi uniklo
 
03.2.2007 - 11:26 - 
Tak to teď vypadá, že se kratší mise Japonce a Kanaďana na ISS zatím neuskuteční a Whitsonová se vrátí normálně s Malenčenkenm v Sojuzu po půl roce. Škoda. No ono to může bejt za měsíc zase úplně jinak.
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=61&start=331
 
03.2.2007 - 23:42 - 
citace:
Tak to teď vypadá, že se kratší mise Japonce a Kanaďana na ISS zatím neuskuteční a Whitsonová se vrátí normálně s Malenčenkenm v Sojuzu po půl roce. Škoda.


Pokusil jsem se udělat seznam 10 nejdelších kosmických letů Evropanů (bez Ukrajiny) ve srovnání s dosud nejdelším letem Japonce a Kanaďana:

1. Haigneré, start Sojuz TM-29: 188d 20h
2. Reiter, start Sojuz TM-22: 179d 1h
3. Reiter, start STS-121: 171d 3h
4. Eyharts, plánovaný start STS-122: cca 65d
5. Merbold, start Sojuz TM-20: 31d 12h
6. Chrétien, start Sojuz TM-7: 24d 18h
7. Eyharts, start Sojuz TM-27: 20d 16h
8. Haigneré, start Sojuz -17: 20d 16h
9. Ewald, start Sojuz TM-25: 19d 16h
10. Favier, start STS-88: 16d 21h
-----
Thirsk (KAN), start STS-88: 16d 21h
Doi (JAP), start STS-87: 15d 16h
 
<<  22    23    24    25    26    27    28  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.291148 vteřiny.