| 23.4.2007 - 16:29 - Adolf | |
|
citace:
Ktery ? STS nebo komplex Buran/Energia ?
STS! Buran byl reakcí na STS a jakž takž zavčas z něj moudře vycouvali.
Jednou možná budou raketoplány, jednou možná budou i ty nepředstavitelné obludy splňující nároky na celou tu škálu letových prostředků pro různé rychlosti a vrstvy atmosféry, které se tu diskutovaly. Zatím je to ale víc nákladné technické eskamotérství než technicky a ekonomicky optimalizované řešení. |
|
citace:
citace:
Ktery ? STS nebo komplex Buran/Energia ?
STS! Buran byl reakcí na STS a jakž takž zavčas z něj moudře vycouvali.
Jednou možná budou raketoplány, jednou možná budou i ty nepředstavitelné obludy splňující nároky na celou tu škálu letových prostředků pro různé rychlosti a vrstvy atmosféry, které se tu diskutovaly. Zatím je to ale víc nákladné technické eskamotérství než technicky a ekonomicky optimalizované řešení.
Nemohu si pomoci, ale komplex Buran/Energia na mne delal lepsi dojem ;o))) Skoda ho, zvlaste te tezke rakety. |
|
Laická otázka:
Bol už niekedy človek na retrográdnej obežnej dráhe? Alebo na polárnej (mohol sa na vlastné oči pozrieť zhora na Ant/Arktídu)? Resp., počas doterajších pilotovaných letov aká bola najväčšia inklinácia?
Ďakujem. |
| 25.4.2007 - 07:50 - Luděk | |
|
citace:
Laická otázka: Bol už niekedy človek na retrográdnej obežnej dráhe? Alebo na polárnej (mohol sa na vlastné oči pozrieť zhora na Ant/Arktídu)? Resp., počas doterajších pilotovaných letov aká bola najväčšia inklinácia? Ďakujem.
Největší inklinace byla při letu Vostok-5 - V. Bykovskij, 68° (1963). Američané při letu Atlantis STS-36 v roce 1990 létali na dráze 62°. Ti mají také nejmenší inklinaci, 28°. Číňané létají na 42°, Saljuty, Mir a ISS na 52°, Skylab létal na 50°. Na retrográdní nebo polární dráze žádný pilotovaný let neproběhl. |
|
| Retrográdní dráhy jsou ideální pro DPZ jak civilní, tak i vojenské. Jenomže tohle zvládnou líp družice, takže lety s posádkou nejsou potřebné. Když STS-59 mapoval Zemi radarem, létal na dráze se sklonem 57°, takže polární oblasti byly mimo dosah. Na dráhu s větším sklonem než 62° nemůžou z KSC startovat kvůli dopadu SRB a nádrže do obydlených oblastí. |
|
Před havárií Challengeru se proto počítalo se starty raketoplánů také ze základny Vandenberg AFB (Western Test Range) v Kalifornii na polární dráhy. Byla tam poslavena rampa SLC-6, která se nyní používá pro některé komerční nosné rakety (samozřejmě po úpravách).
Co se týče retrográdních drah: S výjimkou Izraele, u kterého je to nutnost, se na výrazně retrográdní rakety nic nevypouští. Meteorologické polární družice, jako jsou americké družice - civilní NOAA a vojenské DMSP - a ruské družice řady Meteor nebo čínské FY - jsou sice vypouštěny na retrográdní dráhy, ale se sklonem pouze cca. 97 stupňů k rovníku. Stejně tak jsou na tyto dráhy vypouštěny družice pro dálkový průzkum Země (DPZ). Vtip těchto jen o pouhých 7 stupňů retrográdních drah je v tom, že jejich rovina zachovává vůči Slunci prakticky stále stejnou orientaci (stačí jen drobné korekce); proto se těmto drahám říká heliosynchronní. Díky tomu snímkují povrch Země 2x za den, vždy za stejného osvětlení terénu pod sebou (např. dopoledne a pak o 12 hodin později po západu Slunce před půlnocí). Jednou přitom přelétají pozorované místo od severu na jih, o půl dne později opačným směrem.
Izraelci musejí střílet nosné rakety jen směrem na západ, nad Středozemní moře, jinak by jim stupně nosných raket padaly na území arabských sousedů a to každému dojde, že není možné - sousedi by si to mohli vykládat jako raketový útok. Proto družice Offeq mají sklon přibližně 143,5 stupně, což je vlastně sklon 36,5 stupně, ale proti směru otáčení zeměkoule.
____________________
Antonín Vítek |
|
Ahojte,
V suvislosti s problemom 'vesmirneho smetia' ma napadla otazka: ak je dopredu dane, na akej obeznej drahe aku rychlost musi mat vesmirne teleso a viac ako 99% satelitov ma rovnaky smer obehu, tak preco su vzajomne rychlosti take velke ?
Mozem ja mat v rovnakej vyske dve satelity s roznou dobou obehu ? Podla mojho nazoru, ak nemam zdroj pohonu, tak asi nie, ze ?
Problem je, ze niektore satelity nekruzia po kruhovej drahe ale po eliptickej, nie ?
Dakujem |
| 30.4.2007 - 12:49 - Dodor | |
|
citace:
Problem je, ze niektore satelity nekruzia po kruhovej drahe ale po eliptickej, nie ?
Dakujem
Přesně tak a tudíž můžou mít na stejném bodě rozdílný směr a velikost rychlosti (vector). |
|
Navic sklon techto drah nebyva stejny, tudiz do sebe muzou narazet z boku.
Pokud vystrelite jeden satelit pod uhlem 45stp k rovniku a dalsi satelit vystrelite taky pod uhlem 45stp, ale na druhem konci sveta a o pul obehu pozdeji tak ty dva satelity do sebe muzou narazit pod uhlem 90stp a mit tedy stretavaci rychlost 7.5 km/s.
Dva satelity proletajici nad Zemskymi poly (polarni draze) do sebe muzou klidne narazit i celne (15km/s). Staci jen vystrelit dva satelity smerem k severnimu polu ve stejnou chvili ze dvou protilehlych lokaci, nebo druhy satelit vystrelit ze stejne lokality, ale cca o pul dne pozdeji. |
|
> ... preco su vzajomne rychlosti take velke ? Problem je, ze niektore satelity nekruzia po kruhovej drahe ale po eliptickej, nie ?
Rozdílná výstřednost u eliptických drah by vedla jen k relativně malým kolizním rychlostem. Mnohem větší vliv mají rozdíly ve sklonu a hlavně v rovině drah, jak už tu napsal Jirka.
Ovšem i mne překvapilo, že většina možných srážek by měla mít kolizní rychlost cca 14 km/s a více, což podle mých výpočtů znamená srážku pod úhlem nejméně 125° (tedy už docela hodně "proti sobě"). Vysvětlením je zřejmě to, že původní družice FY-1C měla (bohužel) sklon cca 99°, takže i většina trosek má tento sklon (který je mírně "retrográdní", tedy tedy letí trochu "proti směru letu většiny družic"). Z toho plyne, že i družice na drahách se sklonem třeba jen 30° už se mohou, při nepříznivé vzájemné poloze rovin drah, srazit s troskami FY-1C pod úhlem přes těch 125° a tedy s kolizní rychlostí přes 14 km/s.
Obecně jsou ale potenciálně "v ohrožení" všechny družice Země jejichž výška dráhy je nižší než cca 1000 km (alespoň v perigeu), protože v této výšce (a níže) teď létá většina trosek FY-1C.
O FY-1C více na http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1999/I025A.HTM |
|
Ahojte,
Teraz velmi leti otazka PRO, mna zaujimaju tieto veci:
Ak si predstavime, ze radar ma max. dosah 6700 km (pocital som s hodnotou 6000 km) a raketa leti s rychlostou 15 Mach (zobral som 18000 km/s), tak ak zaregistruje raketu, signal radara leti tam aj spat 0.04 s. Za ten cas raketa posunie o 360 m (za cas 0.02 s - cas kym dorazi odrazeny signal od rakety do radaru). Ak viem, ze v case ked sa mi dorazi signal do radaru raketa uz je prec o 720 metrov (moment vyslania - moment prijatia), tak ako sa to kompenzuje pri navadzani antirakiet ?
Je to ako sledovat svetlo so vzdialenich hvized - mozno hviezda uz neexistuje, je to minulost.
Dakujem |
|
Opakovani matka moudrosti:
Prave jste vyhmatnul klicovy problem navadeni na velmi rychle cile. Dokonce i kdyz vezmete finalni navadeni IR snimacem v EKV, tak pri vzdalenosti 100 km od hlavice (cca 7-10 sekund od zasahu), cestuje to IC vlneni od hlavice ke snimaci 0.3 ms, za kterouzto dobu urazi hlavice po draze cca 2.3 metru, cili zhruba jednu ci dve konske, pardon hlavicove delky.
Takze z hlediska EKV hlavice stejne jako palba z kulometu na letadlo - kus pred :-) a predpokladem je dost dobra predikce drahy. Cili pasivni hlavice, vysoke vakuum, dobry model GP atd ...
Radar samozrejme vidi stary obraz, proto navadi s presnosti desitek ci stovek kilometru, neni to v principu radar strelecky, ale orientacni. Jeho sila je v rozliseni a zrejme v jeho dalsich vlastnostech, aby (udajne) odlisil hlavice od balonu a zbytku z posledniho stupne a dokazal poskytnout data k predani do EKV pro finalni rozhodnuti, co je jeho cilem. |
|
Mel bych ovsem jiny problem, ktery mi vrta hlavou, pokud je zde nejaky odbornik na radiolokaci.
Hovori se fenomenalnim rozliseni onoho XBR radaru. Jak je takoveho rozliseni dosazeno? Na jakou vzdalenost udavana hodnota nekolika malo desitek centimetru plati?
Jak toto souvisi se sirkou svazku toho AESA pole radarove anteny? Je zrejme, ze tato technologie umi generovat svazek o uhlove sirce zlomky stupnu, ale pro rozliseni rekneme 20cm na vzdalenost 5000km mi vychazi,
ze by uhlova sirka svazku mela byt neco pres 2 miliontiny stupne, tj. asi 8 mas. Je to realne u mikrovlnneho svazku?
Kde delam v uvaze chybu? |
|
| Myslím že takové rozlišení je možné jen na kratší vzdálenosti, tedy na dobu, kdy už protiraketa dohořela a EKV se blíží k cíli - řekněme na vzdálenost 1-2000 km. Hodnotu rozlišení Pentagon nikdy nezveřejní z bezpečnostních důvodů. |
|
citace:
Myslím že takové rozlišení je možné jen na kratší vzdálenosti, tedy na dobu, kdy už protiraketa dohořela a EKV se blíží k cíli - řekněme na vzdálenost 1-2000 km. Hodnotu rozlišení Pentagon nikdy nezveřejní z bezpečnostních důvodů.
Mne osobne se zatim zda, ze onen udaj o "rozliseni" se tyka spise presnosti urceni polohy kontaktu v prostoru, a to jeste z matematickeho vyhodnoceni cele rady odezev na jednotlive impulsy. Tim nasledne lze zpracovat drahu telesa a s takovouto presnosti predikovat jeho budouci polohu (v pasivni casti letu).
Coz je samozrejme v rozporu s tvrzenim, ze radar (resp. system vyhodnocujici jeho data) nasledne predava killeru TOM - cili mapu objektu leticich "spolecne" s vyznacenim cile.
Konkretni TTD radaru a jeho schopnosti samozrejme necekam, jde mi o to, zda je lze shora a zdola kvalifikovane odhadnout na zaklade zname frekvence, rozmeru anteny, zkusenosti s jinymi AESA radary, fyzikalnimi podminkami v atmosfere atd. |
| 18.5.2007 - 10:57 - Adolf | |
|
citace:
Mel bych ovsem jiny problem, ktery mi vrta hlavou, pokud je zde nejaky odbornik na radiolokaci.
Hovori se fenomenalnim rozliseni onoho XBR radaru. Jak je takoveho rozliseni dosazeno? Na jakou vzdalenost udavana hodnota nekolika malo desitek centimetru plati?
Jak toto souvisi se sirkou svazku toho AESA pole radarove anteny? Je zrejme, ze tato technologie umi generovat svazek o uhlove sirce zlomky stupnu, ale pro rozliseni rekneme 20cm na vzdalenost 5000km mi vychazi,
ze by uhlova sirka svazku mela byt neco pres 2 miliontiny stupne, tj. asi 8 mas. Je to realne u mikrovlnneho svazku?
Kde delam v uvaze chybu?
Zdaleka nejsem odborníkem na radiolokaci. Ovšem kam sahají mé chabé znalosti: radar určuje polohu v podstatě v polárních souřadnicích. Jeho nejpřesnější rozlišení při tom vychází z měření vzdálenost, rozlišení polohy vyplývající z úhlového rozlišení je pak řádově jinde. Velmi přesných měření vzdálenosti je dosahováno kódování signálu. Osobně mi připadá měření s přesností desítek cm u cíle tisíce km vzdáleného neodpovídající účelu a ilustrující spíš skutečnost, že přílišná přesnost je na úkor relevance. Takovouto přesnost bych očekával od senzorů interceptoru ne od naváděcího lokátoru. ____________________
Áda |
|
http://en.wikipedia.org/wiki/Imaging_radar
Radar dela vlastne obrzek za pomoci fotonu o frekvenci 7 az 12.5 GHz a vlnove delce cca 3cm. Naproti tomu ma cervene (viditelne) svetlo vlnovou delku cca 740 nm a frekvenci 405 THz. To je docela rozdil, ale myslim ze to docela dobre korensponduje s tim maximalnim deklarovanym maximalnim rozlisenim 10cm. To je urcite dostatecne k odliseni hlavice od jakehokoliv jineho predmetu s jinym tvarem, pripadne k detekci rotace ci translace zpusobene manevrovanim, ci zmene tvaru zpusobene nafukovanim nejake atrapy.
Infracervene svetlo pouzivane v senzorech interceptoru a v planovane konstalaci satelitu na LEO, ktere maji prave pomoci s rozlisovanim falesnich cilu ma delku 750 nm az 1 mm. Americani pracuji na na senzorech schopnych pracovat ve vice vlnovych delkach schopnych sledovat distribuci teplot cile. Od 3 do vice nez 12 mikrometru. Rozliseni by tedy melo byt vice nez dostatecne.
Nasel jsem clanek s prekvapive mnoha informacemi:
http://mae.pennnet.com/articles/article_display.cfm?article_id=103676
|
|
| V tom clanku tvrdi, ze maximalni rozliseni XBR je golfovy micek na vzdalenost nekolika tisic mil. To by odpovidalo tem 3centimetrum. To je vsak asi teoreticke rozliseni. Kazdopadne je to i zrejme jedina moznost jak detekovat kosmicke smeti na LEO a dava to i odpoved jaka maximalni velikost je momentalne detekovatelna. |
|
citace:
V tom clanku tvrdi, ze maximalni rozliseni XBR je golfovy micek na vzdalenost nekolika tisic mil. To by odpovidalo tem 3centimetrum. To je vsak asi teoreticke rozliseni. Kazdopadne je to i zrejme jedina moznost jak detekovat kosmicke smeti na LEO a dava to i odpoved jaka maximalni velikost je momentalne detekovatelna.
To michate nekoilk veci dohromady.
Je rozdil mezi schopnosti detekce, to je vec vykonu vysilace, sumu a citlivosti prijimace, odrazivosti cile a dalsich faktoru.
... a mezi rozlisenim, tj. schopnosti nezavisle radiolokacne "proskenovat" dva sousedni body v prostoru. Samozrejme teoreticky je rozliseni limitovano vlnovou delkou zareni, ale tady se bavime o tisicich kilometru, urcujicim faktorem z hlediska polohy bude jiste dosazitelne sirka a rozbihavost mikrovlnneho svazku.
Adolfe, mate pravdu v tom, ze merit vzdalenost (vlastne merit cas) je nejpresnejsi vec, co lze. Navic lze zrejme studovat tvar vraceneho impulsu, jeho spektrum a dovozovat leccos z ruznych minidopplerovskych posunu v zavislosti na case, to si umim predstavit, tam ma matematika a elektronika siroky vybeh.
Senzory na EKV a naroky, ktere zpracovani jejich signalu klade na elektroniku a jeji vykon, je na jinou, nepochybne stejne zajimavou diskusi. |
|
citace:
citace:
V tom clanku tvrdi, ze maximalni rozliseni XBR je golfovy micek na vzdalenost nekolika tisic mil. To by odpovidalo tem 3centimetrum. To je vsak asi teoreticke rozliseni. Kazdopadne je to i zrejme jedina moznost jak detekovat kosmicke smeti na LEO a dava to i odpoved jaka maximalni velikost je momentalne detekovatelna.
To michate nekoilk veci dohromady.
Je rozdil mezi schopnosti detekce, to je vec vykonu vysilace, sumu a citlivosti prijimace, odrazivosti cile a dalsich faktoru.
... a mezi rozlisenim, tj. schopnosti nezavisle radiolokacne "proskenovat" dva sousedni body v prostoru.
No ja jsem prave myslel ze to bylo receno. Minimalni velikost detekovatelneho objektu 3cm - na mesich objektech nedochazi k odrazu svetla s vetsi vlnovou delkou. A rozliseni detailu o velikosti cca 10cm. To znamena ze kdyz na hlavici bude hrbolek s velikosti mensi nez 10cm tak ho nelze rozeznat. (Tomu by odpovidaly i ty zverejnene fotky, ktere se potulovaly uz v tom zverejnenem odkazu na b... listy.)
Od rozeznani vetsich detailu jsou prave ty infracervene senzory. Na satelitech nebo interceptorech. |
|
Ahojte,
Na internete som nasiel dost vela fotiek (zamerne nekvalitnych) o tom, ako vyzera konstrukcia americkej jadrovej strely. Preco je obal jadrovej strely chladeny plynom (asi tekuty dusik)? Aby mal taku teplotu ako pozadie ?
Ako su riesene chladiace radiatory v kozme ? Tam nefunguje chladenie prudenim (konvekcia), tak sa tam spolieha len na ziarenie ? Ako je to ucinne oproti normalnemu sposobu ? Treba tam vacsiu plochu, vacsi tlak alebo nuteny obeh ?
Dakujem. |
|
citace:
Ahojte,
Na internete som nasiel dost vela fotiek (zamerne nekvalitnych) o tom, ako vyzera konstrukcia americkej jadrovej strely. Preco je obal jadrovej strely chladeny plynom (asi tekuty dusik)? Aby mal taku teplotu ako pozadie ?
Ako su riesene chladiace radiatory v kozme ? Tam nefunguje chladenie prudenim (konvekcia), tak sa tam spolieha len na ziarenie ? Ako je to ucinne oproti normalnemu sposobu ? Treba tam vacsiu plochu, vacsi tlak alebo nuteny obeh ?
Odpovim nakolik staci moje vedomosti:
1. chlazeni jaderne naloze - pokud je jako stepny material pouzito plutonium (nejcastejsi pripad) je chlazeni nutne, protoze kovove plutonium se vlastnim rozpadem samovolne zahriva - a ne malo. Zalezi samozrejme na velikosti kusu, pomer hmotnosti k povrchu, ale radove dekagramy plutonia v ingotu se samovolne zahreji do cerveneho zaru (700-800 st.?). Tohoto principu samovolneho ohrivani vyuzivaji zdroje tepla na sondach - at uz jako tepelny zdroj pro spravnou tepelnou pohodu elektroniky (myslim ze napr. rovery), nebo zdroj tepla pro RTG termoclankove zdroje.
2. chlazeni v kosmu - na palube objektu lze vyuzit konvekce, ruzne systemy vedeni tepla (heatpipes, obeh chladiva a podobne), ale zbavit se odpadniho tepla lze jen radiaci. Vyzareny vykon radiatoru je umerny jejich plose a emisivite materialu chladice. Pokud je stanice ci sonda triose stabilizovana, musi se konstrukce snazit vystavovat Slunci plochy s co nejmensi absorpitivitou, a zaroven na stinne strane mit plochy s co nejvetsi emisivitou, pripadne celou soustavu vhodne regulovat. Pro predstavu, hlinikova desticka vystavena Slunci v kosmu na orbitu Zeme ma rovnovaznou teplotu, kdy se prijem ze Slunce plus nejake to albedo Zeme vyrovna s tepelnym zarenim diky rozpaleni desticky, zhruba na 400 stupnich Celsia. |
| 21.5.2007 - 14:25 - Bryansk | |
|
| Jelikož se blíží konec programu raketoplánů, je možnost k bilancování. Je tedy možné porovnat, co bylo v odborném tisku proklamováno před prvním startem 12.4.1981 /přesně 20 roků po Gagarinovi/ a čeho bylo dosaženo za 27 let programu. Program "Space Shuttle" předpokládal původně -"Nejlacinější, častou, bezpečnou" dopravu nákladů do kosmu. Počítalo se s 50 starty ročně, každý měl stát 5 milionů USD. "Klasické" rakety, vzhledem k tomu, jak jsou "drahé" a "neefektivní" měly být v USA zcela zrušeny - vše měl obstarat raketoplán. Podívejme se ovšem na realitu - raketoplán odstartoval za 27 let 117 x, tedy v podstatě průměrně 4 x za rok a cena za 1 start se vyšplhala přes 500 milionů USD.Raketoplán se ukázal být tím zatím nejnebezpečnějším kosmickým plavidlem, v jeho troskách nalezlo smrt zatím 14 kosmonautů a je dost možné , že 8.6. exploduje ještě Atlantis. Klasické rakety zažívají bouřlivou renesanci a nikoho zatím nenapadlo, zkoušet kopírovat US raketoplán. Z původních 50 startů ročně se tedy staly jen 4 a z ceny 5 mil. USD za start se stalo 500. Faktem zůstává, že raketa Proton vynáší do kosmu 25 tun při startovní váze 950 tun, raketoplán vynese stejně při 2000 tunách hmotnosti a ještě se při tom riskuje se životy kosmonautů. /i Kdyby bylo rozhodnuto dopravit do kosmu "fůru hnoje" , bude ji zřejmě doprovázet sedmička kosmonautů./ Tento nepovedený program ,budiž výstrahou a poučením dalším zemím, jak v kosmu rozhodně nepostupovat a jak "neprodělat kalhoty na nesmyslech". |
| 21.5.2007 - 15:42 - Luděk | |
|
citace:
...že 8.6. exploduje ještě Atlantis.citace:
To by bylo radosti, že? |
| 21.5.2007 - 15:44 - Luděk | |
|
citace:
...a nikoho zatím nenapadlo, zkoušet kopírovat US raketoplán. citace:
A co Buránek? |
| 21.5.2007 - 16:25 - Martin J. | |
|
citace:
citace:
...a nikoho zatím nenapadlo, zkoušet kopírovat US raketoplán. citace:
A co Buránek?
Buran = propaganda
V case propagandistickych subojov nemohli byt Rusi horsi.
Buran znamenal technologicku vyspelost. Nemaju vsak prachy na zivenie takeho nezmyslu.
Aj na Mesiaci boli Rusi prvy. Jedna ich sonda letela tam a priniesla vzorky spat. Vedia technologicky takyto let zvladnut. Nemaju na to ekonomicky. |
| 21.5.2007 - 17:53 - Bryansk | |
|
citace:
citace:
citace:
...a nikoho zatím nenapadlo, zkoušet kopírovat US raketoplán. citace:
A co Buránek?
Buran = propaganda
V case propagandistickych subojov nemohli byt Rusi horsi.
Buran znamenal technologicku vyspelost. Nemaju vsak prachy na zivenie takeho nezmyslu.
Aj na Mesiaci boli Rusi prvy. Jedna ich sonda letela tam a priniesla vzorky spat. Vedia technologicky takyto let zvladnut. Nemaju na to ekonomicky.
Plně souhlasím. Buran už před 20 roky ukázal, že SSSR bez problémů dokáže vyvinout tak složité plavidlo, jako je Space Shuttle , žádný problém po technické stránce. Ovšem ekonomika SSSR neposkytovala dost finančních prostředků na pravidelný provoz takového stroje a tak byl program "odpískán". Dost možná, že Rusové, když pozorují potíže s raketoplánem americkým - tak ani nelitují. Já osobně více lituji výtečné rakety Energija , ta měla dostat šanci - ovšem po zrušení Buranu pro ni nebyl dost velký náklad. |
| 21.5.2007 - 18:43 - dodge | |
|
citace:
citace:
...že 8.6. exploduje ještě Atlantis.citace:
To by bylo radosti, že?
Jak jsem řekl - je to ....[Upraveno 21.5.2007 poslal admin] |
|
citace:
...že 8.6. exploduje ještě Atlantis.citace:
To už trochu přeháníte!  Už jste sem napsal moc zvrhlých příspěvků na to, aby se dalo věřit, že jste normální! Už sem prosím nepište!!! |
| 21.5.2007 - 20:48 - Mário | |
|
Tak to bylo fantasticke shodnoceni projektu space shuttle 
odborne vecne
a to stim Atlantisem je perlicka na zaver
Chlapce teda..... ____________________
Mário Pliska |
