|
| Jenze takovy turista podle mne che byt primo na ISS jako takove - chce si tam natocit video na pamatku - zavolat odtamtud pratelum a ma rovnez moznost odtamtud natacet a fotit Zemi. |
|
citace:
Jenze takovy turista podle mne che byt primo na ISS jako takove - chce si tam natocit video na pamatku - zavolat odtamtud pratelum a ma rovnez moznost odtamtud natacet a fotit Zemi.
Hele, asi jak který. Každý člověk má jinou povahu. Někomu by třeba mohlo přijít zajímavé, že se osobně zúčastnil posunování lidských možností. V dnešní době už to není tak samozřejmé, něco takového. |
|
citace:
Fakt nevím, proč to netestovat postupně, na dobrovolnících, které by podstupovali delší a delší cesty za hranice (ochraných) radiačních pásů, pod kterými létá ISS.
Jak jsem psal: nejprve měsíční eliptický výlet, pak dvouměsíční... prostě po kouskách. nevěřím, že by to bylo extrémně dražší, než pobyt na ISS...
Trošku mi uniká smysl těchto misí. Biologické účinky ionizujícího záření se intezivně studují na dobrovolnících i nedobrovolnících již přes šedesát let, co se objevily zbraně hromadného ničení a dneska jsou již dobře známé. Výsledky se běžně využívají při ochraně lidí na pracovištích, kde se přichází do styku s ionizujícím zářením pro ochranu a dozimetrii a hodně se využívají v medicíně při diagnostice a terapiích. Nic není tajemného ani na kosmickém prostoru nacházejícím se nad Van Allenovy radiačními pásy. Jsou dobře známé četnost a druh částic i jejich energetické spektrum. Totéž platí pro naše Slunce, ví se co od něho létá.
Celkovou expozici, jakou održí astronauté při letu na Mars lze tedy dobře odhadnout a lze i říct jaké by pro ně mohla mít následky, a vypadá to, že až tak moc nebezpečná z hlediska ozáření by být nemusela. |
|
citace:
Co se tyce te olovene prilby, tak ta bude asi k nicemu proti kosmickemu zareni, ktere je velice nahodne. ...
Jasne, ze prilba nie je vseliek, ale na niekolko typov ziarenia vyhovuje. Tiez netvrdim ze ide o 100% ochranu zo vsetkych stran. Avsak priemerne kockatu hlavu ochrani zo 4 stran a z jednej este zakryje celo a podla potreby i nos, usta a stitnu zlazu. (Jeden prototyp prilby som videl vystaveny na stredovekom zamku)
Pri vsesmerovom ziareni sme odstranili 9/12 ziarenia a to nie je malo. Obzvlast zaujimave by to mohlo byt v habitatoch, ktore budu na ochranu zrejme skromnejsie vybavene.
btw, ja si tiez myslim, ze postupne kroky iba predrazia konecny ciel. V podstate takmer vsetko, co je potrebne je uz odskusane... |
|
No, já nevím, ale ta přilba mi připadá tak trochu zbytečná. V kosmickém záření je zastoupení gama záření dost malé, pokud se pominou nějaké extrémně silné gama záblesky. Proti gama VA pásy nechrání a jsou mu vystaveni i astronauté na ISS a pokud je mi známo, olověné přilby nemají.
Navíc polotloušťka olova pro energie fotonů je cca 1 cm a taková přilba by pak vážila kolem 10-15 kg. Mám obavu, že by díky té váze kosmonaut snadno přišel k úrazu a samotná přilba by pro něj byla nebezpečnější než samotné záření
Nejrizikovější jsou asi nečekané extrémně silné sluneční erupce, ale tady stačí vhodná konstrukce lodi a orientovat loď tak, aby mezi Sluncem a prostorem pro posádku bylo co nejvíce materiálu (motory, nádrže s palivem atd). |
|
| tam mělo být polotlošťka pro energie 1 MeV... |
|
citace:
Navíc polotloušťka olova pro energie fotonů je cca 1 cm a taková přilba by pak vážila kolem 10-15 kg. Mám obavu, že by díky té váze kosmonaut snadno přišel k úrazu a samotná přilba by pro něj byla nebezpečnější než samotné záření
Přilba by defacto v kosmu nevážila nic :-). |
|
citace:
citace:
Navíc polotloušťka olova pro energie fotonů je cca 1 cm a taková přilba by pak vážila kolem 10-15 kg. Mám obavu, že by díky té váze kosmonaut snadno přišel k úrazu a samotná přilba by pro něj byla nebezpečnější než samotné záření
Přilba by defacto v kosmu nevážila nic :-).
Dobry den,
Ano, je to pravda, vaha by bola zmensena. Co sa nemeni, to je zotrvacnost prilby - hmota je stale hmotou.
K povodnej otazke: na Mars nepojde jeden clovek. Asi ...
Dovi |
|
Hlavní problém zůstává: kdo zaplatí vývoj? I pro oblet Měsíce Sojuzem se musí zdokonalit systém řízení vztlaku v atmosféře (2 neúspěchy z 11 u TMA není nic moc), musíte vyzkoušet komunikační a navigační systémy, podporu života a štít Sojuzu, vyvinout systém spojení a řízení Sojuz+Blok D: 1, spíš 2 bezpilotní mise před 1. letem s posádkou. To znamená zaplatit 2 Protony, 2 Sojuzy, a možná 3+3.
Přilba má setrvačnou hmotnost, takže pokud by kosmonaut instinktivně prudce pohnul hlavou, může si poranit páteř nebo zlomit vaz, ale je otázkou, jestli sama velká váha přilby takovému prudkému pohybu zabrání. |
|
citace:
Hlavní problém zůstává: kdo zaplatí vývoj? I pro oblet Měsíce Sojuzem se musí zdokonalit systém řízení vztlaku v atmosféře (2 neúspěchy z 11 u TMA není nic moc), musíte vyzkoušet komunikační a navigační systémy, podporu života a štít Sojuzu, vyvinout systém spojení a řízení Sojuz+Blok D: 1, spíš 2 bezpilotní mise před 1. letem s posádkou. To znamená zaplatit 2 Protony, 2 Sojuzy, a možná 3+3.
Přilba má setrvačnou hmotnost, takže pokud by kosmonaut instinktivně prudce pohnul hlavou, může si poranit páteř nebo zlomit vaz, ale je otázkou, jestli sama velká váha přilby takovému prudkému pohybu zabrání.
1/ Ze bude treba zotrvacnost posudit, som upozornil uz pri prvom navrhu ochrany prilbou. Taktiez ak uvadzam olovo, nemyslim to ako konecne riesenie, su predsa i ine vhodne materialy.
2/ Ono vyskusat funkcnost celeho systemu zrejme nutne bude, ale v ramci minimalizacie nakladov bude asi jednoduchsie testovat komplet celok na drahe Zem - Mesiac, teda pri 11,2km/s v plnoautomatickom mode a na tejto drahe by sa vyskusali potrebne manevre.
Nasledne by sa nalozila posadka (pri 11,2), doplnili zasoby paliva, pripadne by sa uskutocnili posledne testy aj s posadkou.
A az potom by nasledovala jemna uprava drahy na oblet Marsu.
Tak by bola zachovana i moznost predletovych testov, i uspora nakladov. Ostala by moznost oprav/vymeny v pripade nutnosti i zastavenia projektu a vratenia sa na Zem.
|
|
citace:
I pro oblet Měsíce Sojuzem se musí zdokonalit systém řízení vztlaku v atmosféře (2 neúspěchy z 11 u TMA není nic moc), musíte vyzkoušet komunikační a navigační systémy, podporu života a štít Sojuzu,
Proč zdokonalovat systémy vztlaku, podpory života a štít kvůli obletu Měsíce?
Sólo mise Sojuzu v historii možná trvaly déle než by trval oblet Měsíce.
|
|
citace:
citace:
Co se tyce te olovene prilby, tak ta bude asi k nicemu proti kosmickemu zareni, ktere je velice nahodne. ...
Jasne, ze prilba nie je vseliek, ale na niekolko typov ziarenia vyhovuje. Tiez netvrdim ze ide o 100% ochranu zo vsetkych stran. Avsak priemerne kockatu hlavu ochrani zo 4 stran a z jednej este zakryje celo a podla potreby i nos, usta a stitnu zlazu. (Jeden prototyp prilby som videl vystaveny na stredovekom zamku)
Pri vsesmerovom ziareni sme odstranili 9/12 ziarenia a to nie je malo. Obzvlast zaujimave by to mohlo byt v habitatoch, ktore budu na ochranu zrejme skromnejsie vybavene.
btw, ja si tiez myslim, ze postupne kroky iba predrazia konecny ciel. V podstate takmer vsetko, co je potrebne je uz odskusane...
Ta prezentace v odkazu uvedenem o nekolik prispevku vyse uvadi hustotu kosmickeho zareni o 1000 MeV jako 10000 castic na m2/s.
Prilba o tloustce 1cm vsak zachyti zareni pouze o 1 MeV.
Van Allenuv pas zachyti castice do 100 MeV, dalsi castice se zachyti v atmosfere, ty energictejsi a nejnebezpecnejsi (avsak mene caste) pronikaji i kilometr pod zemi.
Prilba by tedy chranila jen proti malo nebezpecnemu zareni, zrejme jen tomu pochazejicimu ze slunce. To vsak neni nahodne, lze predvidat a prichazi ve forme bouri.
V pripade slunecni erupce, ktera by mohla zasahnout kosmickou lod lze posadku odstinit servisni sekci a treba si mohou nasadit i ty zminene prilby.
Proti vysoce energetickemu kosmickemu zareni ochrana neexistuje. Clovek se musi spolehat na opravne mechanismy organismu. |
|
--Proč zdokonalovat systémy vztlaku, podpory života a štít kvůli obletu Měsíce? Sólo mise Sojuzu v historii možná trvaly déle než by trval oblet Měsíce.--
Poslední sólová mise Sojuzu delší než 2 dny proběhla před 32 roky, 7 dní není moc, ale riskovat 400 000 km od Země se nevyplácí. Poslední test štítu Sojuzu při reálných podmínkách návratu z Měsíce proběhl před 38 lety (Zond), totéž platí o navigačním systému. Při úpravách Sojuz TM a TMA byl pokud vím odlehčen štít, takže už není schopen návrat z Měsíce vydržet. Zatímco u Sojuzu TMA má selhání systému řízení vztlaku za následek jen přistání s 8g, při návratu od Měsíce nastane při poruše 17-19g, tedy smrt posádky, pravděpodobně i shoření Sojuzu. |
|
Ok, asi to pro tuhle účely už dávno není vhodná loď.
Evropani zřejmě moc dobře vědí, proč uvažují o konceptu ACTV ... a bude zajímavé srovnat, jestli vznikne oddělené ACTV a CTV (ACTV = vylepšený Sojuz s certifikovaným návratem od Měsíce a startující z Kourou, CTV = pilotované ATV, určené pouze pro lety na LEO ?)
Ty diskuze o olověné přilbě mě fakt přijdou dost mimo... o téhle koncepci jsem nikdy neslyšel. Vždy se uvažovalo o stínění celé lodi - a nikoliv olovem, a nikoliv proti vysokoenergetickým fotonům, které nejsou zřejmě největší problém.... |
|
| Podle mě je Sojuz vhodná loď pro tyto účely, náklady na vývoj a zkoušky by byli několikanásobně nižší, než pro jakoukoliv jinou loď. Přesto jsou ty náklady velké. Kdyby se ale sešlo 6 miliardářů a o náklady se rozdělili? Při 1 profikosmonautovi a 2 turistech na misi máte 2 zkušební mise (automatické) a 3 ostré, 5 startů Protonu a 5 Sojuzu zaplacených 6. Jenomže dát je dohromady se Rusům zatím nepodařilo. |
|
| Ja myslim ze davat Sojuz k dispozici milionarum byl tak trochu patologicky jev nedavne chaoticke minulosti Ruska. Dnesni Rusko nepotrebuje par drobnych od nejakych turistu. Potrebuje hlavne posilit politicky a vojensky vliv. Sojuz je tudiz traba vyuzit hlavne jako politicky nastroj. Az bude USA zavisle na doprave pomoci Sojuzu, tak by bylo vhodne je trochu potrapit a drobne sikanovat. Pripadne provest nejakou misi k Mesici jeste pred nimi. |
|
| Prodej sedadel v Sojuzech turistům nebyl patologický jev, byl to způsob, jak získat tvrdou měnu v době, kdy FKA neměla žádné peníze z ruského rozpočtu a žebrání u politiků nepomáhalo. Teď má peníze z rozpočtu, řekl bych že přesně na potřebné mise. Nové Sojuzy by tedy FKA prodala, ale musely by to být zaplacené celé mise - loď, raketa a navíc náklady na rozjezd výroby dalších Sojuzů, protože stávající výroba je a bude plně vytížená. Takže zadání celého programu - sériová výroba několika Sojuzů. A moc šikanovat NASA by se rusům nevyplatilo, protože jednak smlouvy budou uzavřené pevně dosti dlouho dopředu, jednak by NASA na oplátku chtěla zaplatit el.proud, NASA na něj drží a bude držet monopol. |
|
citace:
Ja myslim ze davat Sojuz k dispozici milionarum byl tak trochu patologicky jev nedavne chaoticke minulosti Ruska. Dnesni Rusko nepotrebuje par drobnych od nejakych turistu. Potrebuje hlavne posilit politicky a vojensky vliv. Sojuz je tudiz traba vyuzit hlavne jako politicky nastroj. Az bude USA zavisle na doprave pomoci Sojuzu, tak by bylo vhodne je trochu potrapit a drobne sikanovat. Pripadne provest nejakou misi k Mesici jeste pred nimi.
já si nemyslím, že to byl patologický jev. patologické bylo naopak propagandistické zneužití kosmonautiky v 60.letech (oběma stranami).
turisté dokázali, že si tam v podstatě dokáže sednout kdokoliv, do té piksly. a že závisí hlavně na umu vědců a techniků, co to celé navrhnou, spočítají, zkonstruují, postaví a pak vypustí do kosmu. a vydělat peníze je v podstatě trochu i o odvaze - stejně jako let do kosmu.
tím nechci říct, že by do kosmu měli létat JEN milionáři... ale chci říct, že skutečnou vědu dnes dělá třeba Cassini u Saturnu. tam by měly téct státní peníze, to ano, do takových misí, které jsou zcela mimo možnosti soukromého sektoru.
pilotovaná kosmonautika - to je dobrodružství, turistika, zábava, vzrušení, lámání rekordů a trochu i hrdinství a odvaha, to jo. to je taky super - já nejsem puritán a nevidím na tomhle nic špatného. tak proč nepřesměrovat do pilotované kosmonautiky peníze i ze soukromého sektoru ?
to máme jako donekonečna koukat na hloupé sci-fi filmy se stamiliónovými rozpočty, které budou vytvářené jen pomocí virtuální reality ? |
|
citace:
citace:
Ja myslim ze davat Sojuz k dispozici milionarum byl tak trochu patologicky jev nedavne chaoticke minulosti Ruska.
já si nemyslím, že to byl patologický jev. patologické bylo naopak propagandistické zneužití kosmonautiky v 60.letech (oběma stranami).
Patologicke na tom je ze by statni program mel prinase prospeh statu zejmena v podobe reklamy (propaganda, odmena spojeneckym statum za spolupraci) nebo nejakych verejne prospesnych programu (veda, bezpecnost atd.). Statni program provozujici komercni turistiku je v tomto smeru patologicky jev. To se muze stat jen v Rusku. Proto si myslim ze je spravne ze to stopli.
Naopak propagandisticke vyuzivani kosmonautiky je normalni vec. Takova VSE je zpusob jak si Americane chteji dokazat ze jsou nejlepsi. Take Cinane si maji co dokazovat. Proto jsem zvedav na Rusy s cim prijdou oni.
|
|
citace:
Statni program provozujici komercni turistiku je v tomto smeru patologicky jev. Statni program provozujici komercni turistiku je v tomto smeru patologicky jev. To se muze stat jen v Rusku.
To jako na západ od Ruska stát neprovozuje komerční aktivity? Třeba u nás stát jako většinový vlastník ČEZu , ČSA a dalších a.s..
Pokud provoz komerčních aktivit ,třeba i státem , pomůže propagaci kosmonautiky, motivaci k vývoji nových technologických postupů a v konečné fázi nalákání i soukromého sektoru tak to bude jedině dobře. |
|
citace:
Hlavní problém zůstává: kdo zaplatí vývoj? I pro oblet Měsíce Sojuzem se musí zdokonalit systém řízení vztlaku v atmosféře (2 neúspěchy z 11 u TMA není nic moc), musíte vyzkoušet komunikační a navigační systémy, podporu života a štít Sojuzu, vyvinout systém spojení a řízení Sojuz+Blok D: 1, spíš 2 bezpilotní mise před 1. letem s posádkou. To znamená zaplatit 2 Protony, 2 Sojuzy, a možná 3+3.
Nebolo by jednoduchsie, keby sojuz pristaval do atmosfery 1. kozmickou, a teda by si pred vstupom pribrzdil? |
|
citace:
citace:
Statni program provozujici komercni turistiku je v tomto smeru patologicky jev. Statni program provozujici komercni turistiku je v tomto smeru patologicky jev. To se muze stat jen v Rusku.
To jako na západ od Ruska stát neprovozuje komerční aktivity? Třeba u nás stát jako většinový vlastník ČEZu , ČSA a dalších a.s..
Pokud provoz komerčních aktivit ,třeba i státem , pomůže propagaci kosmonautiky, motivaci k vývoji nových technologických postupů a v konečné fázi nalákání i soukromého sektoru tak to bude jedině dobře.
To jako cestovni kancelar CEZu? Takovy den otevrenych dveri na ISS? Kazdopadne muj osobni nazor je ze kdyz uz prodavat mista v Sojuzu, tak jinym statnim kosmickym agenturam a ne turistum. |
|
Ked nieco predavam, tak korektne, kazdemu za rovnakych podmienok a za rovnaku cenu. Ak sa predavaju miesta v sojuze, tak by malo byt jedno ci kupuje agentura alebo turista, ide o to ci splna podmienky a ma peniaze, pretoze ide o obchod.
Iny pripad je ak leti kosmonaut nejakej agentury na zaklade dohody, to uz neni biznis, to je politika. |
|
citace:
Statni program provozujici komercni turistiku je v tomto smeru patologicky jev. To se muze stat jen v Rusku. Proto si myslim ze je spravne ze to stopli.
Za situácie, aká nastala v Rusku po rozpade ZSSR a za Jelcina, keď nebolo na výplaty aj niekoľko mesiacov je akýkoľvek zdroj finacií vítaný. citace:
Kazdopadne muj osobni nazor je ze kdyz uz prodavat mista v Sojuzu, tak jinym statnim kosmickym agenturam a ne turistum.
Súhlasím, nie je to správne. Ale ktorá štátna kozmická agentúra bola ochotná zaplatiť za dopravu v hotovosti? A išlo práve o hotové peniaze na zaplatenie pracovníkov.
A po pravde - boli tam iné možnosti? V podmienkach prakticky rozpadnutej ekonomiky?
|
|
Přesně tak, výměny na základě služebních cest a spolupráce na experimentech Rusku nepomáhaly, protože potřebovali peníze na ruku.
Stejně si myslím, že i dnes by FKA uvítala možnost prodat volná místa, jenomže žádná nemá, všechny dostupné Sojuzy jsou vytížené. Pořád si ale myslím, že kdyby lidé ze Space Adventures (nebo jiné seriózní firmy) přišli k FKA a předložili jasné plány na x1 míst v x2 Sojuzech pro turisty doprovázené x3 ruskými kosmonauty v následujících x4 letech za celkovou cenu x5 miliónů eur, tak by se dohodli. Potom by se uzavřeli normální obchodní smlouvy, které by obě strany museli dodržet.
To Martin Jediny: Nebolo by jednoduchsie, keby sojuz pristaval do atmosfery 1. kozmickou, a teda by si pred vstupom pribrzdil?
Odpověď: nebylo, váha paliva, motoru, nádrží a systému je několikanásobně těžší než jednoduchého štítu, takže by musela startovat mnohem těžší a výrazně dražší loď. |
|
| Pokud by se měl Sojuz vracet 1.kosm. rychlostí, mohl by obletět Měsíc poté přibrzdit a "zaparkovat" u ISS, turista by mohl v rámci bonusu pobýt týden na stanici a poté se vrátit na Zemi. Konečně s týdenním pobytem na ISS se v rámci turistického lunárního obletu v některých verzích i počítalo. |
|
citace:
Pokud by se měl Sojuz vracet 1.kosm. rychlostí, mohl by obletět Měsíc poté přibrzdit a "zaparkovat" u ISS, turista by mohl v rámci bonusu pobýt týden na stanici a poté se vrátit na Zemi. Konečně s týdenním pobytem na ISS se v rámci turistického lunárního obletu v některých verzích i počítalo.
To uz je nejak prekombinovane ne?
Prvne urychlit k Mesici dV=3500m/s, pak zabrzdit na LEO dV=3500m/s a pak jeste dokovat s ISS?
S pobytem na ISS se pocitalo jeste pred odletem k Mesici a pak primy navrat temer 2. kosmickou. Celkove dV je tak polovicni. |
| 20.3.2008 - 18:14 - Adolf | |
|
Mám dojem, že v současné diskusi o letech různých těch skoro turistů na Sojuzech se občas srovnává obtížně srovnatelné a vznikají z toho mylné závěry.
Např. srovnávat projed přebytečné kapacity nevytížené mise "turistovi" a kosmické agentuře. Cesta kosmonauta jiné kosmické agentury znamená společný podnik s jinou agenturou na společném programu. Je to druhý investor, který má právo chtít spolurozhodovat o programu mise a existuje kolem toho i složitý a jistě i nákladně obsloužený právní vztah kolem kterého proběhnou dlouhá vyjednávání a programové přípravy. Cena takového místa je pak také nejméně za průměrné náklady na místo na palubě, ovšem spíš plus nějaká marže. Poptávka po takových místech je tedy asi dost omezená a místo se musí vyjednat s dlouhou "dodací" lhůtou.
Poptávka po letu, kdy kontraktant na takové místo nemá žádné programové priority kromě zamávání vlaječkou před kamerou atp. a rád zafunguje jako "podej, přidrž" v cizím programu a letí, když je zrovna volno bez nutnosti slaďovat programy je poněkud jiná. Jiná je i cena. Turisté létají za ceny nižší, než Rusové účtují za místo kosmonauta sami sobě a než je průměrná cena za místo. K tomu, aby se takové místo vyplatilo, totiž stačí, aby platba za ně přesáhla přírůstkové náklady za další místo navíc a vůbec nemusí platit fixní náklady za vzlet jako takový. Platba je tedy nižší než průměrné náklady na místo a přesto výnosná.
Ovšem to je možné jen když ten vzlet má volnou kapacitu vedle vynesení nákladu nutného pro určitou misi. Když mise spotřebuje celou kapacitu, místo pro turistu není. Ale také, pokud by někdo chtěl, aby poslali loď na čistě turistickou misi, nemohl by nikdy mít tak výhodnou cenu, jakou má doplňkový turista. Loď by vzlétla kvůli turistům a ti by tedy museli zaplatit nikoliv jen víc než přírůstkové náklady na jedno místo navíc a ale více než průměrné náklady na jedno místo. Mám obavy, že v tom případě by cena byla vícenásobkem dosavadní "turistické" ceny. Nikdo by jim vzlet jako takový nezaplatil.
____________________
Áda |
|
| Rusové mají náklady určitě spočítané dobře, cena za sedadlo by nebyla 20-25 mil. dolarů jako u současných turistů, ale stěží by narostla na víc než 30-40 mil. USD, start Sojuzu jako takového i s raketou vyjde podle odborných odhadů na 40-60 mil. USD - při 2 turistech a 1 profikovi (kterému určitě nemusíte platit milión, stačí kvalitní pojištění a pár tisíc, zájemců určitě bude spousta) vychází 20-30 mUSD za sedačku, výcvik, režie a jsme na těch 30-40 mUSD. Rusové si účtují tolik, kolik jim kdo zaplatí a je možné, že by chtěli trhnout co to dá, proto je nutná silná firma a projekt, jinak by chudáka zájemce oškubali jak husu. Pokud by požadovali mnohem víc, tak by holt firma odmítla a počkala si na COTS nebo zkusili Čínu. |
|
citace:
Nebolo by jednoduchsie, keby sojuz pristaval do atmosfery 1. kozmickou, a teda by si pred vstupom pribrzdil?
Ne - to je je právě ten problém. Tohle by odletovou hmotnost celé mise zvýšilo exponenciálně. Na zbrždění je logicky potřeba skoro tolik, co na odlet (kromě zásob): a protože mise by trvala 400 dnů, tak by to znamenalo navíc použít méně efektivní hydrazin, místo kryogenických paliv, které lze (snad) použít při odletu (pokud vše vyjde).
Jediné myslitelné meziplanetární mise jsou dnes pořád ve stylu Apollo: tzn. žádné brždění u Země - ale hezky si to přihasit 2. kosmickou od Měsíce, Marsu, near-earth asteroidů, nebo třeba i z vysoké eliptické dráhy. Apollo a CEV na to jsou přímo stavěné - Sojuz jen tak napůl a Sojuz TMA navíc asi ani už ne, jak tady padlo. Jak to bude s evropským ACTV vs CTV, to jsem se právě ptal: evidentně CTV odvozené od ATV bude pro hodně lidí a pro velké náklady dopravované zpět z ISS, hypotetické ACTV by mohlo být pro méně lidí, a mohlo by být dimenzované min. na odlet z dráhy Měsíce a na návrat 2.kosmickou rychlostí (dnešní Sojuz není schopen samostatně odletět z oběžné dráhy Měsíce, ani kdyby ho zbrzdil nějaký raketový stupeň... verze LOK z 60. let měla silnější motor a dnes jsem na nákresech snílků viděl k zádi Sojuzu připojený raketový stupeň Fregat, se kterým by už odlet od Měsíce možný byl.)
Jestli je Shenzou schopna návratu 2.kosmickou rychlostí, to netuším. Dragon podle mě ne... ale čert ví.
Taky existuje návrh, že by zbytek planetoletu mohl zůstat na eliptické oběžné dráze kolem Slunce, a být později použit zase další posádkou pro další přelet...
Každopádně ten Sojuz, tím jak se používá už 40 let, nějak všechny hypnotizuje. Souhlasím, že to není nejlepší možná kosmická loď. Min. by zjevně s jen minimálními změnami designu mohl být větší a nabídnout více místa, apod.
Mě by nejlogičtější přišla koncepce návratové kabiny typu Apollo, ovšem s orbitální sekcí typu Sojuz - která by ideálně byla navíc nafukovací. Na to soukromý sektor pracuje, evidentně - jenže problém je, že hrozně, hrozně pomalým tempem... |
|
