| 24.8.2007 - 13:27 - Adolf | |
|
citace:
Jenže samo měření polarizace a strčení hranolu do cesty nejsou v příčinném vztahu, jsou to nezávislé události. Tím že se experimentátor rozhodne měřit polarizaci, nijak neovlivní vaši možnost strčit současně do trasy hranol a naopak. Takže tyto dvě události můžou být viděny z různých inerciálních soustav v libovolném pořadí a je to tak naprosto v pořádku. V příčinné souvislosti jsou až vložení hranolu a _výsledek_ měření. Ten ale principiálně neexistuje, dokud mezi měříci místy neproběhne i klasická "světelná" komunikace. A ta kauzalitu zachovává spolehlivě.
Nádhera! Mám dva polarizační hranoly a číhám na foton. Mužík v relativistickém kosmoletu na mě kouká a vidí i možné polarizační směry mých hranolů. Vidí i budík, co změří polarizaci provázaného fotonu. Spatří měření polarizace, které je u mě až následné po mé akci s hranolem. U něj je však dřív nejen v důsledku pořadí, v jakém k němu doletí signál, ale i v důsledku plynutí času v jeho inerciální soustavě. Vidí naměřenou polarizaci a kouká na mě, jak dumám nad hranoly, co s nimi podniknu. Ví při tom, že nemusím udělat vůbec nic, a pak foton proletí s antiparalelní polarizací, kterou jsem nijak neovlivnil. Ví, že mu můžu stračit do cesty hranol, co mám po pravé ruce, jehož účinek je v souladu a naměřenou polarizací. Ví ale také, že ať jsem vrtošivý, jak chci, napadnout mě strčit tam levý hranol, který otočí polarizaci jinak, nemůže. Je tedy událost mého vrtošivého počínání u hranolů nezávislá na pro něj předchozí události měření polarizace?  |
|
| Jenže mužík neuvidí napřed výsledek ve smyslu "byla naměřena pravotočivá polarizace" ale jen "byla naměřena _nějaká_ polarizace", což nevylučuje jakoukoliv manipulaci s hranoly. To, jaká byla, se obě měřící místa dozví až po vzájemné "klasické" komunikaci. To je záludnost měření vázaných stavů - obě měřicí místa naměří "něco", ale co přesně, k tomu potřebují "klasicky" nesenou informaci z druhého místa. |
| 24.8.2007 - 15:32 - Adolf | |
|
| Mužíkovi se snad zaostří obrázek polarimetru teprve, až k němu doletí i můj obrázek, jak šťouchám do hranolu, i když k němu fotony od polarimetru přiletí dřív? |
|
Nezaostří se, protože se nemá co zaostřovat. Ve chvíli, kdy měření proběhne, je tím měřením známa jen část informace (podle konkrétního problému) například v podobě "polarizace je buď taková nebo taková" - tím měření skončilo, nic víc z něj nevyleze v žádné vztažné soustavě. Která možnost se realizovala, se dá s jistotou tvrdit až po klasické komunikaci mezi oběma měřícími místy.
snad je to líp a ve zkratce vysvětleno třeba tady
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/0/E303A09D7BFE9276C1256E9700492123?OpenDocument&cast=1
http://en.wikipedia.org/wiki/Quantum_teleportation |
| 24.8.2007 - 16:47 - Adolf | |
|
Tak teď abych si v těch braketech dopočítal ještě mužíka.  |
| 25.8.2007 - 10:15 - Adolf | |
|
Archimede,
jestli tomu zatím dobře rozumím, tak vlnová funkce si počká se zhroucením na potenciální signál z celého propletence.  |
|
| Tak tohle už je opravdu na nějakého teoretika :) Já to chápu tak, že ke kolapsu dojde sice hned, ale u vázaných stavů prostě není výsledek z jedné "půlky" jednoznačný. Pokud mezi námi není nějaký zkušený kvantovkář, bude další debata jen filosofické plácání :) |
| 27.8.2007 - 22:46 - Adolf | |
|
citace:
Tak tohle už je opravdu na nějakého teoretika Já to chápu tak, že ke kolapsu dojde sice hned, ale u vázaných stavů prostě není výsledek z jedné "půlky" jednoznačný. Pokud mezi námi není nějaký zkušený kvantovkář, bude další debata jen filosofické plácání
Jen jestli ti teoretici by neměli být aspoň dva, aby to teoretické plácání bylo vepsáno do správných operátorů.
V experimentu vyzkoušet vázaný stav, kde by mezi měřením na obou koncích vázaného stavu byla významná prodleva přesahující čas samotného měření by byl asi taky voříšek. Takže klid v duši, že kauzalita je v pohodě, asi tak honem mít nebudu. ____________________
Áda |
| 29.8.2007 - 17:49 - Lorin | |
|
| Chtěl bych se vás zeptat na něco o kosmonautice.Zatím tomu moc nerozumím,ale myslíte že by šlo na sondu namontovat sadu balonů.Ty by se při spatáteční cestě atmosférou odstřelili ,balony byse začal zahřívat tak by se nafoukly.A tím by se spomalil sestup družice.Nevím jestji by to nějaký material vydržel a jestli by to mělo dosta tečný účinek. |
|
citace:
Chtěl bych se vás zeptat na něco o kosmonautice.Zatím tomu moc nerozumím,ale myslíte že by šlo na sondu namontovat sadu balonů.Ty by se při spatáteční cestě atmosférou odstřelili ,balony byse začal zahřívat tak by se nafoukly.A tím by se spomalil sestup družice.Nevím jestji by to nějaký material vydržel a jestli by to mělo dosta tečný účinek.
Něco podobného již dvakrát (ale zatím neúspěšně) zkoušeli Rusové ve spolupráci s Němci. Jednalo se o nafukovací konstrukci tvaru kužele, unitř kterého bylo umístěno vlastní těleso které se mělo vrátit na zemi. Zkoušeli to pro návrat urychlovacího stupně Fregat. Projekt měl označení IRDT, což je zkratka, znamenající Inflatable Re-entry and Descent Technology.
Obrázek je např. na stránce
http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/637184.stm
Nad podobnou technologií uvažovali také v NASA /Langley Research Center); tam se to jmenovalo Inflatable Re-entry Vehicle Experiment (IRVE) a mělo se to zkoušet na sondážní raketě Terrier-Orion koncem roku 2005, ale jak to dopadlo nevím.
____________________
Antonín Vítek |
|
IRDT nebylo tak uplne neuspesne - pri prvnim testu alespon jeden ze dvou nakladu obstojne prezil (i presto, ze se brzdici kuzel nafoukl jen zcasti) a byl nalezen. Probehly jeste dalsi tri testy, ale byly problemy s nosnou raketou (Volna) a taky s tim, ze pokud selze pouzdru pri sestupu radiomajak, na Kamcatce je tezke neco najit.
Strucne v cestine (spolu s dalsimi starsimi, ale nerealizovanymi projekty navratu z orbity) na:
http://www.kosmo.cz/data/klub/seskok.ppt
hlavni vyrobce IRDT:
http://www.2r2s.com |
|
Dobry den,
Mal by som na vas otazku okolo drahy telesa. Ide o vyskum Marsu a Venuse - hlavne Sovietky zvaz. Druzice boli posielane priamo (start so Zeme a priame navedenie na vypocitanu drahu) a nie najpr na parkovaciu drahu okolo Zeme a potom a druhym startom smerom k planetam. Ma toto riesenie nejaku zasadnu vyhodu ?
Dakujem |
|
Ahoj vsichni
Ja bych mela taky otazku, bylo by mozne poskytnout ve stavu beztize prvni pomoc? A jak? |
| 12.9.2007 - 17:25 - Tomas | |
|
| Stejně jako na Zemi. |
|
| diky |
|
- dychani z ust do ust by nemel byt problem
- masaz srdce problem je, bez solidniho vzepreni a opreni pacienta to nejde
- nebezpeci zapadnuti jazyka je mensi
- nebezpeci duseni zvratky je vetsi
- autotransfuze nefunguje
|
|
Ahojte,
Mam otazku okolo orientacie kozmickej lode pri starte. Ako je zname, lod Sojuz ma pevne manontovane trisky. Ked potrebuje naklonit raketoplan (pocas letu), tak zvysujete tah na jednej strane, ale ako by ste zabezpecovali otacanie lodi ? Je to tam jedno ?
Dakujem |
| 22.1.2008 - 17:32 - Adolf | |
|
Mám takovou provokativní otázku: Čím přispěla kosmonautika k rozvoji kartografie u nás od dob Josefa II?
České území je až na výjimky – Ostravsko, Mostecko, Sokolovsko a Praha – zmapované pomocí map pocházejících z kartografie Marie Terezie a Josefa II. Rozsáhlá pozdější mapování celých krajin provedly téměř výhradně důlní společnosti, které to ze svých pochopitelných důvodů provedly i pro stát. Ostatní pozdější mapování probíhala obvykle jen v lokálním měřítku, kdy jsou zapotřebí k realizaci staveb – např. dopravní infrastruktury. To se však nedělá celá krajina ale např. jen úzký řez kolem liniové stavby. Když se provádí kartografie kolem staveb, provede se postaru – měřeními na místě, a to i v případě silnic aj. Když potřebují přeci jen proměřit kus krajiny, jsou rozmrzelí, protože je to drahé a dělá se to zpravidla hlavně pomocí leteckých snímků 200 Kč / za snímek. Dělá se to ale málo. Kartografie osvícených panovníků konce feudalismu je postačující i v době, kdy je na orbitě tlačenice satelitů.
Má na tuto situaci a případnou možnost její změny někdo ze zdejších zasvěcenějších nějaký názor?
 ____________________
Áda |
|
citace:
Mám takovou provokativní otázku: Čím přispěla kosmonautika k rozvoji kartografie u nás od dob Josefa II? ...
To se však nedělá celá krajina ale např. jen úzký řez kolem liniové stavby. Když se provádí kartografie kolem staveb, provede se postaru – měřeními na místě...
Zdání klame - ono se sice zdá, že geodeti běhají po poli s trasírkami a nivéláky - ale mají na nich umístěné GPS přístroje - takže tady je spojení s kosmonautikou celkem jasné a jednoznačné :-)
Už se místa neodměřují od nivelačřních bodů v terénu (mimochodem, kdy jste kdo naposledy viděl na horizontu stojící konstrukci nivelačního bodu - často zaměňovanou za minirozhlednu, nebo posed myslivců), ale podle GPS souřadnic.
Milan
____________________
Milan H. |
|
>> Když se provádí kartografie kolem staveb, provede se postaru – měřeními na místě ... Když potřebují přeci jen proměřit kus krajiny ... dělá se to zpravidla hlavně pomocí leteckých snímků ... Dělá se to ale málo.
>> ono se sice zdá, že geodeti běhají po poli s trasírkami a niveláky - ale mají na nich umístěné GPS přístroje
Popri leteckej fotogrammetrii a používaní GPS mi na um ešte prichádzajú napr. technológia LIDAR (z vyvýšených stanovíšť alebo z lietadiel) a spomedzi satelitov napríklad:
-SRTM @STS99(feb.2000): výškopis skoro všetkej pevniny, s rozlíšením asi 30m a nepresnosťou asi 10-15m,
-LandSat7: so 16dennou periódou opakovania a rozlíšením 15/30m dokáže snímkovať celú pevninu,
-TerraSAR-X: novší nástupca SRTM, s rozlíšením až do 1m
-CartoSat: indický satelit, čb-snímky s rozlíšením 1 m
-Ikonos, QuickBird a ďalšie, s rozlíšením až okolo 0,5 m
Viaceré z menovaných sa týkajú aj strednej Európy.
Otázkou je len, či sa aj naozaj využívajú pre serióznu kartografiu, alebo len pre aplikácie typu GoogleMaps, ktoré sú typu "no warranty", t.j. môžu a nemusia byť presné/aktuálne.
Na druhej strane, pozemnými a leteckými prostriedkami je zrejme možné dosiahnuť lepšiu detailnosť a presnosť, než satelitnými - družice sa skôr hodia (resp.: sú jedinými možnými alebo efektívnymi) na mapovanie rozsiahlych odľahlých oblastí. |
|
| Mel jsem znameho, ktery delal mapy Gronska (nebo snad Islandu?). Myslim ze pouzivali vetsinou letecke snimky a podle nich zakreslovali takove ty hlavni objekty jako cesty, vodni toky, domy atd. Urcite meli ale k dispozici i nejakou zkladni sit promerenych bodu. |
| 24.4.2008 - 15:39 - Ladze | |
|
1)
Co je dnes na vypuštění rakety/raketoplánu nejdražší?
- vyprojektování?
- výroba stroje?
- obsluha (na zemi/ve vesmíru) ?
- pohoné hmoty?
víte někdo kolik to je v %?
2)
Kolik ušetřím, když použiju pro vynesení (malé, menší) družice klasickou raketu nebo B-52 a pegasus nebo jim podobný systém i kdyby byl zatím jen na výkresech. 10%, 1/5, 1/3 nebo jen několik procent ceny?
Jestli to někdo znáte odpověď nebo jen máte zajímavý názor budu vděčný. |
|
Dobry vecer prajem,
Nova etapa, nova kacirska myslienka :-)
Takze: ako urcia (a ci urcia/potrebuju vobec) ludia na ISS vodorovnu polohu ? Kedze je tam mikrogravitacia, tak bublina vo vodovahe bude plavat v celej tekutine. Pri pripajani lodi podla vsetkeho potrebuju vediet len vychylku os dvoch lodi a ci je to suosove. Funguje v mikrogravitacii vobec napr. laserovy vodomer ? Gyroskop ano, ale po case to treba zastavit-nastartovat-nakalibtovat. Polohu urcuju podla hviezd ?
Dakujem za porozumenie ...
Juraj |
|
| Taky mají "Gde Proboha Su?", ne? ____________________
--
MIZ |
|
citace:
... ako urcia (a ci urcia/potrebuju vobec) ludia na ISS vodorovnu polohu ? Kedze je tam mikrogravitacia, tak bublina vo vodovahe bude plavat v celej tekutine. Pri pripajani lodi podla vsetkeho potrebuju vediet len vychylku os dvoch lodi a ci je to suosove. Funguje v mikrogravitacii vobec napr. laserovy vodomer ? Gyroskop ano, ale po case to treba zastavit-nastartovat-nakalibtovat. Polohu urcuju podla hviezd ? ...
Podle stránky http://www.boeing.com/defense-space/space/spacestation/systems/guidance_navagation_control.html se navigační systém ISS skládá z několika částí. Ruský systém využívá navigační družice GLONASS a také optické sledování hvězd, Slunce a horizontu Země. Americký systém je založen na navigačních družicích GPS a je doplněn několika přesnými laserovými měřicími gyroskopy. Ruský a americký systém se vzájemně zálohují a doplňují (vyměňují a kontrolují si data). Výsledná informace o aktuální poloze a orientaci ISS je pak dostupná v interní počítačové síti stanice, takže ji mají k dispozici nejen kosmonauti, ale i všechny zapojené experimenty a přístroje (navigační informace slouží např. i pro natáčení solárních panelů a radiátorů). |
|
Je schopen prezit clovek v kosmickem vakuu (ci alespon ve vakuove komore) nejakou omezenou dobu bez nasledku ??
Ja jsem slysel, ze ano - proste lidske telo je natolik odolne,ze pretlakem 1 atmosfery se nerozpadne, zmrznuti ve vakuu nehrozi - je to izolant, vareni krve z duvodu nizkeho tlaku nastane snad az za delsi dobu.
Proste ta kratka doba co staci s dechem - nesmi se prijit o tlak vzduch v plicich tak vydrzi. |
|
citace:
Proste ta kratka doba co staci s dechem - nesmi se prijit o tlak vzduch v plicich tak vydrzi.
Něco na toto téma: http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=736&nadpis=Zhluboka |
| 10.7.2008 - 08:37 - David | |
|
| Náhlá dekomprese do vakua je okamžitá smrt, krev se začne vařit - tady by měl diskutovat Vlado - dekomprese je jeho parketa a ne se zabývat nesmysly. |
|
citace:
Náhlá dekomprese do vakua je okamžitá smrt, krev se začne vařit - tady by měl diskutovat Vlado - dekomprese je jeho parketa a ne se zabývat nesmysly.
Jste na omylu. Američané v 60. létech minulého století zkoušeli explozivní dekompresi na šimpanzech a dospěli k závěru, že pokud před dekompresí dýchali čistý kyslík, tedy za situace podobné, jako když je člověk ve skafandru (při normálním vzduchu hrozí dusíková embolie), přežili bez zřetelných následků.
Viz např.
Accession Number : AD0479738
Title : THE EFFECT ON THE CHIMPANZEE OF RAPID DECOMPRESSION TO A NEAR VACUUM.
Descriptive Note : Contractor rept. 1 Jul 64-31 Jan 65,
Corporate Author : AEROMEDICAL RESEARCH LAB (6571ST) HOLLOMAN AFB NM
Personal Author(s) : Koestler, Alfred G.
Report Date : NOV 1965
Pagination or Media Count : 106
Abstract : Eight chimpanzees, used in nine separate tests, were decompressed from 179 mm Hg (100% oxygen) to less than 2 mm Hg in 0.8 seconds and remained at this altitude from 5 to 150 seconds. After recompression to 179 mm Hg (again breathing 100% oxygen), the subjects were kept at this altitude for 24 hours. Performance by all animals, on a complex operant schedule presented during and following rapid decompression, reached a baseline level of performance within a four hour post-decompression period. No central nervous system damage (as measured by behavior) could be detected. Cortical EEG, ECG, and respiration were recorded before, during, and following decompression. Visual analysis of recorded physiological parameters was conducted and correlations with performance were attempted. EEG fast activity (10-12 cps) always preceded the end of the period of total behavioral impairment, while total behavioral recovery followed the return of normal EEG patterns. All subjects showed slight neutrophilia, increased transaminase, and facial edema which returned to normal within 72 hours after decompression. All subjects survived in good health and no lasting effects of rapid decompression to a near vacuum could be detected. (Author)
Plný text této studie je ke stažení jako pdf
http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19650027167_1965027167.pdf
____________________
Antonín Vítek |
| 10.7.2008 - 16:21 - Jásám | |
|
Otázka k balistickým raketám:
Kozmické rakety sa spravidla vystreľujú východným smerom, aby získali doplnkovú rýchlosť od rotácie Zeme.
Má podobné konanie nejaký väčší zmysel aj v prípade streľby balistickými raketami? Dosiahne sa streľbou "na východ" väčší dostrel?
Domnievam sa, že nie, pretože cieľ pred raketou "uteká" tiež východným smerom a pri streľbe na západ sa zasa pohybuje proti smeru letu strely, čím sa výhoda doplnkovej rýchlosti úplne kompenzuje. |
