|
citace:
Dík.Poraď ještě kde by se našli Pioneery a NH.
Zkus třeba http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi tam vypadne přesná poloha tělesa. A jak koukám jsou tam jak Pioneery, tak i New Horizons |
|
| Ještě je možné použít JPL Solar System Simulator, ale ten je spíše pro vizualizaci, než aby dával numerické předpovědi, nicméně vzdálenost a rychlost jsou tam uvedeny. |
| 17.11.2011 - 00:59 - Andy | |
|
http://solarsystem.nasa.gov/eyes/player/index.html
Nebo tady, je tam spousta sond, dá se vracet v čase atd, atd. Úžasná záležitost!  ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
| 17.11.2011 - 07:35 - David | |
|
| Zaujal mne název "Mezihvězdná mise", na jednu stranu je nadnesený, neboť sondy se pohybují a ještě dlouhá desetiletí se budou pohybovat v gravitačním poli Slunce, resp.a do čistě mezihvězdného prostoru,kde toto prostředí převládne nad slunečním " větrem" se ve funkčním stavu pravděpodobně vůbec nedostanou, na druhé straně nutí k zamyšlení nad /ne/realitou skutečných mezihvězdných letů.Sondy jsou na cestě čtvrtou desítku let což znamená, že dnešním penzistům bylo v době jejich startu 25 let ! Poslední sonda, která má šanci se do oněch míst dostat se pohybuje, resp bude vzdalovat pomaleji, takže až se tam dostane bude mimino, které se v době jejího startu narodilo v "abrahámových" letech.Podívámeli se na dobu letu radiového signálu jsou cca 30 světelných hodin vzdáleny, t.j. vlastně jeden světelný den a k nejbližší hvězdě jsou to čtyři světelné roky !, tedy 1.500 x dále, z čehož plyne závěr : Voyager -1 by k ní letěl 45.OOO let !Jinak je ovšem fantastické, že naše generace má možnost tyto oblasti vůbec zkoumat, jelikož se další mise při nichž by se sondy dostaly na únikovou dráhu ze Sluneční soustavy neplánují, je možné že po dlouhá desetiletí tam fungující lidský výtvor vůbec nebude. |
| 17.11.2011 - 09:53 - jentak | |
|
Nesleduju to pravidelne, ale pry se V1/V2 do oblasti do oblasti prevladajicim vetrem z hvezd maji dostat behem 5-10 let,
http://en.wikipedia.org/wiki/Voyager_1#Interstellar_mission
jinak jeste leti rychle NH |
| 17.11.2011 - 10:20 - jentak | |
|
hezky pohled:
http://space.jpl.nasa.gov/cgi-bin/wspace?tbody=-98&vbody=999&month=11&day=17&year=2011&hour=00&minute=00&fovmul=1&rfov=30&bfov=30&porbs=1&brite=1&showsc=1&showac=1 |
| 17.11.2011 - 12:38 - Machi | |
|
Vědci odhadují, že každý z Voyagerů má velmi dobrou šanci se dostat do oblasti ISM (InterStellar Medium) a to ještě před rokem 2020, kdy bude fungovat většina přístrojů, které fungují nyní.
Jinak vzdálenost VG1 je 16,5 světelné hodiny ne 30 (to je tzv. "trip time" - tam a zpátky).
A navíc nemáme prozkoumánu vůbec Sluneční soustavu, takže někam teď letět není zatím nutné. Až budem mít lidskou základnu alespoň na Callisto, pak už to možná bude reálné. |
|
niekde, myslím, že v diskusii o F-G, sa rozoberalo, ako dlho fungujú niektoré satelity (pri V1, V2) a padla tam aj otázka ako dlho fungujú satelity na orbite zeme - snáď si dobre pamätám, že taká diskusia prebehla...
ale ak aj nie, tak aspoň zaujímavosť:
Earth-Observing Landsat 5 Turns 25
http://www.nasa.gov/topics/earth/features/landsat_bday.html ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Earth-Observing Landsat 5 Turns 25 http://www.nasa.gov/topics/earth/features/landsat_bday.html
Nic ve zlém, ale toto je 2 roky stará informace, která už je v úvodu jiného speciálního vlákna o dlouhověkosti družic 
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1336
Jinak, máte naprostou pravdu, 25 let provozu původně 3-leté mise orbiteru je skutečně dost dobrý výkon. Asi podobně jako 7 let u 90-denní mise roveru.
Prostě kdo umí, ten umí.
|
|
citace:
citace:
Earth-Observing Landsat 5 Turns 25 http://www.nasa.gov/topics/earth/features/landsat_bday.html
Nic ve zlém, ale toto je 2 roky stará informace, která už je v úvodu jiného speciálního vlákna o dlouhověkosti družic
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1336
Jinak, máte naprostou pravdu, 25 let provozu původně 3-leté mise orbiteru je skutečně dost dobrý výkon. Asi podobně jako 7 let u 90-denní mise roveru.
Prostě kdo umí, ten umí.
ah, ospravedlňujem sa poprosím zmazať potom ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
altavista: Omlouvam se ale nemuzu se nezeptat. Kolik map mesicniho/venuskeho,marsovskeho,jupiterskeho,europskeho,iovskeho,uranskeho,merkurskeho povrchu, kolik snimku z orbity, kolik vysledku pozorovani atmosfery,magnetickeho pole, rozboru horniny bylo vydano verejne k dispozici v maximalnim rozliseni a nezmenene kvalite sovetskym ci ruskym vesmirnym vyzkumem? Vsechno to sovetske snazeni mi prijde nanicovate a k nicemu.
Rusum fandim a je mi lito ze maj peska. V kazdem pripade si prosim uchovejme chladnou hlavu a porovnavejme FAKTA ne TUZBY.
http://www.amsat.org/amsat-new/satellites/satInfo.php?satID=99&retURL=satellites/all_oscars.php
Pres RS-12 a 13 jsem vice jak 10 let delal radioamaterske (HAM) spojeni.
Pro TX jsem pouzival cesky 2m TRX Allamat88/Nescom226 a pro RS CB SSB TRX Prezident Lincoln.
Pro oba TRX mi stacili vertikalni 1/4L anteny.
Dodnes je velka skoda, ze uz nefunguji.
A ze nebyli nahrazeny jinejma druzicema (vyska drahy a stejny mod 2m UP / 10m DW).
|
| 26.11.2011 - 16:51 - Machi | |
|
citace:
Možná je jedním z důvodů rozdílné míry úspěšnosti i skutečnost, že cesta ze Země na povrch Venuše trvala Veněrám jen čtyři měsíce.
Ale to tvrdí i lidé z Lavočkina! Třeba z VeGou byl problém, protože byla odvozena od Veněr a Veněry měly životnost 360 dní(!) a kvůli průletu okolo Halleyovy komety museli prodloužit životnost na (v pravdě neuvěřitelných) 480 dní! Mrkněte se na stránky Lavočkina, ty údaje o životnosti jsou z nich. |
|
http://www.thespacereview.com/article/1980/1
v tom článku je takáto zaujímavá prezentácia s ruskými plánmi na medziplanetárne sondy... popis, dátumy štartu, etc... od slajdu č. 6...
http://www.thespacereview.com/archive/1980.pdf ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 28.11.2011 - 21:21 - Machi | |
|
To je sice pěkné, ale pokud se zase nepoučí, tak to dopadne jako teď s F-G.
Já sice s Davidem nesouhlasím v jeho nesmiřitelné kritice ruského programu (jednoduše proto, že si přeji aby se jim dařilo, stejně jako to přeji všem ostatním), ale souhlasím, že by měli začít s něčím jednodušším a postupně přecházet na složitější mise. Taková mise ke kometám alá CONTOUR (který doslova vybouchl) by byla velmi pěkná a to i z hlediska "PíÁr". |
|
citace:
To je sice pěkné, ale pokud se zase nepoučí, tak to dopadne jako teď s F-G.
Já sice s Davidem nesouhlasím v jeho nesmiřitelné kritice ruského programu (jednoduše proto, že si přeji aby se jim dařilo, stejně jako to přeji všem ostatním), ale souhlasím, že by měli začít s něčím jednodušším a postupně přecházet na složitější mise. Taková mise ke kometám alá CONTOUR (který doslova vybouchl) by byla velmi pěkná a to i z hlediska "PíÁr".
podľa mňa je to nereálne hlavne... chcú toho urobiť príliš veľa v príliš krátkom čase... ale ako powerpoint je to pekné - mňa tam zaujali hlavne rôzne tie varianty a schémy tých sond... dátumy som tak nejak ignoroval - aj tak sú nereálne ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 28.11.2011 - 21:35 - Machi | |
|
". ale ako powerpoint je to pekné"
Ano, to jo.
Další problém je s tím, že rusové musí být ve všem první. I podle popisu jejich starších misí (na stránkách Lavočkina) jde vidět, že je pro ně často důležitější, jestli mají někde rekord zapsaný ve FIA než kolik práce ta sonda skutečně udělala.
Skutečně jsem nikdy neviděl třeba u Voyagerů, že by se američané chlubili tím, že mají ty a ty rekordy. |
|
"Další problém je s tím, že rusové musí být ve všem první"
přesně řečeno a proto komplikovaná sonda s velmi ambiciózním programem, tedy předpoklad nezdaru... |
|
Tak... No pokud odzkouší vše, na P-G který zůstane asi na orbitě, tak pokud budou mít u každé sondy stejný základ tak není problém udělat každy rok jeden kus... Defakto hlavní díly a kostrukce bude stejná a lišit se bude jen příme vědecké vybavení a specifické zařízení pro jednotlivé mise...
Je to taková již unfikovaná manufaktůrní výroba, která muže být vyrobně snadnější a hlavně podstatně levnější, takže ve výsledku muže být za méně peněz, více muziky, a později rutina výroby jako je produkce raket R7/Soyuz a UR500/Proton...
Což rusové potřebují jelikož nemají velký rozpočet, tak si nemohou dovolit ten luxus jako NASA, že každy díl každé sondy je original a nikdy se v budoucí misi neopakujici. |
| 28.11.2011 - 22:05 - ...bo | |
|
| Hmmm velké plány.. tak snad aspoň 30% |
|
citace:
Tak... No pokud odzkouší vše, na P-G který zůstane asi na orbitě, tak pokud budou mít u každé sondy stejný základ tak není problém udělat každy rok jeden kus... Defakto hlavní díly a kostrukce bude stejná a lišit se bude jen příme vědecké vybavení a specifické zařízení pro jednotlivé mise...
Je to taková již unfikovaná manufaktůrní výroba, která muže být vyrobně snadnější a hlavně podstatně levnější, takže ve výsledku muže být za méně peněz, více muziky, a později rutina výroby jako je produkce raket R7/Soyuz a UR500/Proton...
Což rusové potřebují jelikož nemají velký rozpočet, tak si nemohou dovolit ten luxus jako NASA, že každy díl každé sondy je original a nikdy se v budoucí misi neopakujici.
jj, ono to tak vyzerá, že chcú mať niekoľko platforiem a všetko stavať na nich... čo vyzerá inak nádejne, hehe... ale aj tak sa mi to zdá príliš optimistické... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Což rusové potřebují jelikož nemají velký rozpočet, tak si nemohou dovolit ten luxus jako NASA, že každy díl každé sondy je original a nikdy se v budoucí misi neopakujici.
To, co vypadá zde jako luxus, je ale jediná cesta , jak dál, jediná cesta k novým technologiím, dalším zkušenostem a k technickému a technologickému pokroku a i náskoku |
|
citace:
jj, ono to tak vyzerá, že chcú mať niekoľko platforiem a všetko stavať na nich... čo vyzerá inak nádejne, hehe... ale aj tak sa mi to zdá príliš optimistické...
JJ platformy mají být co jsem vypozoroval čtyři typy.
První platforma: Servisní úsek na observatořích, první kus již byl vyslán na Spektru R, stejný přístrojový usek má mít Spektr RG, Spektr UF, Gamma 400, Spektr M, (Arkon, Artica jsou další možné)...
Druhá platforma ja Lander, tento usek má být použit u všech misi na měsíc, také na Europu.
Třetí plánovaná platforma je Eletrický pohonný usek, který má byt u mise na Europu, Mars-Grunt.
Čtvrtý je chemický pohonný a přistrojivý úsek (již na P-G).
Díky tomu se ušetří dost financí, samosebou se budou ladit a vylepšovat, ale nebude to stát takový balík (bude to skoro zadarmo) jako vymyslet ke každé misi nový unikatní systém.
citace:
To, co vypadá zde jako luxus, je ale jediná cesta , jak dál, jediná cesta k novým technologiím, dalším zkušenostem a k technickému a technologickému pokroku a i náskoku
A obrovskému rozpočtu, osobně si nemyslím že je velký pokrok když ke každému satelitu/sondě vymyslí jiný přistrojový/ pohonný usek když už ze zadaní bude vidět že toto zařízení má splnovat stejný paramametry jako to co bylo zkonstruováno předtím... Tohle je vyhazovaní peněz za malý či nicotný pokrok. [Upraveno 28.11.2011 Conquistador] |
| 10.1.2012 - 15:29 - Machi | |
|
Rýsují se indické plány na marťanskou družici:
http://www.asianscientist.com/topnews/isro-indian-mission-to-mars-red-planet-2013/ |
|
http://spaceflightnow.com/news/n1201/29hayabusa2/
japonska vlada - komisia pre vesmirne aktivity - schvalila vyvoj sondy hayabusa 2...
start sa uskutocni v 2014 - aby sa sonda stretla s asteroidom 1999 JU3, ku ktoremu doleti v polovici 2018... odlet je planovany na dec 2019 a prilet na zem koncom r. 2020 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 09.2.2012 - 12:52 - Machi | |
|
Doporučuji převést případnou debatu týkající se více bezpilotního kosmického výzkumu převést zde a nepokračovat s ní ve vlákně týkajícího se rozpočtu NASA.
Objevily se názory tohoto typu - "Jinak vskutku nevím kdo vypustil teleskop třídy Hubble, že by RKA ?" (david)
nebo
"Abych doplnil vaše znalosti z oboru astronomie, je zcela mimo mísu provnávat JWST a projekty ESA a RKA, to je jako porovnávat Keckovu observatoř s přístrojem velikosti ondřejovského dvoumetru" (dodge)
Pokud bychom už měli takto dělit (kosmické) dalekohledy (observatoře), pak je třeba rozdělovat podle pásem, pak nejvýznamnější mise jsou nyní:
Gama záření:
FGST (NASA), AGILE (ASI), INTEGRAL (ESA)
Rentgenové záření:
Chandra (NASA), XMM-Newton (ESA), Suzaku (ISAS), brzy NuSTAR (NASA)
UV:
HST (NASA), WSO (~2015, RKO)
Viditelné záření:
HST (NASA), WSO (RKO), částečně JWST (~2018, NASA)
Blízké IR:
Spitzer (NASA), v budoucnu JWST
Vzdálené IR:
Herschel (ESA), v budoucnu snad SPICA (ISAS + ESA)
Mikrovlny:
Planck (ESA)
Rádiové vlny:
Spektr-R (RKO), v budoucnu snad VSOP-2 (ISAS)
Přitom mise v různých pásmech je téměř nemožné jednoduše srovnávat, proto se dá říct, že třeba takový Planck (ESA), díky tomu že pracuje v odlišném pásmu, je stejně důležitá mise jako JWST (NASA).
Toho jsou si vědci vědomi a proto u všech významných misí, bez ohledu na vedoucí organizaci, naleznete v týmu vždy vědce ze všech vědecky vyspělých států.
Dále je obtížné srovnávat přímo mise ve stejném pásmu, ale určené ke speciálním účelům.
Z vědeckého hlediska tak může mít i relativně malá mise značný dopad (třeba evropský Hipparcos v astrometrii).
Dokonce i podobné mise je těžké srovnat. Třeba v rentgenovém pásmu nyní pracují tři velké mise a každá má své výhody.
Chandra (NASA) dosahuje nejlepšího úhlového rozlišení (~0,5 arcsec), XMM-Newton (ESA) má nejlepší parametry v případě spektroskopie a
Suzaku (ISAS) má lepší rozsah směrem ke kratším vlnovým délkám. |
|
| wow, dakujem za skvely prehlad ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 09.2.2012 - 13:11 - Tlama | |
|
| pěkně, díky |
|
Napríklad práve spomínaný Hipparcos (High Precision Parallax Collecting Satellite) označený ako "relatívne malá" misia, je misia, ktorej výsledky sa ešte stále spracovávajú (a stále produkujú vedecké objavy), hoci misia samotná bola ukončená už v roku 1993 a prvý katalóg bol publikovaný v roku 1996. Posledná práce, ktorú som zaregistroval, je tuším z roku 2009 (a to sa k nim dostávam len sprostredkovane, cez rôzne preklady, takže dva roky nie je veľké oneskorenie).
Iste, Hipparcos nie je a nebola pre laikov nijak zvlášť "fotogenická" misia, ale to "skutočná veda" nie je skoro nikdy. [Upraveno 09.2.2012 Alchymista] |
| 09.2.2012 - 13:38 - Machi | |
|
Oprava: má být RKA a ne RKO
"wow, dakujem za skvely prehlad"
Díky, ale to jsou skutečně jen "velké" mise, pak je spousta menších, přesto velmi produktivních misí (Kepler, COROT, WISE, AKARI, .....).
Jsou i případy kdy malá mise může mít extrémní výkony. Třeba nový NuSTAR je kategorie SMEX (tzn. "nejmenší" finanční třída), ale díky pokroku v technologiích bude špičkou v pozorovaných pásmech.
Obecně lze ale říct, že malé mise jsou specializované - mají třeba jen jeden přístroj optimalizovaný pro specifický úkol a velké mise jsou více univerzální s více přístroji pro více úkolů (třeba Herschel má tři, u HST se počet měnil mezi 3-4, atd.).
Zajímavá je prozatímní absence Číny, ale i zde už se objevují plány na nějaké kosmické observatoře.
Ad. Hipparcos (viz Alchymistova reakce "Napríklad práve spomínaný Hipparcos (High Precision Parallax Collecting Satellite) označený ako "relatívne malá" misia, je misia, ktorej výsledky sa ešte stále spracovávajú")
Stačí se mrknout do vyhledávání třeba v http://arxiv.org " target=_blank> http://arxiv.org . V abstraktech vyhledá Hipparcos v 814 případech. Pro srovnání velká mise CGRO, fungující v 90. letech dává 222 výsledků.
Pro novější mise jsem zkoušel třeba Chandra vs. XMM, v obou případech vyskočí hláška "Your query resulted in too many hits, only 1000 hits are being displayed".
V budoucnu snad dodělám svou grafiku ( http://2.bp.blogspot.com/-tBhW1byXaoo/TyPVyi4K3RI/AAAAAAAAAHc/vpZe4VaPAyY/s0/SpaceObservatories2012.png ) i s plánovanými ikonami u každé mise, které by měly zohlednit základní parametry misí (účel, úhlové rozlišení, spektrální rozlišení, zorné pole a snad i citlivost - největší oříšek, v každém pásmu se používají jiné jednotky, které nejsou zrovna jednoduše převoditelné). |
|
Ja som skúsil na arxiv.org vyhľadávať trochu inak a výsledok:
Hipparcos - 11 100 odkazov, CGRO - 3 300, Chandra - 43 600, XMM - 23 700
pre porovnanie "HST" - 44 300, "Hubble Space Telescope" - 21 800
Teda na to, ako vysoko špecializovaný satelit Hipparcos bol, je to skutočne slušné množstvo.
citace:
největší oříšek, v každém pásmu se používají jiné jednotky, které nejsou zrovna jednoduše převoditelné
To teda skutočne nie sú...
A navyše, aj princípy detekcie sú veľmi rozdielne - kým detekcia tvrdého žiarenia a vysokoenergetických častíc pracuje často s detekciou jednotlivých častíc vo veľmi širokom rozsahu energií, v oblasti od mäkkého roentgenového žiarenia cez UV a viditeľné spektrum, po infračervené žiarenie sa využívajú "priamozobrazujúce" snímače, pre štúdium mikrovlnného pozadia a rádioastronómiu sa zasa používajú rôzne "anténne" systémy.
Pritom ale aj takto rozdelené oblasti sa prekrývajú... Nezávideniahodná úloha, držím palec. |
|
