| 02.1.2011 - 17:12 - Adolf | |
|
Já osobně pochybuji, že Deep Space je nějaký definovaný pojem. Asi je to nějaké politické zaklínadlo k vytičení zářných zítřků NASA.
Ale existuje jeden pradávný hermetický pojem používaný přinejmenším už Helénistického období starého Řecka. Tehdy ty potvory ve své démonologii a panteonu dělili na bytosti nadměsíční a podměsíční. Tak by se to mohlo z čarování recyklovat do kosmonautiky.  ____________________
Áda |
|
"Deep Space"..
mne sa pri tom pojme vybavujú stredoveké mapy, a na nich biele miesta s nápisom "tu sú levi"
"Deep Space" je podľa mňa všetko, čo je mimo trvalú ľudskú prítomnosť
teda aj mesiac.. bez ohľadu na to že "už sme tam boli".. teraz tam nie sme.. |
|
| V pilotovanej kozmonautike je to čokoľvek mimo LEO alebo mimo ochranu zemskej magnetosféry, v nepilotovanej vzdialenosť, ktorá už neumožňuje "priame riadenie" - keď komunikačné oneskorenie presiahne odhadom jednu minútu. |
|
http://iaaweb.org/iaa/Studies/nextsteps.pdf
Tabulka na str. 3 dole. |
|
Dobry den,
Ak si vylistujete obrazky na i-dnes ( http://technet.idnes.cz/foto.asp?c=A110106_012645_tec_vesmir_vse&r=tec_vesmir&inframe=&strana=1&foto=KUZ324eff_IMG_8286.JPG ) tak mozete najst tuto zaujinavu fotku. Ide o terenne auto (modernejsia verzia ruskeho UAZ-u ?) s protilietadlovym kanonom. Neviem aka je 'SPZ' pre Francusku Guayanu, ale podla obrazka ide o ruske auto ?
Teraz co mam mysliet:
1. pri stavbe kozmodromu bolo potrebne chranit mechanikov
2. Zaujimava verzia cudzio-destrukcneho systemu raketoplanu
3. Omyl, tato fotka by mala patrit niekde inde
Dakujem
Juraj |
|
| Ten kanón je evropské výroby (Oerlikon nebo GIAT), rusové takové nemají, takže bych řekl, že i to auto je francouzské. Buď omyl, nebo pozice francouzské PVO kosmodromu. |
|
Ochranu kozmodromu v Kourou má na starosti hlavne francúzska cudzinecká légia (je tam umiestnený 3e REI (pluk), 2e REP/CEA (prieskumná rota?)a 2e REI/4°compagnie). Takže vozidlo, kanón i vojak patria najskôr k nej.
Je to síce malokalibrový protilietadlový kanón (pravdepodobne GIAT, auto je ACMAT VLRA), ale bude súčasťou pozemnej obrany perimetra kozmodromu - je to dnes najčastejšie použitie takýchto zbraní bez automatizovaných zameriavacích systémov (mimoriadne efektívne, mimochodom).
Podobné palebné postavenia (či už pozemné, alebo na vozidle) sa dajú nájsť okolo podobných objektov často, aj keď nebývajú príliš na očiach - obvykle sú umiestnené aj niekoľko kilometrov od objektu v jeho predpolí ("bezpečnostnej zóne"). [Upraveno 07.1.2011 Alchymista] |
|
citace:
http://iaaweb.org/iaa/Studies/nextsteps.pdf
Tabulka na str. 3 dole.
Teraz som nasiel informaciu aj v dokumente:
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/odyssey_telecom.pdf
(odkaz daval pred casom =RYS= 24.12.2010 - 03:49 )
v kapitole 4.1 sa pise:
Deep space generally refers to missions that are farther from the Earth than the Moon (384,000 km).
|
|
Dobry den,
Mam trosku nezvycajnu otazku. Podla Vas kedy je najlepsi okamih na vyfotografovanie geostacionarnych satelitov ? Kedze satelity maju anteny stale natocene k Slnku, asi najlepsie by bolo to odfotit tesne pred prechodom satelitov do tiene Zeme, nie ? Ak je teraz viditelne Slnko na oblohe od 0730 do 1630 (+-) tak by vychadzal cas okolo 1130 - 1145 ?
Vdaka za kazdu (aj kriticku) odpoved.
Juraj |
| 17.1.2011 - 12:25 - Tomas Habala | |
|
| Geostacionarne druzice obiehaju vo vyske cca 36 000 km nad rovnikom - su nizko nad obzorom. S cim to chcete fotit? |
| 17.1.2011 - 13:25 - Jan Bastecky | |
|
citace:
Dobry den,
Mam trosku nezvycajnu otazku. Podla Vas kedy je najlepsi okamih na vyfotografovanie geostacionarnych satelitov ? Kedze satelity maju anteny stale natocene k Slnku, asi najlepsie by bolo to odfotit tesne pred prechodom satelitov do tiene Zeme, nie ? Ak je teraz viditelne Slnko na oblohe od 0730 do 1630 (+-) tak by vychadzal cas okolo 1130 - 1145 ?
Vdaka za kazdu (aj kriticku) odpoved.
Juraj
... ve dne? Na přezářené obloze?
Myslím, že fotovoltaické panely mají stále natočené ke slunci, tedy tady žádné odlesky a výrazné zjasnění nehrozí. Pokud jde o antény, ty jsou pořád natočené k zemi, ale jsou "nerovinné" takže také nebudou poskytivat nějaké výrazné zjasnění.
Tedy půjde o objekty hodně slabé ...
Nicméně je můžeš fotit kdykoliv v noci. Tedy kromě okolí půlnoci poblíž zatmění slunce nebo měsíce (to je vyšší šance, že budou v zemském stínu). V zimě navíc bývá čistější atmosféra.
ještě tip: na webu jsou občas fotky geostacionárních družit, resp. jejich sestav na jednotlivých pozicích (např. na pozici družice Astra je myslím celkem 8 kousků). Lze najít i animaci jejich vzájemného pohybu.
uvedu alespoň jeden odkaz (tečné zatmění skupiny geostacionárních družic):
"http://www.astro.cz/galerie/v/uzivatele/Anto__/20060612_001/2007_04_11+Astra+zatm__n__.avi.html"
|
|
| Geostacionární družice jsou nad obzorem dostatečně vysoko (v ČR přes 30°) a do stínu Země tyto družice skoro nikdy nezapadají (kromě pár hodin kolem půlnoci v době rovnodennosti [kolem 21.3. a 23.9.]). Takže bez obav lze fotit kdykoliv v noci a nejlepší by to mělo být vždy kolem půlnoci ("zimního času") [je jedno, kdy vychází Slunce]. |
|
Geostacionární družice je možno fotit prakticky každou noc, a to kdykoliv. Je potřeba si jen uvědomit dosah přístrojů, kterými fotíme, protože jasnost družic ( např. Astra, Hot Bird..) dosahuje v maximu 11-13 mag. ( vyjímečně 8 mag - při reflexu od článků), což představuje 400 -2500x slabší objekty, než hnejslabší hvězdy , pozorovatelné volně očima na tmavé obloze. Ke sledování v dalekohlededu je potřeba dalekohled s průměrem větším než 200 mm.
Pokud jde o zatmění těchto družic, dochází k němu v okolí rovnodenností a to v odbobí +/- 20 dnů. Maximální doba zatmšní je přes 1 hodinu ( v období těsně kolem rovnodennosti). K zatměním nedochází obecně kolem půlnoci , ale v okamžiku, kdy je Slunce na obloze v azimutu o 180° posunuto( = v protipoloze) vůči pozici družice. |
|
Odfocene a nafilmovane GEO satelity.
19.2stE ASTRA v prubehu 2h.
To same, jen foto.
To same v prubehu 110minut.
A Astra jeste jednou ve fotce.
Nezapomenout, ze druzice Astra na 19.2stE cestuji v prostoru "krychle" o strane 70km.
[Upraveno 19.1.2011 -=RYS=-] |
|
citace:
Odfocene a nafilmovane GEO satelity.
19.2stE ASTRA v prubehu 2h.
Nezapomenout, ze druzice Astra na 19.2stE cestuji v prostoru "krychle" o strane 70km.
Prosímtě, mohl bys tento příspěvek (případně podobné další) dát do vlákna "Zajímavé úkazy, viditelnost objektů": http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1304
Možná se k tomu v budoucnu vrátím a určitě bych to nehledal ve vláknu Laické otázky. Děkuji. ____________________
____________________
Zbyšek Prágr
http://zlutykvet.cz |
|
Dobry,
Vdaka kazdemu za odpoved:
- fotit o 1145 - je to moj preklep, myslel som 2345
- nie presne o polnoci - stred medzi vychodom/zapadom Slnka je par minut pred polnocou, nie presne o 23:59:59
- slabe objekty - samozrejme. Mam stojan a predpokladam min. 10 - 15 expozicii, kazdy minutovy. Fotak nemam uplne bez sumu, takze radsej viac kratkych intervalov.
U mna presne na juh je satelit, ktory je cca. 17 stupnov vychodne od Greenwichu. Je to vo vyske asi 34 stupnov na obzorom. Teraz ziari Mesia, takze zatial je len 'teoreticka priprava'.
Este raz vdaka za info od kazdeho. |
| 19.1.2011 - 12:01 - Jan Bastecky | |
|
citace:
...
- nie presne o polnoci - stred medzi vychodom/zapadom Slnka je par minut pred polnocou, nie presne o 23:59:59
...
... to neni presne.
Když už to řešíme, tak přesný střed cestuje v důsledku nekruhovitosti oběžné dráhy Zemně kolem slunce. Maximální chyba je cca +-8minut.
Pokud by jste si stavěli sluneční hodiny, pak se křivka průmětu polední (a podobně i půlnoční) polohy slunce v průběhu roku nazývá analema. |
|
Ale pánové, co má půlnoc společného s nejlepší viditelností satelitů, nebo dobou zatmění ? To by platilo pouze pro satelit,který se nám promítá směrem na jih ( to je pro satelit, zavěšený nad 13° východně.) Bude-li družice zavěšena na 40°východně, bude se promítat zhruba 30°od jihu směrem k východu a Slunce bude v protipoloze ( v opozici) již 2 hodiny před půlnocí.
Na videu je pohyb druživ Astra v průběhu 7 3/4 hodiny i s jejich zatměním
http://www.astro.cz/galerie/d/7733-2/13_09_2006+Pohyb+dru__ic+ASTRA.avi
...........
ASTRA 19,2 + průlet Ariane 44 R/B ve vzdálenosti 25.000km
 |
|
| Souhlasím s Milanem, že není důležité, kdy má lokální půlnoc pozorovatel, ale jde o to, kdy se GEO družice blíží ke stínu Země. Jediným důvodem pro sledování GEO družice poblíž stínu Země je naděje, že solární panely družic (směřující ke Slunci), budou v té době směřovat i poměrně blízko k pozorovateli a možná by se to mohlo projevit zvýšením jasnosti družice. Moc velkou šanci tomu ale nedávám a je jasné, že to může nastávat jen v období kolem rovnodennosti (jindy družice míjí stín Země ve větší úhlové vzdálenosti). Bez snahy o využití případné zvýšené jasnosti GEO družice je určitě možno je sledovat kdykoliv v noci. |
|
| Nevíte někdo k čemu je ta složitě tvarovaná vestavba uvnitř aerodynamického krytu? Je vidět ve vlákně Raketoplán X-37 na obrázcích z 4.3. Domníval jsem se, že kryt slouží jen k ochraně nákladu a snížení odporu sestavy při průletu hustými vrstvami atmosféry a k tomu by mohly stačit jen žebrové výztuže pro udržení tvaru. Napadá mne jen protihluková izolace, ale nejsem si jistý. |
|
| Atlas V používá dva různé aerodynamický kryty ve dvou konfiguracích. 4 m je hliníkový kryt s výztužemi. 5m je kompozitový. Grafit-epoxid na hliníkové kostře. Akustická ochrana na 5m verzi jsou tlumící panely pěny s vloženými tlumícími prvky pro útlum nízkých frekvencí. 5m PLF je v podstatě stejný jako kryt na Ariane V. |
| 16.3.2011 - 20:46 - Adolf | |
|
| Nevíte někdo, jestli by nešel odněkud z webu stáhnout nějaký Kalmanův filtr? ____________________
Áda |
| 17.3.2011 - 10:07 - Jan Baštecký | |
|
citace:
Nevíte někdo, jestli by nešel odněkud z webu stáhnout nějaký Kalmanův filtr?
Obecný Kalmanův filtr není jednoduchá věc - je totiž vždy vázaný na nějaký systém a jeho vývoj.
V podstatě jde o to, že máte model nějakého systému a postupně naměřená data srovnáváte s vývojem modelu a příslušně opravujete chyby měření. Kalmanův filtr si proto musíte "sestavit" na míru měřenému systému.
pro prvotní inspiraci doporučuji: http://en.wikipedia.org/wiki/Kalman_filter
|
| 17.3.2011 - 10:16 - Jan Baštecký | |
|
citace:
citace:
Nevíte někdo, jestli by nešel odněkud z webu stáhnout nějaký Kalmanův filtr?
Obecný Kalmanův filtr není jednoduchá věc - je totiž vždy vázaný na nějaký systém a jeho vývoj.
V podstatě jde o to, že máte model nějakého systému a postupně naměřená data srovnáváte s vývojem modelu a příslušně opravujete chyby měření. Kalmanův filtr si proto musíte "sestavit" na míru měřenému systému.
pro prvotní inspiraci doporučuji: http://en.wikipedia.org/wiki/Kalman_filter
... ještě poznamenám, že jednoduché případy odpovídají PID regulátorům a PLL závěsům používaným na strojích. A k tomu se už dá sehnat dostatek informací. Pokud budete bloumat, pak se na mě obraťte a já se pokusím Vám pomoci. |
|
Přírodopis ZŠ
vzpomínáte si někdo na učebnici Přírodopisu pro 4.ročník ZŠ jak tam byl obrázek s váhami kde na jedné misce byl vyfouknutý gumový balonek a na druhé nafouklý? a ten nafouknutý balonek byl na tom obrázku těžší než ten vyfouknutý. tím se tam dokazovalo, že vzduch něco váží. už tehdy jsem si myslel(na rozdíl od učitelky), že je to blbost a myslím si to doteď. vaše názory, popřípadě osobní vzpomínky?
|
| 28.3.2011 - 15:24 - Tomas Habala | |
|
Dokonca aj keby na jednej miske bola pruzina a na druhej miske taka ista pruzina ale stlacena, tak ta stlacena pruzina by bola tazsia. Stlacena pruzina obsahuje istu potencialnu energiu a podla teorie relativity kazda energia nieco vazi.... |
|
citace:
Přírodopis ZŠ
vzpomínáte si někdo na učebnici Přírodopisu pro 4.ročník ZŠ jak tam byl obrázek s váhami kde na jedné misce byl vyfouknutý gumový balonek a na druhé nafouklý? a ten nafouknutý balonek byl na tom obrázku těžší než ten vyfouknutý. tím se tam dokazovalo, že vzduch něco váží. už tehdy jsem si myslel(na rozdíl od učitelky), že je to blbost a myslím si to doteď. vaše názory, popřípadě osobní vzpomínky?
Zde se jedna o chybu ve Vasem uvazovani.Pokud dva balonky vazi stejne, nafouknuty balonek musite povazovat za rozhranim. To ohranicuje oblast ve ktere je vzduch stlacen silou, jenz odpovida napnuti membrany balonku. Pokud budete pocitat, ze vzduch na urovni morske hladiny pri teplote 15C a tlaku 1020hPa bude mit hmotnost 1,1kg/m^3 (snad si to pamatuji dobre), vzduch v balonku musi mit vyssi tlak, tedy i hustotu. Diky tomu je vaha nafouknuteho balonku o neco vetsi.
Jiste nepresnosti se v teto uloze dopustili v jedne veci, neni urceno jak bude balonek nafouknut. Pri vydechu je vzduch opoustejici lidske telo vlhci nez vzduch v okoli. Vlhkost okolo 40% je pri teplote 20C v objemu 1m^3 dalsich cca 9g navic.
Samozrejme, s dostatecne presnymi vahami by jste mohl zmerit i zvyseni vahy dane energii vzduchu a balonku, tepla a dalsic drobnosti, ale to neni obsahem teto otazky. |
| 28.3.2011 - 22:03 - Vlado1 | |
|
citace:
Pokud budete pocitat, ze vzduch na urovni morske hladiny pri teplote 15C a tlaku 1020hPa bude mit hmotnost 1,1kg/m^3
Hmotnost 1,1 bude mít při 50 st. C.
Pří teplotě 15 st. je hmotnost 1,3 kg/m3 |
|
citace:
citace:
Pokud budete pocitat, ze vzduch na urovni morske hladiny pri teplote 15C a tlaku 1020hPa bude mit hmotnost 1,1kg/m^3
Hmotnost 1,1 bude mít při 50 st. C.
Pří teplotě 15 st. je hmotnost 1,3 kg/m3
Pravda ... priste si to radeji vyhledam. |
|
hmmmm, zajímavé.... pokud tedy půjde o balonek s natlakovanym vzduchem, tak je ho tam víc a musí vážit víc. tak to je asi skutečně chyba v mém uvažování. děkuji za osvětlení temných stránek z dětství :-)
ovšem to s tou pružinou ?? kolik bude ten přírůstek hmotnosti? bude to reálně měřitelné? |
