| 02.6.2008 - 12:20 - J2930_ | |
|
ja to vedel:
Yeti neni Yeti ale Martan  |
|
bodejť, Yeti měl 5 prstů  |
|
| Mimochodem - nevite co je na na tech fotkach tohle? http://phoenix.lpl.arizona.edu/images.php?gID=1695&cID=28 |
| 02.6.2008 - 18:24 - J2930_ | |
|
citace:
Mimochodem - nevite co je na na tech fotkach tohle? http://phoenix.lpl.arizona.edu/images.php?gID=1695&cID=28
pasticka na martanskou krysu s vyzralym sejrem |
|
| Je meteorologická stanica, ale nemôžem si pomôcť - najviac mi to pripomína utrhnutý konektor. |
| 02.6.2008 - 22:13 - Vlado. | |
|
citace:
Dále jsem vypočet ,že kamera je vzdálená od kráteru 560km (na poloměru R Mars + výška letu 1700+300 = 2000)
Omlouvám se za hrubou chybu v zadání (R Marsu je 3400km a né 1700km.) a malou chybu ve výsledku . Vzdálenost kamery je 580 km a né 560 km, ale pořád to je něco jiného než uvádí NASA 760km . To je uhel pohledu kamery na kráter 17 st který je dost vzdálený od vyobrazených 26,2 st |
| 02.6.2008 - 22:59 - Stano | |
|
Prvý odber vzorky z Marsu sondou Phoenix
 |
| 03.6.2008 - 00:11 - Stano | |
|
citace:
Mimochodem - nevite co je na na tech fotkach tohle? http://phoenix.lpl.arizona.edu/images.php?gID=1695&cID=28
Ako napísal Alchymista je to meteorologická stanica, v tejto animácií vidieť ako "utrhnutý konektor" zaznamenáva prúdenie vetra |
|
citace:
Ako napísal Alchymista je to meteorologická stanica, v tejto animácií vidieť ako "utrhnutý konektor" zaznamenáva prúdenie vetra
Ono nás asi všechny trochu zmátlo, že je to takové nesymetrické, že ten drát je tak nějak "podivně ohnutý" |
|
| co je to biele v tom odobratom vzorku horniny? zeby nejaky lad? |
|
| On ten drát je pružina, aby to moc nekmitalo a rychle se kmity utlumily? |
|
citace:
co je to biele v tom odobratom vzorku horniny? zeby nejaky lad?
V textu u obrázku na stránce http://www.nasa.gov/mission_pages/phoenix/images/press/rac_scoop_all_focus_color_v3.html se píše, že vědci zatím jen spekulují o tom, že světlejší materiál ve vzorku by mohl být led nebo sůl. Stejně tak vědci zatím neví, jestli je to stejný typ materiálu, jako ten světlý vyfocený pod landerem.
Z tohoto konkrétního vzorku to ale asi nezjistí, protože jestli jsem to dobře pochopil, tak tento první vzorek byl jen pro testování lopatky a už byl zase vysypán zpátky na povrch Marsu. Nebude se tedy analyzovat v dalších přístrojích na Phoenixu. To příjde na řadu až u dalších odebraných vzorků. |
|
citace:
On ten drát je pružina, aby to moc nekmitalo a rychle se kmity utlumily?
Podle stránek http://www.space.gc.ca/asc/eng/exploration/phoenix_temperature.asp a hlavně http://www.marslab.dk/TelltaleProject.html je ten měřič větru vyroben z lehké Kaptonové trubičky visící na svazku Kevlarových vláken. Dole pod tím je zrcátko, aby kamery SSI mohly snímat i pohled "zdola".
 |
|
| v suvislosti s Phoenixom ma napadla jedna mozno trochu offtopic otazka: Naklady na samotny start nosnej rakety predstavuju mozno tak 1/10 celkovych nakladov robotickych misii (aspon tak som to niekde cital), zvysok su vyvojove naklady, vyroba, testovanie atd. Preco sa vyraba ultralahka sonda s velmi obmedzenym pristrojovym vybavenim (a nasledne obmedzenymi moznostami), ked pouzitie silnejsej rakety by celkove naklady zas az o tolko nezvysilo? Inak povedane - preco posielame na mars take pidisondy? |
|
citace:
... Inak povedane - preco posielame na mars take pidisondy?
Je to jeden z principů programu Mars Scout - jednoduchých lehkých sond, vyplňujících možná startovací okna mezi "velkými expedicemi" typu MSL. Heslo: Rychle, Levně, Spolehlivě !
Jinak cena za dopravu sondy k Marsu je spíš v poměru 1/5 k celkovým nákladům na misi (tj. včetně operačních nákladů během činnosti sondy) |
|
moc pěkný, že tým University of Aarhus přiznal při vývoji tohoto pasivního anemometru i inspiraci starým dobrým Leonardem ze 14.století
 |
|
citace:
citace:
... Inak povedane - preco posielame na mars take pidisondy?
Je to jeden z principů programu Mars Scout - jednoduchých lehkých sond, vyplňujících možná startovací okna mezi "velkými expedicemi" typu MSL. Heslo: Rychle, Levně, Spolehlivě !
Jinak cena za dopravu sondy k Marsu je spíš v poměru 1/5 k celkovým nákladům na misi (tj. včetně operačních nákladů během činnosti sondy)
Principy Mars Scout samozrejme poznam, len neviem ci to ma zmysel... Ktora z uskutocnenych expedicii na mars sa rata medzi tie "velke"? |
|
citace:
Podle stránek http://www.space.gc.ca/asc/eng/exploration/phoenix_temperature.asp a hlavně http://www.marslab.dk/TelltaleProject.html je ten měřič větru vyroben z lehké Kaptonové trubičky visící na svazku Kevlarových vláken. Dole pod tím je zrcátko, aby kamery SSI mohly snímat i pohled "zdola".
Vtipné riešenie - že je to len zrkadlo ma nenapadlo.
|
| 03.6.2008 - 17:05 - J2930_ | |
|
citace:
...Kaptonové trubičky visící na svazku Kevlarových vláken...
zrejme ma ta krysopasticka vyssi citlivost v ridkem marsovskem vzduchu nez nejaky vetrnik, ktery by navic do posledni chvilky nevedel jak moc vodorovne s povrchem bude a zda-li se vubec vysune do provozni vysky. Tohle by zrejme fungovalo i ve slozenem stavu. A zrejme to vyslo i lehceji. Levneji uz asi ne |
|
| Do nejake výšky to vystrčiť treba, aby meranie nebolo ovplyvnené prúdením okolo samotnej sondy, navyše na nosníku sú umiestnené aj tri teplomery. |
| 03.6.2008 - 20:26 - J2930_ | |
|
citace:
Do nejake výšky to vystrčiť treba, aby meranie nebolo ovplyvnené prúdením okolo samotnej sondy, navyše na nosníku sú umiestnené aj tri teplomery.
Ano, ale vpodstate to asi lze provozovat i sklopene. Alespon tak probihaly testy. |
|
| Podle zprávy na http://www.nasa.gov/mission_pages/phoenix/news/phoenix-20080603.html se vědci rozhodli opakovat test s vyklopením vzorku půdy zpět na povrch Marsu, protože jednak se ukázalo, že první vzorek se nevysypal úplně (v lopatce zbyla část půdy) a jednak se nepodařilo plně otevřít dvířka první komory analyzátoru TEGA, takže vyklopení bude muset být poměrně přesné a k tomu je třeba zjistit, jak přesně se půda při vysypávání chová. Pak teprve by měl být dopraven první vzorek k analýze. |
|
citace:
... a jednak se nepodařilo plně otevřít dvířka první komory analyzátoru TEGA, takže vyklopení bude muset být poměrně přesné a k tomu je třeba zjistit, jak přesně se půda při vysypávání chová. Pak teprve by měl být dopraven první vzorek k analýze.
ona zlobící dvířka - snad po zahřátí sluncem pružina levé křídlo ještě víc pootevře...
- jen tak pro pořádek dodávám počty vzorků půdy, které bude Phoenix schopen analyzovat:
TEGA hmotový spektrometr - 8 vzorků
MECA mokrá laboratoř - 4 vzorky
MECA mikroskopy - 10 vzorků
[Upraveno 04.6.2008 poslal pospa] |
|
| Jakto ze sa tie dvierka neotvorili? Je znama nejaka pricina? Mam pocit ze sa nam nejako hromadia zadrhely s pruzinami, myslim ze kryt na robotickom ramene sa tiez celkom neodsunul kvoli nejakej pruzine. Mozno by mali pouzivat iny system nez pruziny. |
|
citace:
Jakto ze sa tie dvierka neotvorili? Je znama nejaka pricina? Mam pocit ze sa nam nejako hromadia zadrhely s pruzinami, myslim ze kryt na robotickom ramene sa tiez celkom neodsunul kvoli nejakej pruzine. Mozno by mali pouzivat iny system nez pruziny.
Myslím, že problém je obecně s dlouhou dobou přeletu v hypernízkých teplotách. Ma Marsu to taky nevypadá co do teploty zrovna jako na Floridě, aktuálně -30 až -80°C. Ruští polárníci by mohli vyprávět. :-)
Takže pružinky jsou trošku ztuhlejší. Jinak z konstrukčního hlediska je pružina ideální pro posun nebo rotaci (1 krát) - je jednoduchá = nemá se moc co pokazit a je lehká => nevybral bych jinak. |
| 04.6.2008 - 12:41 - J2930_ | |
|
citace:
....nevybral bych jinak.
ja bych bral robotickou pazi, neco jako SSRMS na ISS. Stacil by i jednodussi system. Nebo jistou univerzalnost soucasne roboticke ruky s lopatkou. Domnivam se, ze potreba takovychto prodlouzenych lidskych pazi bude s rostouci slozitosti stoupat. A konecne... lepsi roboticka ruka se smetakem, nez spolehat se na prizen marsovskeho vetru... ze nam laskave ocisti solarni panely na marsovskych sondach? To se take nemusi stat. |
|
To čištění solárních panelů je vůbec téma samo o sobě.
Zajímalo by mě, jestli se vějířovité panely dají ještě složit a znovu rozložit. Pak by se snad dal ten prach trochu setřepat ke středu těch trjúhelníků, k místu ohybu. Zase je otázka jaké tam jsou panty, jestli by se opětovné rozložení povedlo na 100%.
A beztak za pár měsíců příjde pořádná zima s jinovatkou, takže to asi ani nemá cenu.
U MER vozítek mě napadla možnost celé je naklonit do kopce (pokud je to ještě možné) a pokusit se o setřesení prachu vibrováním - velmi krátkým pojížděním tam a zpět.
Ale i kdyby to fungovalo, myslím, že už všichni v JPL tajně doufají, že to brzo vezme rychlý konec - MERy už překonaly všechny očekávání několikanásobně a teď blokují lidi a prostředky potřebné pro další mise. |
| 04.6.2008 - 14:01 - J2930_ | |
|
citace:
...Ale i kdyby to fungovalo, myslím, že už všichni v JPL tajně doufají, že to brzo vezme rychlý konec - MERy už překonaly všechny očekávání několikanásobně a teď blokují lidi a prostředky potřebné pro další mise.
Jenze MERy nejsou posledni vozitka na Marsu... jsem pro smetak, nebo fukar...na Odfouknout jemny prach byva jednodussi a tolik nehrozi poskozeni povrchu. A nemusel by se hledat vhodny kopec |
|
citace:
Jenze MERy nejsou posledni vozitka na Marsu... jsem pro smetak, nebo fukar...na Odfouknout jemny prach byva jednodussi a tolik nehrozi poskozeni povrchu. A nemusel by se hledat vhodny kopec
Jo jo, MSL jakožto další marsovské vozidlo tento problém nebude řešit vůbec - napájení elektřinou z radioizotopového zdroje "přízemní" komplikace s uklízením prachu elegantně vyřeší. Teda až na tu atomovou bezpečnost. Při startu i přistání...
Držme jim palce ! |
|
| Ono to s tou nebezpečností RTG zdroje není tak hrozné. I kdyby raketa bouchla, zdroj dopadne v jednom kuse a není problém ho najít. Když se dá atomovka bezpečně střílet z děla, RTG zdroj vynášený raketou je v pohodě. Jeden MER by mohl fungovat ještě aspoň rok. Jakmile skončí Phoenix, měl by pokračovat ve výzkumu. |
