|
| Top 15 snímků za rok 2008: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/poll/2008/ snímky asi znáte, ale tak snad to někoho potěší [Upraveno 16.2.2009 poslal dubest] |
|
Dnes je to pět roků, co sonda Cassini přiletěla k Saturnu a zahájila jeho průzkum z blízka.
|
|
V hezkém článku od pana Martínka ve speciálním čísle časopisu Svět o sondě Cassini je v závěru uvažováno o možném konečném osudu sondy. Mimo jiné je uvažováno o zániku v atmosféře Saturnu (podobně jako Galileo, znemožnění "infekce" životamožných těles), s čímž jsem tak nějak, i když posmutněn, počítal, ale především je uvažováno o jejím nasměrování zpět k Jupiteru a zániku v jeho atmosféře, či k letu do vnitřních částí (!) sluneční soustavy a dopad na planetu Merkur (co případné možné zásoby ledu na pólech a případný, i když velice málo pravděpodobný život zde?). Poslední zmíněná možnost je let do vnějších částí sluneční soustavy a výzkum těles Kuiperova pásu.
Poslední možnost se mi z nabízených osobně líbí nejvíce, především proto, že se zabrání smutnému destruktivnímu konci a obří sonda tohoto typu, pokud bude v adekvátním stavu (proč by nebyla? viz. MERy, či nesmrtelné Voyagery ), může ještě mnoho objevit a prozkoumat. Jen nevím, jak je v těchto scénářích zakomponován třeba stav pohonných hmot (proč posílat fungující sondu s dostatkem pohonných hmot od svého primárního cíle? Dokud bude ovladatelná, nebude hrozit kontaminace...).
Nemáte někdo více info k tomuto? Případně své návrhy/nápady, jen tak do diskuze... ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
O možnosti vyslání sondy do vnějších oblastí soustavy (Neptun? Uran?) se mluvilo už před startem. Dokonce jsem se na to možná už ptal i tady na Portálu.
Otázkou samozřejmě je právě stav paliva a také těžké rozhodování - je vědecky výhodnější nechat sondu u Saturnu tak dlouhou, jak jen to půjde (kdy se tam znovu dostaneme, že), nebo ji ještě dřív poslat na nejistou cestu jinam?
Byl bych jednoznačně pro druhou možnost, ale já jsem jen nadšený laik. |
|
Sonda CASSINI srovnává sklon své oběžné dráhy s oběžnými dráhami měsíců Saturnu. Díky tomu se bude dostávat opět do blízkosti satelitů planety. Kromě pravidelně se opakujících průletů kolem Titanu (jehož gravitace je zodpovědná za úpravy sklonu oběžné dráhy sondy) dojde po delší době k průletům kolem Enceladada (2.11.2009 ve vzdálenoisti pouhých 99-ti kilometrů).
Více na:
http://saturn.jpl.nasa.gov/mission/saturntourdates/saturntourdates2009/
K možnosti vyslání sondy Cassini k Uranu nebo Neptunu:
podívejte se třeba na:
http://www.heavens-above.com/solar-escape.asp?lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET
kde kromě současných poloh sond opouštějících sl. soustavu je vyznačena poloha vnějších planet. Myslím, že postavení planet takový gravitační manévr neumožňuje ani teoreticky. |
| 19.8.2009 - 09:21 - David | |
|
| Nevím jaká je zásoba KPH na palubě sondy, ale musela by překonat gravitační vazbu Saturnu a ještě snížit podstatně rychlost po opuštění jeho sféry. I Kdyby pohonné hmoty měla, byl by to běh na dlouhou vzdálenost, k vnějším planetám by se vrátila po průletu u Jupitera tak za 12 let či spíše 15 let a navíc by tam mohla " jen " proletět, na jejich orbitu již zcela jistě neměla PHM. |
|
Cassini má pred sebou osme tesne priblizeni k ledovemu mesici Enceladus, na jehoz povrchu byl jiz drive zjisteny kryovulkanismus. Sonda se v pondeli 2.11. 2009 priblizi k povrchu v oblasti jizniho polu na vzdalenost 103 km. V cinnosti maji byt postupne vsechny pristroje na palube, spektrometry, kamery i radar. Snimky maji mit rozliseni az 15m/pix (dosud nejpodrobnejsi snimky ze srpna 2008 maji 2x lepsi rozliseni).
K dalsimu tesnemu pruletu dojde,21.11.2009, kdy se Cassini priblizi Enceladu na 1600 km.
Podrobnosti na adrese:
http://saturn.jpl.nasa.gov/files/20091102-21_enceladus_mission_description.pdf
Enceladus patri mezi nejzajimavejsi telesa sl. soustavy diky cinnemu vulkanismu na povrchu. V oblasti jizniho polu byly jiz v roce 2005 identiifikovany hluboke praskliny "tiger stripes", pozdeji pojmenovane Alexandria, Baghdad, Cairo, Damascus. |
|
Doporucuji k prohlednuti nove snimky sondy CAssini porizene pri pruletu kolem Encelada:
- pruletove snimky porizene ze vzdalenosti cca 10tis. km i s vytrysky v oblasti jizniho polu:
http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/raw/?start=6&storedQ=2157676
|
|
| http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/185096-sonda-cassini-poslala-unikatni-snimky-saturnova-mesice.html |
| 11.12.2009 - 06:15 - Jan Toman | |
|
Animace porizena ze snimku sondy Cassini ziskanych pri poslednim pruletu kolem Encelada:
http://wanderingspace.net/2009/11/
(dokazal by to nejaky fotograf naexponovat lepe?).
Zprava o puvodu tmaveho materialu na mesici Iapetus (tzv. Cassini regio):
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=29782
Dle teorii z 80.let mohl za tmave zbarveni prenos castic z vnejsiho satelitu Phoebe. Nedavno byl objeveny novy prstenec kolem Saturnu (neobjevila ho sonda Cassini, ale teleskop Spitzer pracujici v IR oblasti) a prave tento prstenec je patrne vinikem one spiny.
vice treba na:
http://www.saturntoday.com/news/viewpr.html?pid=29341
|
|
pro Jan Toman
moc děkuju hlavně za ten první odkaz, výborné! ..a je tam hned pod prvním snímkem(gifem)Enceladu odkaz na "ugordan's photostream" a tam jsou teda fanstastické snímky(hlavně Cassini), resp. našel jsem řadu obrázků, které jsem neznal(a že jich mám požehnaně) |
| 11.12.2009 - 20:10 - Jan Toman | |
|
citace:
pro Jan Toman
moc děkuju hlavně za ten první odkaz, výborné! ..a je tam hned pod prvním snímkem(gifem)Enceladu odkaz na "ugordan's photostream"
vubec jsem o tom odkazu nevedel, ale rado se stalo |
| 20.12.2009 - 07:35 - Stano | |
|
Ďalší skvelý úlovok Cassini - odraz slnka z hladiny jazera na Titane
Viac na: http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/multimedia/cassini20091217.html |
|
Tento záběr je opravdu fantastický. Neuvěřitelné, co všechno je dnes možné. Jakoby ten Titanův svět ožil před očima.
Zajímalo by mě, jestli je to náhoda nebo se o takový efekt operátoři pokoušeli záměrně. |
|
Náhoda to není, hledali to od roku 2004, ale severní polokoule Titanu, kde je jezer víc, byla dlouho ve tmě. Teprve letos nastaly ideální podmínky pro odlesky na "severních" jezerech.
Ale souhlasím, že je to jeden z nejúchvatnějších snímků z poslední doby
http://www.spaceflightnow.com/news/n0912/18titan/
"Cassini scientists had been looking for the glint, also known as a specular reflection, since the spacecraft began orbiting Saturn in 2004. But Titan's northern hemisphere, which has more lakes than the southern hemisphere, has been veiled in winter darkness. The sun only began to directly illuminate the northern lakes recently as it approached the equinox of August 2009, the start of spring in the northern hemisphere. Titan's hazy atmosphere also blocked out reflections of sunlight in most wavelengths. This serendipitous image was captured on July 8, 2009, using Cassini's visual and infrared mapping spectrometer." [Upraveno 22.12.2009 Archimedes] |
| 15.1.2010 - 07:53 - Jan Toman | |
|
Dnes máme páté výročí přistání modulu Huygens na Titanu. To nám to utíká...
http://www.jpl.nasa.gov/news/features.cfm?feature=2448
Článek o možném následovníku:
http://www.astro.cz/article/4114
|
| 04.2.2010 - 06:11 - Jan Toman | |
|
Jedna dobrá zpráva:
Výzkum Saturnu sondou Cassini je prodloužený do roku 2017. Během tohoto prodloužení nazvaného Cassini Solstice Mission sondu čeká 155 obletů planety, při kterých se setká 54x s Titanem a 11x s Enceladem.
http://saturn.jpl.nasa.gov/news/newsreleases/newsrelease20100203/
|
| 04.2.2010 - 21:36 - milan 81 | |
|
| Dá se někde zjistit jaká je ještě zásoba paliva ? |
|
citace:
Dá se někde zjistit jaká je ještě zásoba paliva ?
Ano, současný stav naleznete na
http://saturn.jpl.nasa.gov/faq/FAQTechical/
____________________
Antonín Vítek |
| 05.2.2010 - 06:50 - Jan Toman | |
|
Sonda Cassini bude v závěru své mise navedena na dráhu s vysokým sklonem, prolétat bude nejprve v těsné blízkosti prstenu F, potom bude oběžná dráha upravena tak, aby pericentrum leželo uvnitř celého systému prstenů, mezi prstenem D a vnějšími vrstvami atmosféry. Následně bude sonda navedena do atmosféry planety.
Škoda, že se do plánů nepodařilo zahrnout přiblížení k Iapetu, ale i tak je na co se těšit.
Prezentace Cassini Proposed Extended - Extended Mission (XXM)
http://www.lpi.usra.edu/opag/march09/presentations/pappalardo.pdf
|
| 20.5.2010 - 16:01 - Adolf | |
|
 Kosmická loď Cassini přibližuje poslední dva Saturnovy měsíce
By SPACE.com Staff
posted: 19 May 2010
04:44 pm ET
NASA kosmická loď Cassini právě sviští dvojitou šipkou kolem Saturnu, aby zachytila blízké záběry dvou měsíců této planety s prstenci – gejzíry posetého Encelada a mraky zahaleného Titanu.
Zrovna se vyskytnuvší vyrovnání těchto dvou Saturnových měsíců znamená, že sonda Cassini bude moci pozorovat tyto dva odlišné světy během necelých 48 hodin bez jediného manévru mezi tím.
Cassini už se vrhl na Enceladus, k němuž se přiblížil nejtěsněji už 18. května GMT (pozdě v noci a 17. května pacifického času). Kosmická loď proletěla ve vzdálenosti asi 270 mil (435 km) od povrchu měsíce.
Hlavním cílem průletu kolem Enceladu bylo sledovat slunce v pozadí vodou bohatého výronu, jež vytryskl z jeho jižní polární oblasti.
Vědci použili ultrafialového zobrazovacího spektrografu Cassini ke změření, zda je ve výronu molekulární dusík, o němž se už ví, že obsahuje čpavek. Teplo může molekulám čpavku umožnit, aby se rozštěpily na molekuly dusíku a vědci chtějí vědět, zda se to na Enceladu děje.
Určením obsahu dusíku ve výtrysku gejzíru na Enceladu by vědci mohli odhalit klíč k tepelným procesům v nitru tohoto ledového měsíce.
Druhý průlet Cassini provádí kolem posledního a největšího měsíce Saturnu Titanu.
K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ranních hodinách 20. května GMT nebo pozdě večer 19. května pacifického času v NASA's Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, Calif., kde inženýři na Cassini dohlíží. Kosmické plavidlo prolétne ve vzdálenosti 750 mil (1400 km) od povrchu tohoto měsíce.
Cassini provede při průletu kolem Titanu vědecký radiový experiment, aby detekoval jemnou proměnlivost gravitační síly na kosmickou loď vyvinutou tímto gigantickým měsícem, který je o 25 procent objemově větší než planeta Merkur.
Vědci analyzují data, aby dosáhli jasnějšího porozumění vnitřní struktury Titanu a zjistili, zda měsíc má pod svým povrchem kapalný oceán. Kompozitní infračervený spektrometr se též použije na jeho nejjižnější průlet k posbírání tepelných dat, aby se doplnila tepelná mapa tohoto mlžného měsíce.
Cassini už provedla před tím čtyři průlety a ještě ji čeká v nadcházejících letech jeden.
Sonda Cassini byla vypuštěna v roce 1997 a dorazila k Saturnu v roce 2004, kde shodila na oblaky zahalený povrch Titanu evropskou sondu Huygens. Cassini byla určena ke zrušení v září letošního roku, ale její mise byla prodloužena, takže nyní potrvá i v roce 2017.
Originál a odkazy:
http://www.space.com/missionlaunches/cassini-titan-enceladus-double-flyby-100519.html ____________________
Áda |
|
Další článek o průletu Cassini kolem Enceladu a Titanu:
http://vzdalenesvety.cz/index.php/component/content/article/14-aktuality/54-aspirant-na-fotografii-roku-cassini-opt-u-enceladu
Nádherné snímky . ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
Podle Ufologu - citace:
"Kosmická sonda Cassini objevila na Saturnově měsíci Iapetus tajemnou obrovskou zeď, postavenou kolem dokola přímo na rovníku."
Odkaz:
http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2010072401
|
|
celkom pekný článok
Vesmírnou agenturu přistihli při fotomontáži. Jinak to nešlo, hájí se
http://technet.idnes.cz/vesmirnou-agenturu-pristihli-pri-fotomontazi-jinak-to-neslo-haji-se-1ji-/tec_vesmir.asp?c=A101011_080049_tec_vesmir_pka
Jenže když obrázek zvětšíme a prohlédneme si podrobněji oblast stínů (například pomocí primitivní gamma korekce), je zcela evidentní, že na fotce, pořízené sondou Cassini, jsou tahy štětcem.
Konspirační teoretikové zajásají a mohou se dohadovat, zda je pod tahy štětců mimozemská flotila nebo tajná americká základna. My ostatní si raději přečteme, co o (jiné, podobné) fotomontáži píše její autorka. Vysvětluje, že způsob, jakým sonda Cassini pořizuje obrázky, ji nutí sáhnout k fotomontáži, pokud má být výsledný snímek barevný. |
|
| celkom vtipna diskusia k tomu clanku - vacsina diskutujucich nema nazor, zopar fanatickych konspiratorov ktori v tom vidia dokaz ze NASA nieco taji, a jeden astrofotograf ktory sa tej bande marne snazi vysvetlit preco sa astro snimky fotia na ciernobiely cip cez farebne filtre, preco cassini nema HD kameru a ako sa spracuvaju astro fotky... |
| 11.10.2010 - 23:16 - Machi | |
|
Tak ono se to dostalo už i na český web?
Chudák Emily. Snaží se co nejrychleji udělat nějaký pěkný obrázek pro web a zapomněla na blázny co v každém pixelu se šumem hledají mimozemskou flotilu. |
| 15.11.2010 - 18:59 - Adolf | |
|
30 – letá saturnovská Odysea: Od Voyagerů NASA až po dnešní Cassini
By SPACE.com Staff
posted: 12 November 2010
11:46 am ET
Je tomu již 30 let, co dvě kosmické lodě NASA Voyager poprvé navštívily Saturn, ale odkaz objevů učiněných těmito sondami u této prstencové planety je i dnes pořád ještě živý.
Voyager 1 provedl svůj nejtěsnější průlet kolem Saturnu před 30 lety (12. listopadu) a jeho sesterská loď Voyager 2 ho v tom následoval téměř rok poté 25. srpna 1981. Tyto dvě sondy objevily šest před tím neznámých – a malých – měsíců, poskytly náhledy do dynamiky Saturnových prstenců a potvrdily, že Titan – největší měsíc Saturnu – má hustou, dusíkem bohatou atmosféru.
Obrázky z Voyagerů: http://www.space.com/php/multimedia/imagegallery/igviewer.php?gid=130&imgid=81
Samotná tato zjištění astronomům bohatstvím Saturnova systému otevřela oči. Ale návštěva Voyageru podnítila tolik nových otázek, že k prozkoumání těchto záhad byla o dvě desetiletí později vyslána další kosmická loď NASA – orbiter Cassini, řekli výzkumníci.
„Podívám-li se zpět, uvědomím si, jak jsme před Voyagerem o sluneční soustavě věděli vlastně málo,“ řekl Ed Stone z Caltech, tehdy v těch dnech projektový vědec mise Voyager. „Jednu za druhou jsme objevovali věci, o nichž jsme nevěděli, že by se také daly objevit.“
Zatímco mise Cassini byla společným podnikem mezi NASA, Itálií a Evropskou kosmickou agenturou – která postavila lander pro Titan, který se svezl na hřbetu Cassini – tak dvojčata sondy Voyager na mise vystřelila v roce 1977 samotná NASA, a dnes jsou to nejvzdálenější kosmické lodě od Země.
Průkopníci na Saturnu
Nejtěsnější přiblížení Voyageru 1 k Saturnu v roce 1980 přivedlo sondu až na 78 300 mil (126 000 kilometrů) k vrškům oblaků na planetě a Voyager 2 se přiblížil na 62 600 mil (100 800 kilometrů). Tato dvě těsná přiblížení – součást širší „velké cesty“ k vnějšku sluneční soustavy – odhalil vědcům Saturn, jaký před tím nikdy neviděli.
Např. fotky z Voyageru ukázaly obrovské bouře řádící v atmosféře Saturnu – něco na Zemi umístěnými teleskopy nezachytitelného, říkají výzkumníci. A kosmická loď objevila též zvláštní pokroucené vzory v Saturnově prstenci F objevené jen rok před tím NASA sondou Pioneer 11.
Tyto dva Voyagery odhalily též, že povrch Enceladu – Saturnova šestého největšího měsíce – byl na některých místech kupodivu mladý, což poukazuje na nedávnou geologickou aktivitu.
Vědci pozorování Voyageru využili k vyřešení debaty o tom, zda je atmosféra Titanu hustá nebo jen řídkým závojem. Voyagery zjistily, že Titan byl zahalen do husté mlhy uhlovodíků v dusíkem bohaté atmosféře, což vědce vedlo k předpovědi, že na povrchu tohoto měsíce mohou být roztroušena moře kapalného metanu a etanu, říkají výzkumníci.
„Bylo jasné, že Voyager nám na Saturnu ukazuje něco jiného,“ řekl Stone. „Zas a znova nám kosmická loď odhalovala tolika neočekávaných věcí, které často zabraly dny, měsíce a roky, než jsme je z toho vyčetli.“
Cassini: Nová návštěva Saturnu
Po úspěších průletů Voyagerů zůstal Saturn sám do roku 1997. Tehdy NASA vystřelila kosmickou loď Cassini, která dorazila k prstenci lemovanému plynnému obru v roce 2004, a pokračovala v pozorováních Voyagerů i stanovováním nových mezí.
Cassini astronomům pomohl zodpovědět některé otázky, které s průlety Voyagerů vyvstaly, uvedla v prohlášení NASA. Sonda objevila mechanismus, jak např. vysvětlit mladý terén na Enceladu: vzory povrchových puklin připomínající pruhování tygra, které vyvrhují výtrysky vodních par a organických částic.
Cassini rovněž odhalil, že Titan má na povrchu opravdu stabilní jezera kapalných uhlovodíků, čímž se ukázalo, jak je tento zmrzlý měsíc blízkým analogem mladé Země. Sonda vyřešila, jak ty dva malé měsíce objevené Voyagerem – Prométheus a Pandora – tahají za planetární prstenec F, čímž vytváří jeho divný pokroucený tvar, dodávají výzkumníci.
„Cassini za jeho četné fascinující objevy hodně dluží a za to, že pro Cassini vydláždil cestu,“ řekla Linda Spilker, projektový vědec Cassini v JPL, která začala svou kariéru prací na Voyageru. „V Cassini pořád ještě svá data porovnáváme s Voyagerem a hrdě stavíme na dědictví po Voyageru.“
Záhady Saturnu stále přetrvávají
Hlavní mise Cassini k Saturnu skončila v roce 2008 a expedice byla dvakrát prodloužená s tím, že se plánuje ukončení studia planety touto sondou v roce 2017.
Toto prodloužení je klíčové, protože po sondách Voyager zůstalo ještě pár záhad, které Cassini ještě nevyřešila.
Např. vědci poprvé našli šeštiúhelníkový meteorologický útvar, až když spojili dohromady obrázky Saturnova severního pólu z Voyageru. Desítky let později získala Cassini obrázky s vyšším rozlišením z divné meteorologické formace, která vykazovala pozoruhodně stabilní strukturu. Ale výzkumníci dosud neví, co tuto atmosférickou podivuhodnost způsobuje.
Dvě kosmické lodi Voyager byly v roce 1977 vystřelené s primárním cílem prozkoumat Jupiter a Saturn. Ale obě sondy letěly dál i po splnění těchto cílů.
Mezi nimi tyto dvě kosmické sondy, podle činitelů NASA, prozkoumaly plynové obry sluneční soustavy – Jupitera, Saturn, Uran a Neptun – a 48 měsíců planet.
Voyager 1 a 2 stále fungují, prozkoumávají vnějšek sluneční soustavy. Obě to činí až téměř k vnější vrstvě heliosféry, kde se sluneční vítr zpomaluje v důsledku tlaku mezihvězdného plynu. Voyager 1 je asi 11 miliard mil (17 miliard km) od slunce, zatímco Voyager 2 je asi 9 miliard mil (14 miliard km) daleko, říkají výzkumníci.
I jako nejvzdálenější člověkem zhotovené objekty, podle činitelů NASA, ve vesmíru obě sondy Voyager pořád provádí vědecká pozorování a posílají domů data.
Kosmická loď NASA Voyager 1 odhalila pokroucení jednoho z nejužších Saturnových prstenců. Obrázek Voyager 1 (vlevo) byl uvolněn 12. listopadu 1980. Bližší pohled na prstenec F (vpravo) byl získán kosmickou lodí NASA Cassini 13. dubna 2005. Měsíc Pandora je nalevo (vně) od prstence a měsíc Prométheus je napravo (uvnitř) prstence. Credit: NASA/JPL and NASA/JPL/SSI
Záhadný meteorologický útvar šestiúhelníkového tvaru kolem Saturnova severního pólu byl napoprvé nalezen na obrázcích z kosmické lodi NASA Voyager 2. Mozaikový obrázek nalevo byl v roce 1988 vytvořen Davidem A. Godfreyem. Mozaikový obrázek napravo byl vytvořen z obrázků získaných z kosmické lodi NASA Cassini 3. ledna 2009. Credit: Copyright D.A. Godfrey, reproduced by NASA/JPL with permission, and NASA/JPL/SSI
Vědci nejdříve spatřili tato nějak klínovitá pomíjivá mračna drobných částeček známá jako „špricle“ na obrázcích z kosmické lodi NASA Voyager. Obrázek nalevo získal Voyger 2 22. srpna 1981. Obrázek napravo získala Cassini 2. listopadu 2008. Credit: NASA/JPL and NASA/JPL/SSI
Než kosmická loď NASA Voyager v roce 1980 a 1981 navštívila Saturn, si vědci nebyli jisti, zda má Saturnův měsíc Titan hustou nebo řídkou atmosféru. Pomocí obrázků získaných Voyagerem 1 vědci zjistili, že Titan byl zahalen do husté mlhy uhlovodíků v atmosféře bohaté dusíkem. Od té doby, kdy kosmická loď NASA Cassini v roce 2004 dorazila k Saturnu, už získala obrázky, jako je ten napravo, ukazující jedno z jezer kapalných uhlovodíků na povrchu Titanu. Credit: NASA/JPL and NASA/JPL-Caltech ____________________
Áda |
| 16.11.2010 - 21:09 - Adolf | |
|
Saturn vědce překvapuje změnami svého energetického výkonu
By SPACE.com Staff
posted: 16 November 2010
09:44 am ET
Saturn je proměnlivý svět, který od sezóny k sezóně i z roku na rok uvolňuje překvapivě proměnlivá množství tepla, zjistila nová studie.
Jako kdyby řízen stmívacím spínačem, vydává Saturn každý rok od 2005 do 2009 méně energie, plyne to z pozorování učiněných sondou NASA Cassini na orbitě prstencové planety. Energetický výkon Saturnu se též mění podle planetárních sezón a jeho vzor je odlišný od počátku 80. let, kdy planeta naposledy nějaká kosmická loď navštívila, řekli překvapení výzkumníci.
Vědci si mysleli, že planety mají sklon energii emitovat stabilním tempem, řekli výzkumníci. Nové výsledky by astronomům mohli pomoci lépe porozumět vnitřnímu zdroji energie Saturnu.
„Skutečnost, že Saturn ve skutečnosti vydává dvakrát více energie, než jí absorbuje od slunce, byla až dosud po mnoho desetiletí záhadou,“ řekl spoluautor studie Kevin Baines, Cassini vědec z NASA Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně, Calif. „Co tuto energii vytváří? Tento článek představuje první krok k této analýze.“
Měření tepla ze Saturnu
Výzkumný tým posbíral dosud nevídané vzory Saturnu, aby tato pozorování kompozitního infračerveného spektrometru Cassini analyzovali, takto měří teplo, které planeta uvolňuje.
Vědci zjistili, že uvolňování tepla je dost proměnlivé jak v čase tak i prostorově – to moc neočekávali.
„V planetární vědě jsme měli sklon si myslet, že planety vydávají energii rovnoměrně ve všech směrech a stabilní rychlostí,“ řekl Liming Li z University of Houston, který výzkum prováděl, když byl na Cornell University. „Nyní víme, že to tak Saturn nedělá.“
Tok energie vydávané Saturnem je místo toho vychýlený s jižní polokoulí vydávající od poloviny roku 2005 do 2009 asi o šestinu více energie než severní polokoule, řekl Li vedoucí autor studie.
Tento efekt sedí se sezónností na Saturnu. Během těchto pěti pozemských let bylo na jižní polokouli léto a zima na severní polokouli Saturnu. (Saturnu trvá téměř 30 pozemských let, než oběhne slunce, takže jedno roční období na prstencové planetě trvá asi sedm pozemských let.)
A Cassini zjistila, že Saturn jako celek během tohoto pětiletého období zvolna chladnul, přičemž vydával postupně od roku 2005 do 2009 méně energie, říkají výzkumníci.
Vědci tento výsledek nedávno uveřejnili v Journal of Geophysical Research-Planets.
Je to jiné, než to bývalo
Výzkumníci chtěli vědět, zda se tyto trendy na Saturnu během času mění, tak se podívali na pozorování učiněná kosmickou lodí NASA Voyager v letech 1980 a 1981, což bylo před saturnovským rokem.
Stejnou nerovnováhu mezi jižní a severní polokoulí však neviděli. Obě oblasti si byly naopak mnohem více vzájemně odpovídající.
Proč Voyager neviděl stejné rozdíly mezi létem a zimou mezi těmito dvěma polokoulemi? Jedno možné vysvětlení je, že vzory Saturnových mraků podléhají fluktuacím, blokují a rozptylují infračervené světlo různě, říkají výzkumníci.
„Je rozumné myslet si, že změny v emisích Saturnova výkonu mají spojitost s oblačností,“ řekl spoluautor studie Amy Simon-Miller z NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Md. „Ale abychom plně porozuměli, co se na Saturnu děje, potřebujeme další polovinu tohoto obrázku: velikost příkonu, který planeta absorbuje.“
To je další krok, jak přečíst vnitřní tepelné čerpadlo Saturnu, říkají výzkumníci. Vědci vědí, kolik energie na Saturn přivede slunce. Budou-li moci měřit, kolik této energie prstencová planeta absorbuje a kolik odráží, budou moci vypočíst, kolik Saturnova tepla pochází z planety samotné.
Lepší porozumění vnitřnímu toku tepla na Saturnu, „významně prohloubí naše chápání počasí, vnitřní struktury a vývoje Saturnu a dalších obřích planet,“ řekl Li.
Kompozitní obrázek ve falešných barvách vykonstruovaný z dat získaných kosmickou lodí NASA Cassini ukazuje Saturnovy prstence a jižní polokouli. Obrázek byl složen z 65 jednotlivých pozorování mapovacím spektrometrem Cassini jak ve viditelné tak infračervené oblasti 1. listopadu 2008. Credit: NASA/JPL/ASI/University of Arizona
____________________
Áda |
| 26.11.2010 - 22:04 - Adolf | |
|
Kosmická loď NASA Cassini je vzkříšená včas k průletu kolem Saturnova měsíce
By SPACE.com Staff
posted: 24 November 2010
06:48 pm ET
NASA dnes (24. listopadu) znovu probudilo kosmickou loď Cassini z nucené hibernace během obíhání Saturnu poté, co tři týdny vědecká práce stála kvůli trablům s počítačem.
Všechny vědecké přístroje sondy byly znovu aktivovány a kosmická loď je v dobré kondici právě včas k rekordním pozorováním ledového měsíce Saturnu Enceladus během těsného průletu v úterý 30. listopadu, řekli činitelé NASA.
Cassini byla provozována v ochranném standby módu – zvaném „bezpečný mód“ – od 2. listopadu, kvůli špatnému časování datových bitů v řídícím a datovém systému počítače Cassini.
Neočekávané přepínání bitů zamezilo, aby hlavní počítač Cassini zachycoval životně důležité instrukce a kosmická loď v důsledku toho vstoupila do stanby módu.
„Inženýři odkrokovali činnost počítače v této době a určili, že všechny reakce kosmické lodi byly správné, ale dosud neví, proč se ten bit přepnul,“ řekli činitelé NASA v aktualizovaném dnešním prohlášení.
Problém s počítačem znamenal šestý vstup Cassini do bezpečného módu od jejího startu v roce 1997. Během těchto období sonda vysílala inženýrská data a data o kondici kosmické lodi do operačního střediska mise Jet Propulsion Laboratory NASA v Pasadeně v Kalifornii, ale nemohla provádět vědecká pozorování.
Závada Cassini znemožnila studium Titanu, Saturnova největšího měsíce, během průletu kolem tohoto v mracích zahaleného satelitu 11. listopadu.
Nadcházející průlet 30. listopadu Cassini přivede na asi 30 mil (48 kilometrů) od povrchu Enceladu, Saturnova šestého největšího měsíce. Tento zmrzlý svět má ledové gejzíry tryskající z jeho jižního pólu a – možná – bublající podpovrchový oceán kapalné vody.
Cassini při tomto přiblížení proletí kolem Enceladovy severní polární oblasti a pak provede další zrovna takový střet o tři týdny později. Tato dvojice střetů bude znamenat druhé nejtěsnější přiblížení kosmické lodi k Enceladu (Cassini se v říjnu 2008 spustilo k tomuto měsíci až na 16 mil nebo 25 km).
Během průletu kolem Enceladu použije Cassini přístroje k provedení měření gravitace tohoto ledového měsíce. Výsledky budou porovnány s těmi z předchozích průletů kolem jižního pólu Enceladu kvůli lepšímu pochopení vnitřní struktury tohoto měsíce, jak tvrdí činitelé NASA.
Cassini rovněž navzorkuje prostředí nabitých částic kolem Enceladu a ve viditelném světle i dalších částech spektra bude během tohoto blízkého setkání snímkovat, dodali.
Kosmická loď Cassini dorazila k Saturnu v roce 2004, aby tuto třpytivou planetu a její prstence studovala a doručila i v Evropě postavenou sondu Hygens k přistání na Titanu. Cassini svou primární misi ukončila v roce 2008 a nyní je ve druhé fázi, která potrvá do května 2017.
Mise je kooperativním podnikem mezi NASA, Evropskou kosmickou agenturou a Italskou kosmickou agenturou.
Tohle umělecké pojetí zobrazuje plánovaný průlet kosmické lodi NASA Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladu 30. listopadu 2010. Cassini se z hibernace „bezpečného módu“ probudila 24. listopadu. Credit: NASA/JPL ____________________
Áda |
| 26.11.2010 - 23:46 - Adolf | |
|
Překvapení Saturnova měsíce Rhea: Kyslíkem bohatá atmosféra
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 25 November 2010
02:06 pm ET
Druhý největší měsíc Saturnu Rhea má tenkou atmosféru se spoustou kyslíku a oxidu uhličitého, jak zjistila nová studie.
Kosmická loď NASA Cassini během těsného průletu kolem tohoto zmrzlého měsíce v březnu detekovala u Rhey atmosféru. Objev znamená první objev kyslíkem bohaté atmosféry u oběžnic Saturnu.
Je známo, že kyslíkem bohaté atmosféry existují na dalších přirozených satelitech naší sluneční soustavy. Např. Europa a Ganymede – dva zmrzlé měsíce Jupitera – je též mají bohaté kyslíkem.
Ale objev Rhey naznačuje, že slabou skořápku kyslíkem bohaté atmosféry – a snad i složitý chemismus – mohou hostit i další velká ledem pokrytá tělesa v celé sluneční soustavě i dále, říkají výzkumníci.
„Viděli jsme, že k tomu dochází na Jupiteru, a jsme si tím nyní jisti na Saturnově měsíci,“ řekl SPACE.com vedoucí autor studie Ben Teolis z Southwest Research Institute in San Antonio. „Skutečnost, že je to velice rozšířené, je velice vzrušující.“
Pátrání po atmosféře
Hubble Space Telescope NASA detekoval slabou kyslíkatou atmosféru kolem Europy a Ganymedu v 90. letech. U obou Jupiterových měsíců pochází kyslík z povrchového vodního ledu, který se pod těžkým bombardováním nabitými částicemi z Jupiteru štěpí na vodík a kyslík.
Výzkumný tým si myslel, že něco podobného by se mohlo dít i v Saturnově systému, který je nabitý velkými zmrzlými měsíci.
Rhea je přirozený kandidát. Skládá se převážně z vodního ledu a – s průměrem 950 mil (1 529 kilometrů) – by mohla mít dostatečnou gravitaci, aby atmosféru udržela, řekl Teolis.
Kosmická loď Cassini hledala kyslíkem bohatou atmosféru kolem Rhey při dvou předchozích průletech v letech 2005 a 2007. Sonda našla pár pozoruhodných náznaků, ale vyšla naprázdno. Při těchto střetech se Cassini dostala na 312 mil (502 km) a 3 564 mil (5 735 km) k povrchu Rhey.
V letošním březnu se kosmická loď dostala mnohem blíže. Křižovala nad severním pólem Rhey s přiblížením na 60 mil (97 km) k povrchu – tak blízko, že prolétávala skrze atmosféru tohoto měsíce. Hmotnostní spektrometr Cassini potvrdil přítomnost jak kyslíku tak oxidu uhličitého.
Kyslík tvoří asi 70 procent atmosféry Rhey a oxid uhličitý zbývajících 30 procent, jak tvrdí Teolis. Když Cassini vzorkovala atmosféru, byla asi 100 krát slabší než vzduch zahalující Europu a Ganymeda, zjistili výzkumníci – což vysvětluje, proč ji Cassini z větší dálky nezjistila.
„Je příliš slabá, aby byla detekovatelná z dálky,“ řekl Teolis.
Pro srovnání koncentrace kyslíku v zemské atmosféře je pravděpodobně přinejmenším pět bilion krát vyšší než ta spatřená na Rhee, dodal Teolis. To ale pořád činí atmosféru Rhey asi 100 krát silnější než je ta u měsíce Země nebo u Merkuru.
Rhea není jediným měsícem Saturnu, o němž je známo, že má atmosféru: Titan, Saturnův největší satelit, ji má a to bohatou dusíkem. Ale nová studie potvrzuje od ledu odvozenou kyslíkem bohatou atmosféru poprvé mimo Jupiterův systém.
Teolis a jeho kolegové svá zjištění ohlásili online 25. listopadu. 25. vychází v žurnálu Science.
Záhadný oxid uhličitý na Rhee
Výzkumníci říkají, že jsou si dost jisti, že ví, odkud atmosférický kyslík Rhey pochází – z nabitých částic ze Saturnovy magnetosféry, jež rozbíjejí molekuly vodního ledu. Zdroj oxidu uhličitého je však záhadnější.
Je možné, že Rhea, jako mnoho dalších těles sluneční soustavy, má na svém povrchu či u něj uhlíkem bohaté organické molekuly, říkají výzkumníci. Tato organika by se mohla nabitými částicemi ze Saturnu štěpit stejně jako led Rhey. Uvolněný uhlík a kyslík by se mohly vázat za tvorby oxidu uhličitého.
Bombardování mikrometeority by též mohlo pro takovéto reakce přinést uhlík, jak tvrdí výzkumníci.
Je též možné, že oxid uhličitý uniká už plně vytvořený z nitra Rhey. Tento plyn by mohl být původní – zbývající z utváření měsíce před asi 4,5 miliardami let – nebo by mohl být produktem dávných reakcí uvnitř Rhey, která nyní vypadá geologicky mrtvá.
„Až dosud nemáme ani ponětí, který z těchto mechanismů jej vytváří,“ říká Teolis. „Je to určitě něco, na co se v budoucnu chceme podívat.“
Výzkumníci mohou už velmi brzy dostat šanci to provést. Cassini má v plánu provést ještě těsnější průlety kolem Rhey v lednu s přiblížením na asi 47 mil (75 km) k jižní polární oblasti tohoto měsíce, řekl Teolis.
Zapeklitá chemie zmrzlých světů?
Nová studie naznačuje, že kyslíkaté atmosféry – vytvořené štěpením povrchového ledu – mohou být na velkých zmrzlých tělesech běžné po celé naší sluneční soustavě i mimo ni, říkají výzkumníci.
„Nyní to vypadá, jako by to byl vzor,“ řekl Teolis.
Důsledky tohoto vzoru jsou podle výzkumníků zapeklité. Kyslík je extrémně reaktivní, takže velké zmrzlé měsíce by mohly hostit daleko složitější chemii na svém povrchu nebo u něj, než jsme si to před tím představovali.
Tato chemie by mohla být ještě zajímavější, kdyby se kyslík dostával pod zem a mísil se s mořem kapalné vody. Rhea nevypadá, že by měla podpovrchový oceán, ale další zmrzlé měsíce pravděpodobně mají – jako např. Europa a Enceladus, Saturnův šestý největší satelit (který je sám pravděpodobně příliš malý, aby udržel atmosféru).
„Je-li tento mechanismus běžný, jak to vypadá, že je, tak to určitě vyvolává některé velice zajímavé otázky,“ řekl Teolis.
Průletová trajektorie kolem Rhey z března 2010 a rozložení kyslíkové atmosféry (jak je simulovány počítačovými modely). Předpovězená hustota kyslíku (žlutě) v porovnání s měřeními z Cassini (bíle) provedenými během průletu. Credit: Science/AAAS
Kosmická loď NASA Cassini našla při předchozích průletech zvláštní náznaky kyslíkem bohaté atmosféry. Detekovala důkazy vyvěrajících molekul kyslíku a oxidu uhličitého, např. během blízkého setkání roku 2005. Credit: Science/AAAS
Tyto tři obrázky Saturnova měsíce Rhea z kosmické lodi NASA Cassini jsou retušovány, aby se ukázaly barevné skvrny a záhyby na ledovém povrchu měsíce. Nová pozorování ukázala, že Rhea má kyslíkem bohatou atmosféru. Credit: NASA/JPL/SSI/LPI [Full Story] ____________________
Áda |
|
