Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  6    7    8    9    10    11    12  >>
Téma: MSL - Mars Science Laboratory / Curiosity
25.11.2010 - 21:35 - 
Další videoreport za stavby roveru, tentokrát "elektrikářský"

Getting Wired for Mars
http://www.youtube.com/watch?v=6s6al8U4Mu0
 
02.12.2010 - 12:44 - 
Pár podrobností o vícedílné meteostanici REMS. Vyrobeno v Centro de Astrobiología, Madrid, Španělsko.
http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1085

Dva sdružené prvky, připomínající pitot-statické trubice na letadlech, jsou připevněny vodorovně na kamerovém sloupku, podélnou osou natočeny 120° navzájem od sebe. Budou snímat teplotu vzduchu, směr a rychlost větru, relativní vlhkost i pozemní teplotu. Další senzor, umístěný na "hřbetě" roveru, bude měřit UV záření (vůbec poprve). V těle roveru se pak nachází prachově chráněné čidlo atmosferického tlaku a řídicí + záznamová elektronika REMS.
Měrění bude probíhat každou hodinu 5 minut, minimálně po celý jeden martovský rok (23 měsíců) - celkem dost slušná datová řada .

 
26.12.2010 - 02:39 - 
http://www.spacenews.com/civil/101216-costs-cloud-planetary-program.html
v tomto článku sa píše aj to, že MSL je v "deficite" 35 miliónov dolárov
spôsob navýšenia rozpočtu je zatiaľ neznámi
 
26.12.2010 - 08:12 - 
citace:
MSL je v "deficite" 35 miliónov dolárov

To jsem zvědav na zdůvodnění.
 
26.12.2010 - 12:52 - 
citace:
http://www.spacenews.com/civil/101216-costs-cloud-planetary-program.html
v tomto článku sa píše aj to, že MSL je v "deficite" 35 miliónov dolárov
spôsob navýšenia rozpočtu je zatiaľ neznámi


Překvapuje mě, že tak málo - to nikdo z těch, co to mají na starosti nedokáže navýšit deficit o minimálně 500 milionů? - je to skoro hotové a celý svět čeká na vyslání - ty peníze se prostě MUSÍ najít, tak se ptám proč?
 
26.12.2010 - 14:39 - 
citace:
ty peníze se prostě MUSÍ najít, tak se ptám proč?
Je tam meno nejakej firmy, ktorá "nesmie" padnúť?
Nie, tieto "firmy" už dostali zaplatené, takže to prinajhoršom odnesú nejaký tí "nadšenci", ktorým išlo fakt o vec, o úspech misie. Takže aj keď celý projekt padne, o čo ide?
Kšeft nám nikto kaziť nebude!
 
27.12.2010 - 18:34 - 
... vidíš ještě kus dál - ale nebuďme až takoví realisti

Třeba se to fakt jen odloží, navýší se rozpočty a pak... jednoho dne... za devatero horami...
 
28.12.2010 - 03:15 - 
v spoločnosti, kde sa všetko hodnotí len cez peniaze to tak bohužiaľ funguje - a na takúto spoločnosť sa zmenil celý západný svet... Sme členmi civilizácie smerujúcej k nevyhnutnému úpadku.

Z trochou štastia MSL skutočne odletí a pristane - a s trochou smoly bude sonda na Marse funkčná dlhšie, ako štát, ktorý ju postavil...
[Upraveno 28.12.2010 Alchymista]
 
29.12.2010 - 05:58 - 
citace:
v spoločnosti, kde sa všetko hodnotí len cez peniaze to tak bohužiaľ funguje - a na takúto spoločnosť sa zmenil celý západný svet... Sme členmi civilizácie smerujúcej k nevyhnutnému úpadku.

Z trochou štastia MSL skutočne odletí a pristane - a s trochou smoly bude sonda na Marse funkčná dlhšie, ako štát, ktorý ju postavil...
[Upraveno 28.12.2010 Alchymista]


Predtim to byl pad rise Rimske a ted pad zapadni civilizace.
Ti cinani se nam fakt smejou....jak pravil Nostradamus.

 
19.1.2011 - 11:47 - 
V druhé polovině prosince 2010, během období dovolených, byly práce na Curiosity zastaveny - na webkameře USTREAM bylo možné vidět celý rover zabalený ve stříbrné ESD fólii.

Počátkem ledna 2011 byly pohyblivé části roveru "zaparkovány" do přeletové polohy, sejmut přední pár kol a celé vozidlo otočeno dnem vzhůru.
Po sejmutí spodního krycího panelu byl 6.1.2011 do těla Curiosity usazen největší z deseti vědeckých přístrojů - Sample Analysis at Mars (SAM).
Více zde: http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1100




V těchto dnech je rover opět dnem dolů, i když přední kola ještě stále nejsou na svém místě.



http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=15026.0;attach=261180;image
 
19.1.2011 - 22:40 - 
Videoreport z droptestu přistávacího systému - navijákové spuštění roveru zpod klesajícího skycrane a uvolnění podvozku před přistáním.

http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=53960981


... kdy konečně hodlají otestovat ten samotný skycrane?!
 
20.1.2011 - 01:06 - 
Slecna je sice sympatacka matfyzacka, ale celkove je muj dojem z landing sekvence rozpacity. Cele se to kynkla , chveje nevypada to robusne. (proc se tomu rozklada podvozek par metru nad povrchem? Co kdyz se neco sekne? Umi se to pred pristanim samo odseknout opakovanim povelu?
A to do toho ted nefoukaji pristavaci motory, turbulence povetri, a zem pevne stoji a nema zadnou +- odchylky do strany atd. Nedej boze aby se pristavalo na nejakych sutrech. Doufam ze kdyz to skonci cely na zadech tak se to bude umet samo otocit do spravne polohy. Aspon ze je tam mensi gravitace.
Tady budeme muset hodne drzet palce.
 
20.1.2011 - 10:50 - 
Taky mi porad unika vyhoda tohoto systemu. Kdyby vyhodili navyjaky a daly tam ctyri lehky nohy tak to muze sednout az na zem a jeste muzou zvednout uzitecnou hmotnost..... 
20.1.2011 - 11:23 - 
Toto by som chcel vidieť na vlastné oči: stojím na púšti, z oblohy sa niečo vznáša na padáku, padák sa odopína, zapaľujú sa motory, nad povrchom to zastane, motory stále chrlia oheň, na lane sa spúšťa šesťkolesový objekt, dosadá do piesku, lano sa odopína, žeriav odliata kúsok vedľa, tam havaruje, spustený objekt "ožíva" - je naozaj veľkolepé divadlo. Až príliš...  
20.1.2011 - 16:32 - 
citace:
Toto by som chcel vidieť na vlastné oči: stojím na púšti, z oblohy sa niečo vznáša na padáku, padák sa odopína, zapaľujú sa motory, nad povrchom to zastane, motory stále chrlia oheň, na lane sa spúšťa šesťkolesový objekt, dosadá do piesku, lano sa odopína, žeriav odliata kúsok vedľa, tam havaruje, spustený objekt "ožíva" - je naozaj veľkolepé divadlo. Až príliš...
No, bude to mírně jinak než popisujete, ale v podstatě se na tu show těšíte naprosto správně.
Bude to premiéra takovéhoto způsobu přistání.

... na obloze se "něco" snáší na padáku, odpadne tepelný štít, zapálí se motory sky-crane, který je následně uvolněn i se složeným roverem z back shell.
Pokračuje raketově bržděný sestup až je dosaženo čistě vertikální klesání ustálenou rychlostí.
Ve výšce cca 20-35 m nad povrchem je na třech 7,5 m dlouhých lanech rover spuštěn a rozloží se přistávací zařízení - odpružený podvozek.
(Tady je trochu rozpor se starými animacemi, kde je vidět rozevření podvozku ještě před vypuštěním přistávací sestavy z back shell. Zřejmě byl postup změněn, aby volně pohyblivé části roveru negativně ovlivňovali stabilitu sestavy jen po co nejkratší nutnou dobu. Čekám, že aktualizovaná animace se připravuje)
Snášení větrem, registrované přistávacím radarem, i kývání zavěšeného roveru je kompenzováno řízenou činností sestupových motorů.
Až 5 metrů nad zemí je klesání celé sestavy zpomaleno na 0,75 m/s. Po kontaktu všech kol s povrchem jsou poutací lana a kabely na straně roveru přeseknuta, sky-crane vystoupá do 15 m a odlétá opodál (500 - 1000 m), kde s rezervou paliva v nádržích "řízeně havaruje".
Rover čeká několik minut na usednutí zvýřeného prachu a poté začne rozevírat a oživovat další systémy.

Volba tohoto scénáře se sky crane byla ovlivněna zejména těmito faktory:
- velikost/hmnotnost roveru (malé auto / >900 kg) -> kombinace padák(y)/retrorakety/airbagy není schopná zajistit bezpečné přistání tak těžkého nákladu
- požadavek na přesnější přistání do vědecky zajímavé ovšem pro přistání nebezpečné oblasti - nutnost řízeného průletu atmosférou v celém průběhu EDL - ve výsledku menší přistávací oblast
- přistání roveru přímo na kola umožňujě výbrat místo přistání se sklonem až 20° a překážkami až 50 cm vysokými - toto žádný jiný způsob přistání nenabízí !
- možnost okamžité mobility roveru - není potřeba sjíždět ze sklopné a těžké rampy
- raketové motory při přistání roveru budou vysoko nad povrchem, což je výhodné z mnoha hledisek

[Upraveno 23.1.2011 pospa]
 
25.1.2011 - 05:21 - 
Paul Mahaffy v SETI institutu hovoří o SAM - Sample Analysis at Mars

http://www.youtube.com/watch?v=HHgBujkjFW8
 
29.1.2011 - 18:40 - 
Pro dokončení všech přípdav ke startu MSL v listopadu tohoto roku je požadována další finanční injekce 82 mil USD.

http://www.spacenews.com/civil/110128-mars-rover-need-cash.html

Do ohrožení by se kvůli tomu mohly dostat budoucí planetární mise, například LADEE.
 
29.1.2011 - 19:10 - 
citace:
Pro dokončení všech přípdav ke startu MSL v listopadu tohoto roku je požadována další finanční injekce 82 mil USD.

http://www.spacenews.com/civil/110128-mars-rover-need-cash.html

Do ohrožení by se kvůli tomu mohly dostat budoucí planetární mise, například LADEE.


dve slova - cost plus
 
01.2.2011 - 09:30 - 
Nejhorší je, že cena pomalu roste na 2,5 mld. USD, a to jde relativně o jednoduchý rover. Pro smysluplný výzkum Marsu bychom jich potřebovaly tak 5. Když vidím to krkolomné přistání, bojím se - posun závaží pro řízení vztlaku (proboha proč, když už tam jsou trysky), padáky a crane, ach jo. 
01.2.2011 - 11:49 - 
citace:
... a to jde relativně o jednoduchý rover.
Erve, to si rozhodně nemyslím.
Mohl bys, prosím, uvést příklad jiného (nepilotovaného) zařízení, které se vydalo nebo brzy vydá k jiným kosmickým tělesům a je složitější?

citace:
... Když vidím to krkolomné přistání, bojím se - posun závaží pro řízení vztlaku (proboha proč, když už tam jsou trysky)...
Jaký posun závaží máš na mysli?
Pokud je mi známo, tak balast v backshell je během hypersonického sestupu nehybný. Slouží pouze ke konstantnímu posunutí těžiště sestavy mimo osu symetrie, což způsobí klopivý moment -> nenulový úhel náběhu jinak osově symetrického tělesa a tím vyvození vztlaku (L/D = 0,24).
Další (stranový) pohyb těžiště je pak zajištěn motorky RCS, které celou sestavu otáčí vlevo či vpravo, naklání tak výslednici aerodynamických sil do stran a tím korigují boční odchylku od plánovné trajektorie.
Zhruba 15 s před vypuštěním padáku je oněch 6 ks závaží vymrštěno ven, aby se těžiště dostalo do osy symetrie -> vztlak je "zrušen" = žádné interně vyvozované boční síly už nebudou při otevírání supersonického padáku na celou sestavu působit. Toto řešení má přispět k hladkému průběhu plnění padáku při Mach 2.
[Upraveno 01.2.2011 pospa]
 
01.2.2011 - 14:16 - 
Zkusíte to opravit na wikipedii? Je to tam blbě napsané. Relativně jednoduchým roverem myslím to, že nemá složitější manipulátory pro přebírání kamenů nebo hrabání (něco jako robotické paže), nemá vrtací zařízení pro odběr a výzkum hlubinných vzorků, a laboratoř je sice složitější, ale ne komplexní. 
01.2.2011 - 14:46 - 
citace:
Zkusíte to opravit na wikipedii? Je to tam blbě napsané. Relativně jednoduchým roverem myslím to, že nemá složitější manipulátory pro přebírání kamenů nebo hrabání (něco jako robotické paže), nemá vrtací zařízení pro odběr a výzkum hlubinných vzorků, a laboratoř je sice složitější, ale ne komplexní.
Mou snahou je udržovat správné informace o MSL v tomto vlákně. Korekce údajů na Wiki cz mezi mé ambice nepatří -> přenechávám to jiným.

Hmm, ...nemá sožitější manipulátor? ...opět si myslím, že ten, kterým se MSL honosí je složitý až až. Je pravda, že vrtací souprava bude odebírat vzorky kamene z hloubky "pouze" 5 cm, ale je to zatím nejvíc, co na Marsu bude. Předchozí sondy jen hrabaly a škrabaly víceméně povrchové vrstvy, ale do kamene brousily jen MERy a to pár mm.
Pravda, ExoMars má v plánu vrtat až 2 metry hluboko, ale poletí až za pár let a teprve uvidíme jak se mu zadaří.

A že laboratoř není komplexní?
Hmm, opět si troufám tvrdit, že takto rozsáhlá souprava citlivých a komplexních přístrojů pro mineralogická, chemická a enviromentální měření na cizí planetu zatím neletěla. Viz. http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/
[Upraveno 01.2.2011 pospa]
 
01.2.2011 - 15:00 - 
citace:
citace:
Zkusíte to opravit na wikipedii? Je to tam blbě napsané. Relativně jednoduchým roverem myslím to, že nemá složitější manipulátory pro přebírání kamenů nebo hrabání (něco jako robotické paže), nemá vrtací zařízení pro odběr a výzkum hlubinných vzorků, a laboratoř je sice složitější, ale ne komplexní.
Mou snahou je udržovat správné informace o MSL v tomto vlákně. Korekce údajů na Wiki cz mezi mé ambice nepatří -> přenechávám to jiným.

Hmm, ...nemá sožitější manipulátor? ...opět si myslím, že ten, kterým se MSL honosí je složitý až až. Je pravda, že vrtací souprava bude odebírat vzorky kamene z hloubky "pouze" 5 cm, ale je to zatím nejvíc, co na Marsu bude. Předchozí sondy jen hrabaly a škrabaly víceméně povrchové vrstvy, ale do kamene brousily jen MERy a to pár mm.
Pravda, ExoMars má v plánu vrtat až 2 metry hluboko, ale poletí až za pár let a teprve uvidíme jak se mu zadaří.

A že laboratoř není komplexní?
Hmm, opět si troufám tvrdit, že takto rozsáhlá souprava citlivých a komplexních přístrojů pro mineralogická, chemická a enviromentální měření na cizí planetu zatím neletěla. Viz. http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/
[Upraveno 01.2.2011 pospa]


Co je na wiki špatně?
 
01.2.2011 - 15:33 - 
citace:
Co je na wiki špatně?


Třeba COSPAR .

 

____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/
 
01.2.2011 - 20:15 - 
Já vím, že MSL je výrazný pokrok, vědecké vybavení je nesrovnatelně dokonalejší. Pokud někdy bude chtít NASA poslat něco ještě výrazně lepšího, než MSL, bude to stát x miliard, takže je větší šance, že by to bylo spíš několik levnějších misí, kde vždy jen část vybavení bude výrazně zdokonalená. Něco jako vrchol dosažený u Cassini. 
01.2.2011 - 21:09 - 
citace:
Já vím, že MSL je výrazný pokrok, vědecké vybavení je nesrovnatelně dokonalejší. Pokud někdy bude chtít NASA poslat něco ještě výrazně lepšího, než MSL, bude to stát x miliard, takže je větší šance, že by to bylo spíš několik levnějších misí, kde vždy jen část vybavení bude výrazně zdokonalená. Něco jako vrchol dosažený u Cassini.


aj tak sa mi ta financna politika NASA zda absurdna. Kto si nastuduje akym sposobom sa vlastne financuju misie, da mi za pravdu...
 
02.2.2011 - 12:17 - 
citace:
Já vím, že MSL je výrazný pokrok, vědecké vybavení je nesrovnatelně dokonalejší. Pokud někdy bude chtít NASA poslat něco ještě výrazně lepšího, než MSL, bude to stát x miliard, takže je větší šance, že by to bylo spíš několik levnějších misí, kde vždy jen část vybavení bude výrazně zdokonalená. Něco jako vrchol dosažený u Cassini.
Plány NASA na dalších 10 let jsou, co se týče průzkumu Marsu, poměrně jasné:
2013 MAVEN - družice pro podrobný průzkum atmosféry
2016 ExoMars Trace Gas Orbiter - americká účast na společném projektu s ESA
2018 rover MAX-C pro sběr vzorků pro MSR v rámci společné mise s roverem ExoMars
2020 a dále - návazné mise programu Mars Sample Return
(Mars Sample Return Lander, Mars Sample Return Orbiter, Mars Returned Sample Handling Facility)

V současné době se odhady nákladů na všechny 4 fáze programu MSR pohybují v rozmezí 6 - 7 mld USD.

Pak by mohl nastat čas pro (multinárodní) pilotovanou misi k Marsu.
 
02.2.2011 - 20:20 - 
Časosběrné video z překlopení MSL z polohy břichem nahoru zpět podvozkem dolů.

http://www.youtube.com/watch?v=cwqwd6aBAz0
 
03.2.2011 - 09:47 - 
Nemyslím že jedna mise s návratem vzorků je dost pro přípravu pilotované mise, chtělo by to aspoň tři. 
03.2.2011 - 10:00 - 
citace:
Nemyslím že jedna mise s návratem vzorků je dost pro přípravu pilotované mise, chtělo by to aspoň tři.
Pilotovaná výprava bude čistě politické rozhodnutí - vzorky dopravené z jedné oblasti nebo ze tří na to myslím nebudou mít větší vliv.
Ale kdo ví, co bude za 15 let.

Kde bude Čína, kde privátní sektor, jak na tom bude NASA, atd. ...
 
<<  6    7    8    9    10    11    12  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.165237 vteřiny.