| 03.3.2008 - 17:00 - Martin Jediny | |
|
citace:
... uplne postacuje ak sa navedie hlavica do cieloveho priestoru ... cim je uhol medzi trajektoriami mensi tym dlhsie hlavica zotrva v cielovej oblasti
Dik, ze si sa ma zastal, lebo uz tri prispevky tu navrhujem aby ten uhol bol co najmesi, pripadne sa blizil k nule...
(len to nemam overene)  |
|
| pokiaľ obrázky na http://celestrak.com/events/usa-193.asp zodpovedajú realite, tak poloha lode bola skoro priamo na priemete dráhy - potom hlavica antirakety a družica leteli prakticky na stretávacom kurze, čo je samozrejme najvýhodnejšia situácia. Ja som vychádzal z príspevku p. Vítka. |
|
Další rozbor střelby je
http://groups.google.com/group/sci.space.policy/browse_thread/thread/c3f0785fec2e778a ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
citace:
... uplne postacuje ak sa navedie hlavica do cieloveho priestoru ... cim je uhol medzi trajektoriami mensi tym dlhsie hlavica zotrva v cielovej oblasti
Dik, ze si sa ma zastal, lebo uz tri prispevky tu navrhujem aby ten uhol bol co najmesi, pripadne sa blizil k nule...
(len to nemam overene)
lenze hlavica musi krizovat drahu druzice inak by saspotrebovalo prilis vela energie a casu na jej doladenie |
| 04.3.2008 - 11:38 - Martin Jediny | |
|
citace:
lenze hlavica musi krizovat drahu druzice inak by saspotrebovalo prilis vela energie a casu na jej doladenie
Aky mas rozdiel v energii hlavice, ak dotycnice drah (hlavice v apogeu a orbity setelitu) v priesecniku tvoria
1/rovnobezky, teda splyvaju -letia si oproti,
2/roznobezky, v najhorsom pripade kolmice - sa krizuju? |
|
citace:
citace:
lenze hlavica musi krizovat drahu druzice inak by saspotrebovalo prilis vela energie a casu na jej doladenie
Aky mas rozdiel v energii hlavice, ak dotycnice drah (hlavice v apogeu a orbity setelitu) v priesecniku tvoria
1/rovnobezky, teda splyvaju -letia si oproti,
2/roznobezky, v najhorsom pripade kolmice - sa krizuju?
hlavica ma moznos menit svoju rychlost mono v rade 10m/s takze ak navedies hlavicu tak aby sa jej draha nepretinala z cielovym telesom mas velky problem ... takmer celu dV pouzijes na doladenie drahy .. kdesto pri priesecniku (samozrejme nejde o priesecnik drah v pravom slova zmysle tak presne nie je asi mozne riadit nosnu raketu na tuhe palivo) .. Pocas pasivneho letu kedy uz je davno oddeleny posledny urychlovaci stupen (asi trva najdlhsie) je mozne doladzovat drahu tak aby sa hlavica v cielovej oblasti nachadzala v ten spravny cas... ak by boli trajektorie rovnobezne v danej oblasti tak balisticka draha hlavice by bola nizsia ako cielovej druzice .. takze musis tu vysku niecim kompenzovat a to jedine tym ze zvysis letovu rychlost ... tym skratis cas doletu do cielovej oblasti co zase mozes kompenzovat neskor znizenim rychlosti ale v tomto pripade ta to bude stat viac palyva ... ak sa drahy aspon priblzne pretinaju staci iba mierne doladenie v neskorsich fazach letu a pocas celej doby iba sledujes o kolko skor alebo neskor pretnes cielovu oblast a tym jemne doladis rychlost... nevravim ze prva moznost by nefungovala ale vyzadovala by si narocnejsie technicke riesenie ako 2. .. v prvom rade by bolo nutne zarucit presnejsie navedenie hlavice do cielovej oblasti ktora je mozno vleka ako futbalovy stadion pri 2. pri prvej moznosti by to chcelo nieco mensie mozno priestor o velkosti ako zeleznicny vagon a to kazda zmena by sa prejavila tym ze by si sa nemusel trafit lebo v poslednych fazach letu by si mal uz velmi malo casu ... pre pretinanie je to jednoduhsie v tom ze staci ak sa raketou dostanes do toho fudbloveho stadiona .. a korekciami sa pohybujes iba v jeho priestore .. ako som povedal skor vo vesmire nemas kolajnice a preto uvahy o navedeni hlavice na taku drahu aby dlhu dobu zotrvala v koliznom kurze je narocne ... |
| 04.3.2008 - 17:07 - Martin Jediny | |
|
citace:
...vo vesmire nemas kolajnice a preto uvahy o navedeni hlavice na taku drahu aby dlhu dobu zotrvala v koliznom kurze je narocne ...
   
oki. konecne mi zacina zaplovat
Niekedy sa vyjadrujem tazkopadne a obcas si cast informacie necham pre seba "v domneni" ze adrest je telepat. Moja mazelka take info miluje
1/ satelit kolejnice nema, ale bez posobenia vonkajsich sil leti presne, ako by ich mal. Jeho draha je presne urcena, predvidatelna,...
2/ Nikdy som netuzil, aby balisticka strela nahanala satelit pol obletu Zeme a este v drahe satelitu. Vzdy som myslel na par desatin az niekolko sekund. Zasoba paliva na kazdu jednu sekundu na udrzanie strely v drahe satelitu zvysi sancu na uspech cca 1000 nasobne oproti triafaniu z boku. pri triafani z boku sa musis vyladit radovo na tisiciny sekundy presne. Pri triafani z cela si radovo v sekundach a zavisi len na zasobe paliva, kolko casu mas na doladenie a aky predstih si mozes dovolit...
Pri uhloch medzi tym si medzi tym
3/ Ani priletu strely k orbite z boku sa v prvej faze letu nebranim, ale v poslednej faze letu ocakavam kopirovanie drahy satelitu.
4/ Stari Kozaci sa tu musia uz na nas asi dobre bavit, lebo kazdy z nas si mele to iste dokola, takze tuto debatu vzdavam...
P.S. Z velkej casti tvojho prispevku suhlasim...
P.P.S. Vo vesmire nemas ani vagon a ani futbalove ihrisko... |
|
Zveřejněny dráhy pro další úloky 2006-057BK až 2006-057CS, tedy počet úlomků zatím registrovaných dosáhl počtu 88 (včetně objektu A). Z nich dosud (2008-03-04 19:52 UTC) bylo 10 označeno jako zaniklých, to je 11,4 %(pravděpodobně jsou dole ještě nejména dva další).
Doplnil jsem do SAPCE-40, viz
http://www.lib.cas.cz/space.40//2006/I057.HTM
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
oki. konecne mi zacina zaplovat
Niekedy sa vyjadrujem tazkopadne a obcas si cast informacie necham pre seba "v domneni" ze adrest je telepat. Moja mazelka take info miluje
1/ satelit kolejnice nema, ale bez posobenia vonkajsich sil leti presne, ako by ich mal. Jeho draha je presne urcena, predvidatelna,...
no aj ked je draha satelitu celkom dobre rcena nie je to to iste ako s vlakom na kolajniciach .. pri tejto vyske na neho posobi atmosfera a kazdym obehom je nizsie a nizsie .. ale to nieje ta prava pricina preco to je nevyhodne
citace:
2/ Nikdy som netuzil, aby balisticka strela nahanala satelit pol obletu Zeme a este v drahe satelitu. Vzdy som myslel na par desatin az niekolko sekund. Zasoba paliva na kazdu jednu sekundu na udrzanie strely v drahe satelitu zvysi sancu na uspech cca 1000 nasobne oproti triafaniu z boku. pri triafani z boku sa musis vyladit radovo na tisiciny sekundy presne. Pri triafani z cela si radovo v sekundach a zavisi len na zasobe paliva, kolko casu mas na doladenie a aky predstih si mozes dovolit...
Pri uhloch medzi tym si medzi tym
no ibaze draha hlavice je natolko vystredna ze ta cast drahy ktora by spaala do drahy druzice by sa ratala max na 100ky metrov ale cas by si neziskal vlastne ziaden pretoze cielova druzica by sa blizila stale rovnakou rychlostou ako pri krizovani ... v moznostiach hlavice by bolo mozno predlzenie pobytu v tesnej bliskosti drahy druzice o niekolko malo desatin sekundy
citace:
3/ Ani priletu strely k orbite z boku sa v prvej faze letu nebranim, ale v poslednej faze letu ocakavam kopirovanie drahy satelitu.
to ale nieje potrebne pretoze tak ci tak sa musis snazit aby ta ten satelit trafil takze staci ak sa dostanete do toho isteho bodu presne v ten isty okamzik
citace:
4/ Stari Kozaci sa tu musia uz na nas asi dobre bavit, lebo kazdy z nas si mele to iste dokola, takze tuto debatu vzdavam...
myslim ze toto je prehnane.. presa nemoze kazdy vediet vsetko a ked sa opyta inych na to nieje v tom nic zle ... musim povedat ze o anti druzicovych sistemoch sa toho nevie vela pretoze su to vsetko prisne tajne projekty ale princip je stale rovnaky ... ak si si vsimol tak museli menit nastavenie navigacneho software na ine poziadavky.. raketa bola primarne urcena na ciele ktore letia po materskej lodi takze tam je celkom vyhodne vyslat raketu rovno v koliznom smere.. no tato druzica nemala kolizny kurs s materskou lodou antirakety.
citace:
P.S. Z velkej casti tvojho prispevku suhlasim...
P.P.S. Vo vesmire nemas ani vagon a ani futbalove ihrisko...
to bolo iba na porovnanie velkosti ... |
|
V noci na dnešek (na 2008-03-05) katalogizovány další úlomky 2006-057CT až 2006-057DQ. Celkem (včetně objektu A - původní družice) v katalogu je 110 objektů, z toho 13 označeno jako již zaniklých (11,8 %).
Za chvilku to bude ve SPACE-40.
____________________
Antonín Vítek |
| 05.3.2008 - 12:07 - Martin Jediny | |
|
Spominam si na starsie prispevky, ked bol satelit este v celku.
citace:
...Pokles je 1,4 km/den. Současný index sluneční aktivity je 71, předpokládaný samovolný zánik se nyní odhaduje na 2008-03-13.
Uz sa tesim na konecne porovnanie zaniku trosiek s datumom predpokladaneho samovolneho zaniku...
Zatial sa mi to paci. |
| 06.3.2008 - 16:12 - Blaza | |
|
citace:
NAVADENI STRELYcitace:
Jeste otazecka. Finalni navadeni interceptoru obstaravaji jeho cidla detekujici cil, nebo se strela "jen" presne navede do pozadovaneho bodu pres GPS? |
|
| Posledná fáza prepadu bolo samonavedenie - teda hlavica používala vlastné detektory, vlastný výpočtový systém a vlastné korekčné motory pre zabezpečenie presného koncového navedenia na cieľ. |
|
citace:
citace:
NAVADENI STRELYcitace:
Jeste otazecka. Finalni navadeni interceptoru obstaravaji jeho cidla detekujici cil, nebo se strela "jen" presne navede do pozadovaneho bodu pres GPS?
GPS je k nicemu. Interceptor ma infracerveny detektor.
Me by spise zajimalo jak je interceptor navedeny na spravnou drahu do blizkosti cile. Myslim ze je pohanen pouze raketovymi motory na TPH, ktere je relativne tezsi regulovat ci ukoncit jejich cinnost jeste pred vyhorenim.
Budto se to tedy dela pouze upravou trajektorie, nebo prerusenim tahu TPH motoru, coz ovsem muze prinaset jiste komplikace. |
|
citace:
citace:
citace:
NAVADENI STRELYcitace:
Jeste otazecka. Finalni navadeni interceptoru obstaravaji jeho cidla detekujici cil, nebo se strela "jen" presne navede do pozadovaneho bodu pres GPS?
GPS je k nicemu. Interceptor ma infracerveny detektor.
Me by spise zajimalo jak je interceptor navedeny na spravnou drahu do blizkosti cile. Myslim ze je pohanen pouze raketovymi motory na TPH, ktere je relativne tezsi regulovat ci ukoncit jejich cinnost jeste pred vyhorenim.
Budto se to tedy dela pouze upravou trajektorie, nebo prerusenim tahu TPH motoru, coz ovsem muze prinaset jiste komplikace.
myslim ze najjednoduhsie je vyckat na presny okamih odpalenia ... pomocou GPS sa "interceprot navedie na kolizny kurz ... to vsak je dost nepresne preto sa dalej pouzivaju cidla na palube aby sa nachadzal pesne v dany okamih v danom mieste ... nieje teda potrebne predcasne vypojovat raketove motory staci byt iba dostatocne presny a o zvysok sa postara elektornika na palube ... ako som uviedol predtym podstate staci ak sa meni cas v ktorom dosiahne "interceptor danu poziciu ... |
|
Randoma uz zo mna asi trafi, ale ja traz reagujem na Jirku
1/citace:
...Interceptor ma infracerveny detektor...
a GPS vzhladom na +-15m je skutocne knicomu, avsak DGPS dosahuje navigaciu 3d +-0,2m. S ohladom na odozvu je vsak vyuzitie vlastnych detektorov daleko vyhodnejsie.
2/ citace:
...Myslim ze je pohanen pouze raketovymi motory na TPH, ktere je relativne tezsi regulovat...
Prakticky jedina moznost je vektorizacia tahu. Co opat nahrava sposobu celnej zrazky, kedy je uplne jedno ci sa zrazim v sekunde T+148, alebo T+156, dolezite je len to, aby ma tie motory na TPH udrzali v drahe satelitu tych 8 sekund. A to dokazu v pohode, a aby to bol usek ktorym bude v tom casde satelit prechadzat, a to sa da s presnostou na sekundy urcit aj pri motoroch na TPH.
Naviac ak hovorime o case radovo v sekundach, tak ani otazka na DGPS nie je az tak mimo. |
|
| Dnes 2008-03-06 katalogizovány další kusy: 2006-057DR až 2006-057EN. Celkový počet 132, z toho označeno jako zaniklých 16 (12,1 %). ____________________
Antonín Vítek |
|
Podľa nákresu na http://www.globalsecurity.org/space/systems/images/sm3-Image104.jpg a obrázku http://en.wikipedia.org/wiki/Image:KW_FTR1.jpg
to vyzerá tak, že raketový motor je jeden (jedna spaľovacia komora), a je vyvedený do štyroch trysiek rozmiestnených okolo ťažiska (riadenie je zrejme škrtením prívodu spalín do trysiek). Takýto alebo podobný systém "stranového riadenia" používajú aj niektoré typy moderných protilietadlových rakiet, takže technológia je známa a vyskúšaná (napríklad francúzka Aster, ruské 9M96 - u tých je to skupina niekoľkých motorov). Aj strely ASAT ASM-135? používali v kinetickej hlavici podobný systém riadenia so štyrmi krížovo usporiadanými tryskami. (Dokonca aj rusi plánovali pri protidružicových riadených strelách plánovaných pre projekt Spiral použiť podobný spôsob.)
Výhodou vektorovania ťahu by bol zrejme väčší manévrovací priestor hlavice a lepšie využitie paliva. Vektorovanie ťahu je teda zaujímavé, ale s ohľadom na potrebnú rýchlosť reakcie systému asi nepoužitené. Proti hovoria aj ďalšie komplikácie - vektorovanie je totiž nevyhnutne spojené so zmenou priestorovej orientácie pozdĺžnej osi telesa (tryska motoru môže byť len na jednom konci telesa, takže vznikajú točivé momenty pozdĺžnej osi telesa) a tým aj s nutnosťou riadenia priestorovej orientácie optického systému. Navyše v operačnej výške, pre ktorú je hlavica určená, sa nedajú použiť aerodynamické stabilizátory, ktoré bežne zabezpečia pre normálnu protilietadlovú raketu rýchle zabrzdenie priečnej rotácie strely (a to s dobre definovaným prekmitom), mimo atmosféru by to musel zabezpečiť ten istý systém riadenia vektoru ťahu. Navyše vektorovanie ťahu potrebuje pomerne výkonné pohony, aby dokázalo rýchle prestaviť trysku (a optiku), čo zasa vyžaduje pomerne výkonný palubný energetický zdroj - narastajú rozmery a hmotnosť a to si zasa vyžaduje výkonnejší nosič i pohon.
|
|
| Motory "nosnej rakety" zrejme vyhoreli oveľa skôr, ako došlo ku zrážke - tretí stupeň (posledný) sa zapaľoval podľa videa v +/- 45 sekunde letu a vzhľadom na rozmery určite nehorel dlhšie než pol minúty, k zrážke malo dôjsť po 100-110 sekunde letu - to už musel byť aj posledný stupeň od hlavice odpojený. Aj normálne protilietadlové strely majú motory pracujúce maximálne pár desiatok sekúnd a zvyšok dráhy k cieľu preletia zotrvačnosťou - zmyslom je dosiahnuť čo najskôr čo najvyššiu rýchlosť, nie je to energeticky práve najvýhodnejšie z hľadiska dosiahnutia maximálnej rýchlosti a maximálneho dostrelu, ale pri menšej ako maximálnej diaľke streľby je to výhodné z hľadiska času potrebného na zásah cieľa. |
|
citace:
Randoma uz zo mna asi trafi, ale ja traz reagujem na Jirku
1/citace:
...Interceptor ma infracerveny detektor...
a GPS vzhladom na +-15m je skutocne knicomu, avsak DGPS dosahuje navigaciu 3d +-0,2m. S ohladom na odozvu je vsak vyuzitie vlastnych detektorov daleko vyhodnejsie.
2/ citace:
...Myslim ze je pohanen pouze raketovymi motory na TPH, ktere je relativne tezsi regulovat...
Prakticky jedina moznost je vektorizacia tahu. Co opat nahrava sposobu celnej zrazky, kedy je uplne jedno ci sa zrazim v sekunde T+148, alebo T+156, dolezite je len to, aby ma tie motory na TPH udrzali v drahe satelitu tych 8 sekund. A to dokazu v pohode, a aby to bol usek ktorym bude v tom casde satelit prechadzat, a to sa da s presnostou na sekundy urcit aj pri motoroch na TPH.
Naviac ak hovorime o case radovo v sekundach, tak ani otazka na DGPS nie je az tak mimo.
Rychle jsem probehl nejake zdroje.
GPS lze pouzit ve stredni fazi letu jako pomocny prostredek navigace. Diferencialni GPS nelze pouzit k navadeni na cil, protoze cil samozrejme nespolupracuje a neni znama jeho presna poloha. Jeho polohu dodava radar ze zeme a v konecne fazi letu i infracerveny senzor na interceptoru.
Interceptor je samozrejme navaden na predpokladanou polohu cile v dobe zasahu. Tuto polohu dodava zbrojni system ze zeme. Do ciloveho prostoru se SM-3 dostane pomoci tri raketovych stupnu na TPH. Druhy stupen je "dual thrust" coz znamena ze obsahuje dva typy paliva, ktere dodavaji dva ruzne stupne tahu. Jak jeden typ paliva vyhori, zacne horet druhy typ a tah se zmeni. Neni mi jasne jestli je nejprve pouzit nizssi tah pro vyneseni rakety mimo atmosferu a pak vyssi tah nebo naopak.
Treti stupen je dvou impulzovy, to znamena ze lze castecne upravit vyslednou rychlost interceptoru.
Vektorizaci tahu maji zrejme vsechny raketove stupne. Ikdyz jsem videl nektera videa, kdy se raketa (podobna SM-3) zahy po startu roztocila. To by nasvedcovalo tomu, ze 1. stupen (booster) vektorizaci mit nemusi a je stabilizovan rotaci. Slouzil by tedy pouze k vyneseni strely do jiste bezpecne vysky, kdy je zazhnut druhy stupen, ktery jiz vektorizaci tahu mit musi, aby mohl manevrovat. Druhy a/nebo treti stupen bude mit jeste i "roll control" pro kontrolu rotace.
V prubehu horeni tretiho stupne raketa udela "otocku" a odhodi aerodynamicky kryt interceptoru.
Zhruba 30 vterin pred zasahem je uvolnen interceptor a samostatne se navadi na cil pomoci motoru na TPH s vice tryskami smerujicich do ruznych smeru. Zrejme tam bude i dalsi pomocny RCS system mozna na stlacene helium nebo tak neco pro jemne korekce.
Idealni smer zasahu bude opravdu po tecne, ale pochybuju ze toho lze v operacnich podminkach dosahnout.
Ani v pripade zasahu na tecne neni jedno ve ktere sekunde dojde k zasahu, protoze trajektorie cilu a interceptoru nemuzou byt nikdy totozne v opacnem smeru. Draha interceptoru muze byt tecna k draze cilu pouze jen v jednom jedinem bode a tam se musi setkat s cilem. Tak tomu asi bylo v pripade sestreleni satelitu.
V pripade operacniho nasazeni proti balisticke strele k zasahu nedojde na tecne draze, ale "z boku". Pochybuju ale ze to nejak principialne meni situaci. |
| 07.3.2008 - 10:57 - Martin Jediny | |
|
citace:
Motory "nosnej rakety" zrejme vyhoreli oveľa skôr, ako došlo ku zrážke - tretí stupeň (posledný) sa zapaľoval podľa videa v +/- 45 sekunde letu a vzhľadom na rozmery určite nehorel dlhšie než pol minúty, k zrážke malo dôjsť po 100-110 sekunde letu - to už musel byť aj posledný stupeň od hlavice odpojený. ...
..suhlasim
Dufam, ze som to s mojou anglictinou nedomotal, ale podla
http://en.wikipedia.org/wiki/RIM-161_Standard_Missile_3
je este system pohonu SDACS "strvty stupen" ?
"Engine
First stage MK 72 Booster, solid-fuel, Aerojet
Second stage MK 104 Dual Thrust Rocket Motor (DTRM), solid-fuel, Aerojet
Third stage MK 136 Third Stage Rocket Motor (TSRM), solid-fuel, ATK
Fourth stage Solid Divert and Attitude Control System (SDACS), ATK "
Bezohladu na to, je vsak zaujimave si uvedomit, aku rolu hra v zasahu cas. Pri balistickom lete, ked sa mi vrchol drahy strely pretne s cielovym bodom, tak horizontalna odchylka bude cinit vzhladom na volny pad:
pre +-0,25s rozptyl cca +-0,15m (nacasovanie narocne, ale realne presnost a zasahu vyborna)
pre +-0,5s rozptyl cca +-0,63m
pre +-1s rozptyl cca +-2,5m (nacasovanie v pohode aj na DGPS, ale dostatocnost presnosti uz je otazna)
Preto som predpokladal, ale len predpokladal, ze na vrchole drahy nebude ponechana strela balistickemu letu a volnemu padu, ale bude udrzana na par sekund malymi motorcekmi v koliznom kurze...
Ad riadenie motora na TPL suhlasim, ze su aj ine sposoby riadenia, ale myslienka smerovala k problemu nemoznosti vypnutia pohonu, nemoznosti restartu, ci tazkej zmene Isp a teda i ovplyvnenia vyslednej rychlosti. Alebo technika pokrocila?
|
|
citace:
Podľa nákresu na http://www.globalsecurity.org/space/systems/images/sm3-Image104.jpg a obrázku http://en.wikipedia.org/wiki/Image:KW_FTR1.jpg
to vyzerá tak, že raketový motor je jeden (jedna spaľovacia komora), a je vyvedený do štyroch trysiek rozmiestnených okolo ťažiska (riadenie je zrejme škrtením prívodu spalín do trysiek).
Asi se jedna o impulzni pohon. Proud spalin je od urciteho smeru bud otevren, nebo zavren. Plynula regulace proudu spalin je planovana jako upgrade.
citace:
Výhodou vektorovania ťahu by bol zrejme väčší manévrovací priestor hlavice a lepšie využitie paliva. Vektorovanie ťahu je teda zaujímavé, ale s ohľadom na potrebnú rýchlosť reakcie systému asi nepoužitené. Proti hovoria aj ďalšie komplikácie - vektorovanie je totiž nevyhnutne spojené so zmenou priestorovej orientácie pozdĺžnej osi telesa (tryska motoru môže byť len na jednom konci telesa, takže vznikajú točivé momenty pozdĺžnej osi telesa) a tým aj s nutnosťou riadenia priestorovej orientácie optického systému.
Souhlas, proto interceptor vektorizaci tahu nema. Samotna SM-3 ktera interceptor dopravi do ciloveho prostoru ale vektorizaci tahu samozrejme ma.
citace:
Navyše v operačnej výške, pre ktorú je hlavica určená, sa nedajú použiť aerodynamické stabilizátory, ktoré bežne zabezpečia pre normálnu protilietadlovú raketu rýchle zabrzdenie priečnej rotácie strely (a to s dobre definovaným prekmitom), mimo atmosféru by to musel zabezpečiť ten istý systém riadenia vektoru ťahu.
Normalni protiletadlove rakety si myslim vektorizaci tahu nemaji, ale jsou rizeny natacenim aerodynamickych plosek.
citace:
Navyše vektorovanie ťahu potrebuje pomerne výkonné pohony, aby dokázalo rýchle prestaviť trysku (a optiku), čo zasa vyžaduje pomerne výkonný palubný energetický zdroj - narastajú rozmery a hmotnosť a to si zasa vyžaduje výkonnejší nosič i pohon.
Nevim jestli ma nektera protiletadlova infracervena raketa nejake nastavovani optiky, ale spise klasicke PL rakety zadnou vektorizaci tahu ani uhlove nastavovani optiky nemaji. Pokud raketa mine cil, tak se muze prece otocit a pokusit se vypocitat smer kde cil znovu najit. Z logiky veci take musi klasicka PL raketa zasahnout cil jeste pred tim nez jeji motor vyhori.
Podobne tomu bude i u Patriotu nebo ruskeho S-300/400. Ty ovsem pouzivaji k zamereni radar. A ve svychch urychlovacich raketovych stupnich motor s vektorizaci zrejme maji. |
|
| no, neviem si predstavit ze by sa PL raketa po strate ciela otocila a hladala ho znova... pri rychlosti PL rakiet (tak mach4) by to bol obluk s polomerom niekolko kilometrov. Ak mate pre toto tvrdenie nejake podklady, prosim poslite link |
|
citace:
Fourth stage Solid Divert and Attitude Control System (SDACS), ATK "
Ctvrty stupen je samotny interceptor.
citace:
Bezohladu na to, je vsak zaujimave si uvedomit, aku rolu hra v zasahu cas. Pri balistickom lete, ked sa mi vrchol drahy strely pretne s cielovym bodom, tak horizontalna odchylka bude cinit vzhladom na volny pad:
pre +-0,25s rozptyl cca +-0,15m (nacasovanie narocne, ale realne presnost a zasahu vyborna)
pre +-0,5s rozptyl cca +-0,63m
pre +-1s rozptyl cca +-2,5m (nacasovanie v pohode aj na DGPS, ale dostatocnost presnosti uz je otazna)
Preto som predpokladal, ale len predpokladal, ze na vrchole drahy nebude ponechana strela balistickemu letu a volnemu padu, ale bude udrzana na par sekund malymi motorcekmi v koliznom kurze...
Idealni drahu lze dosahnout jen v pripade predem zname trajektorie. I pak ale je asi dost velke umeni interceptor na tuto drahu presne navest. K tomu slouzi prave ten ctvrty stupen, inercialni navigacni system a snad i GPS.
citace:
Ad riadenie motora na TPL suhlasim, ze su aj ine sposoby riadenia, ale myslienka smerovala k problemu nemoznosti vypnutia pohonu, nemoznosti restartu, ci tazkej zmene Isp a teda i ovplyvnenia vyslednej rychlosti. Alebo technika pokrocila?
Vyslednou rychlost castecne ovlivnit lze diky specialnimu "dual impulse" tretimu stupni. Jinak se musi upravit vysledna trajektorie.
Sestreleni satelitu je tedy relativne jednodussi nez sestreleni balisticke strely. Taky tuto schopnost meji americane i rusove uz desitky let. |
|
citace:
no, neviem si predstavit ze by sa PL raketa po strate ciela otocila a hladala ho znova... pri rychlosti PL rakiet (tak mach4) by to bol obluk s polomerom niekolko kilometrov. Ak mate pre toto tvrdenie nejake podklady, prosim poslite link
Mozna ze jsem se nakazil timto napadem pri sledovani nejakeho filmu :-) |
| 08.3.2008 - 18:07 - Vlado | |
|
citace:
http://en.wikipedia.org/wiki/RIM-161_Standard_Missile_3
On February 21, 2008 at 3:26 am (UTC) the USS Lake Erie, a Ticonderoga-class guided-missile cruiser, fired a single SM-3 missile, hit and successfully destroyed the satellite USA 193 with a velocity of about 22,783 mph (36,667 km/h) while the satellite was 247 kilometers (133 nautical miles) above the Pacific Ocean.[10][11] USS Decatur, USS Russell as well as other land, air, sea and space-based sensors were involved in the operation.[12][13]
-------------
Vědci pracují s exaktně definovanými pojmy a s relevatními daty. Šarlatáni a pavědci používají ke své práci novinové články.
Používají vědci Wikipedii, nebo tam taky lžou?
Tak že , náraz byl rychlostí (10,1 -7,7 = 2,4) 2,4 km/s ze zadu. Žádná část USA-193 nebyla zbrzděna ,ale rozptýlena urychlena.
Nebo letěli proti sobě?
 |
|
| jak mohla byt urychlena? interceptor bol navedeny po balistickej drahe do priestoru kolizie, kde sa v podstate postavil satelitu do cesty. Pohyboval sa rychlostou vyrazne nizsou nez je rychlost orbitalna. Satelit letiaci orbitalnou rychlostou narazil do interceptora. Co na tom nechapete? |
|
citace:
jak mohla byt urychlena? interceptor bol navedeny po balistickej drahe do priestoru kolizie, kde sa v podstate postavil satelitu do cesty. Pohyboval sa rychlostou vyrazne nizsou nez je rychlost orbitalna. Satelit letiaci orbitalnou rychlostou narazil do interceptora. Co na tom nechapete?
Opět opakuji, že třeba používat relevantní prameny, třeba Nature http://www.nature.com/search/executeSearch?sp-q=USA-193&sp-c=10&sp-x-9=cat&sp-s=date&submit=go&sp-a=sp1001702d&sp-sfvl-field=subject%7Cujournal&sp-x-1=ujournal&sp-p-1=phrase, nebo Science http://www.sciencemag.org/magazine.dtl a nikoliv Wikipedii, kde jsou některé údaje na úrovni pořadu ČT Detektor.
Interceptor a satelit se pohybovaly po vstřícných tratích, a iterceptor byl naveden pomocí GPS. |
|
| myslim ze pri tak vyraznom rozdiele rychlosti je v podstate jedno ci sa interceptor pohyboval v smere satelitu, alebo proti. Hlavnu cast kinetickej energie niesol satelit. |
|
Dne 2008-03-07 byly katalogizovány další úlomky, 2006-057EP až FT. Celkově bylo registrováno již 154 objektů (včetně objektu A). Z toho jako zaniklé bylo označeno 29 úlomků, tj. 18,8 %. Podíl zaniklých tedy roste v souladu s očekáváním (srovneje s moji poslední zprávou v této niti).
Co se týče Wikipedie, tu je nutno brát s jistou rezervou a rozhodně ji vědci jako primární pramen nepoužívají, maximálně je vodítkem pro hledání dalších informací (na základě odkazů, které v ní někdy jsou dány, pokud tyto odkazy vedou na zaručené zdroje).
Jinak podle posledních rozborů, které udělali amatérští pozorovatelé družic, kolize hlavice a družice nebyla přesně ve směru vektoru rychlosti, ale zepředu a mírně zboku. Vzájemná kombinovaná rychlost (nutno skládat vektorově) byla necelých 10 km/s (Podle Jamese Oberga - pro ty, kdo nevědí o koho jde, je to bývalý pracovník Mission Control Center v Houstonu - rychlost střetu byla 9,8 km/s). Uvedená rychlost v anglické Wikipedii je také kolizní rychlost (nikoli rychlost hlavice - kde by to sebrala!!!!), nikoli jedna složka a představuje hodnotu maximální možnou. Jinak z rozboru videa, které poskytlo USAF, byla kolize v T + 170 sekund po odpálení rakety.
Při kolizi z jakéhokoliv směru dochází k tvorbě trosek, které se rozlétají všemi směry. V důsledku toho platí pro výsledné parametry dráhy následující omezení:
hP <= h0
hA >= h0
kde h0 je výška družice nad Zemí (geoidem) v okamžiku kolize, hP je výška perigea dráhy úlomku, hA apogea dráhy úlomku. To rovnítko platí pouze pro okamžik kolize, v důsledku negravitačních poruch se dráhy neustále snižují, různou rychostí (ovlivnuje to zejména výška perigea).
Velmi ilustrativní je graf na stránce 7 v druhém odkazu (pubikováno Výborem pro mírové využití komsického prostoru při OSN, takzž to rozhodně není žáný novinářský blábol). Červeně jsou tam vyznačeny výšky perigea, modře apogea jednotlivých úlomků (Pozor, nejde o skutečná data, ale o počítačovou simulaci).
To co si představuje Vlado, by platilo v případě absolutně pružné srážky dvou těles, což v případě rozstřelení družice naprosto neplatí. Musíme si navíc uvědomit, že v prvních oakmžicích po prvotním impaktu dochází k vzálemným srážkám jednotlivých úlomků, přičemž sr mšní sekundárně i jejich rychlosti.
Doporučuji následující odkazy.
http://celestrak.com/events/usa-193.asp
http://www.unoosa.org/pdf/pres/stsc2008/tech-16.pdf
http://groups.google.com/group/sci.space.policy/browse_thread/thread/c3f0785fec2e778a
http://www.thespacereview.com/article/1073/1 ____________________
Antonín Vítek |
|
