| 06.8.2012 - 14:19 - dodge | |
|
| Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost. |
|
citace:
Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
toto ma zaujima som zvedavy 
aky je v tom v cestine rozdiel? ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 06.8.2012 - 14:41 - Tlama | |
|
| tak jsem se schválně podíval co říká můj androidí slovník a hned pod tím je heslo curiositi killed the cat :-D zvědavost zabíjí - trochu oftopic, |
| 06.8.2012 - 14:47 - Machi | |
|
citace:
MSL je zkratka pro Mars Science Laboratory, česky Martovská Vědecká Laboratoř, chcete-li Vědecká Laboratoř Marsu - tedy TA Laboratoř, ne TEN Laboratoř. OK?
Na to jsem před tím úplně zapomněl!
Ano, laboratoř. Ta Curiosity, ta MSL.
Ale překládat Curiosity do češtiny mi přijde podivné. Ano dalo by se to přeložit jako zvědavost (či zvídavost), ale je to asi stejné jako říct, že k ISS přiletěli kosmonauti ve "Svazu" a později přilétla zásobovací loď "Pokrok", následovaná americkým "Drakem".
A za II. světové války létali britové na "Supernámořních nevraživých lidech". |
|
citace:
tak jsem se schválně podíval co říká můj androidí slovník a hned pod tím je heslo curiositi killed the cat :-D zvědavost zabíjí - trochu oftopic,
ja tu macku spominam uz 2 dni 
edit:
citace:
A za II. světové války létali britové na "Supernámořních nevraživých lidech".
toto je uzasne
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 06.8.2012 - 14:58 - Tlama | |
|
citace:
Tak, můj článek na aktuální téma zde:
TečkaCZ - Gratuluji NASA k přistání Zvědavosti na Marsu
http://teckacz.cz/1216-Gratuluji-NASA-k-pristani-Zvedavosti-na-Marsu
Možná, že by tam přesto mohlo být přimíšeno pár faktů, kterých si v záplavě událostí zatím tady nikdo nevšiml...
ten sud piva se ti povedl, to mě dostalo na kolena :-D |
|
citace:
Idea zkoumání geologické minulosti Marsu zkoumáním středového vrcholu impaktního kráteru se mi jeví jako podivné...
Geologie je slozita veda. V pripade Marsu se zakladni charakteristiky nelisi od Zeme (geologicke jevy souvisejici s pohybem kontinentalnich desek a chladnuti jadra). V cem je vyrazna odlisnost - zanedbatelna eroze, patrne zadny vliv biosfery (vyloucit se ale neda), nepritomnost magnetickeho pole a s tim souvisejici nizka hustota atmosfery ....
Impaktni kratery maji obrovskou vyhodu pri zkoumani. Jednotlive vrstvy jsou sice casto pretaveny, muze u nich dojit i k dalsim zmenam souvisejicim s vysokymi tlaky a teplotami v okamziku narazu, ale na druhou stranu umozni proniknout hluboko do historie. Pravda, interpretace je narocnejsi, ale nemusite s sebou tahat nekolikrat delsi vrtnou soupravu. To znamena pro sondu dalsi hmotnost navic, vetsi energii, slozitejsi system. Uz takhle s tim byly problemy, ktere se nakonec resily odlisnym zpusobem pristani. |
|
citace:
Idea zkoumání geologické minulosti Marsu zkoumáním středového vrcholu impaktního kráteru se mi jeví jako podivné. To by ten vrcholek musel vzniknout usazováním a to pokud se jedná o impakt jistě nevznikl.
Davide, budeš se divit, ale je to přesně tak - podle dostupných dat ze všech sond, které studovaly kráter Gale ve všemožných pásmech vlnových délek, opticky, infra, atd, pořídili terabajty 2D i 3D obrázů v rozlišení až 25 cm/px, tato 5,5 km vysoká středová hora JE TVOŘENA RŮZNÝMI VRSTVAMI, patrně USAZENIN !
Přibližně 3 miliardy let v otevřené učebnici geologie.
  
Nejedná se o klasický středový vrchol impaktního kráteru, vzniklý vlivem nárazu a vzdutím roztaveného materiálu uprostřed, ale jak během této tiskovky
http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&view=article&id=7751:nasa-science-news-conference-msl-mission-science-overview&catid=1:latest
vysvětlil John Grotzinger - project scientist, nikdo neví, jak Mt. Sharp přesně vznikl. Hypotéz je několik, ale vysvětlení této hádanky je jedním z cílů mise MSL.
Navíc, v přistávací elipse se nachází útvar zvaný aluvialní kužel/vějíř - vrstva usazenin v deltě vyschlé řeky.
Takže i kdyby byla středová hora nezajímavá, což rozhodně není, vydala by se Curiosity studovat tento "přízemní" útvar.
 |
|
Zajímavé info Mirku. Dost dobře si nedokážu představit, jak může mít ten centrální pahorek zachované vrstvení (pokud ale není impaktního původu, tak jak tam vznikl?), ale on mi to určitě někdo posléze vysvětlí .
Jinak bych ještě dodal, že správně by se mělo říkat tvary, ne útvary . [Upraveno 06.8.2012 Andy] ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
citace:
Jinak bych ještě dodal, že správně by se mělo říkat tvary, ne útvary .
Pěkné tvary má určitě tvoje partnerka
...ale v geologii se přece jen IMHO rozeznávají útvary, protože byly něčím/nějak utvořeny.
...
jak se tak dívám, tak se nám tu dnes celkem pěkně rozjel češtinářský koutek
To bude tím, že máme všichni obrovskou radost, že budem mít minimálně 2 další roky zajímavé debaty
[Upraveno 06.8.2012 pospa] |
| 06.8.2012 - 15:34 - david | |
|
| To je vskutku zajímavé. Vycházel jsem z úvahy, že prioritou by mělo být zkoumání usazenin vzniklých ve vodě, t.j. v nějakém jezeře, či zaplaveném kráteru a to směrem ke stopám života. Na Marsu, pokud nějaký život kdy byl zřejmě dedospěl k nějaké vyšší formě a jeho stopy by analogicky se Zemí měly být ve vrstvách pobřežních usazenin.Zdá se mi nepravděpodobné, že by zkoumaný kráter a jeho okolí bylo dlouhodobě zaplaveno vodou do výše 5 km, aby usazeniny stačily vytvořit několik km usazenin. Vrcholek ovšem mohla pozdvihnou nějaké podzemní geologická síla, obodobná pozemskému vrásnění, pak by ale jednotlivé vrstvy kopírovaly tvar středové hory. V každém případě se vskutku divím tomu, že středová a velice vysoká hora impaktního kráteru je tvořena usazeninami. |
|
| Hmmm, já to beru z pohledu geomorfologie. A tam nám x-krát vynadali, když jsme řekli útvary. ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
citace:
Hmmm, já to beru z pohledu geomorfologie. A tam nám x-krát vynadali, když jsme řekli útvary.
Super, máme tu geologa!
Já jsem sice z jiného oboru, ale vždy jsem slyšel "geologické útvary". Tak to všichni průvodci vlastně říkali blbě!
Krásný den, ten 6. srpen - čas prozření! |
| 06.8.2012 - 15:41 - Robert Cvikr | |
|
| Já bych řekl že centální pahorek je bývalý ostrov uprostřed jezera vody-přítok by vysvětloval aluvialní kužel,delta řeky,na snímku v příspěvku pana Pospíšila |
|
citace:
Dost dobře si nedokážu představit, jak může mít ten centrální pahorek zachované vrstvení (pokud ale není impaktního původu, tak jak tam vznikl?), ale on mi to určitě někdo posléze vysvětlí.
Něco málo o geomorfologi kráteru Gale: http://marsoweb.nas.nasa.gov/landingsites/msl/workshops/4th_workshop/talks/6_Anderson_Gale_opt.pdf |
|
| Asi zkazím Tvé nadšení, jsem pouze geograf. Ale fyzický ... ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
citace:
citace:
Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
toto ma zaujima som zvedavy
aky je v tom v cestine rozdiel?
Zvědavá je sousedka, co vás špehuje z balkónu, zvídavý je váš synek.
Američani mají v jedné z pohádek postavičku Curious George. Kyž mi tak začali říkat, vysvětlili mi, že to není hanlivé |
|
| Zvědavost je "inquisitiveness". Vozítko se samozřejmě jmenuje Zvídavost. |
|
čo tak "vlezlost"?  |
|
Na unmannedspaceflights.com se objevila upravená fotka doplněná o barvy .
Mirek: Díky za odkaz, jen co budu mít chvíli, tak si to projdu podrobněji. ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
| Základními výrazy pro vlezlý jsou "intrusive" a "obtrusive". Mají na to ale asi 10 dalších výrazů. To bych ale ponechal pro "výzkumné" prostředky Velkého bratra tady na domovské planetě. |
|
| mozeme ukoncit jazykove okienko a vratit sa na mars? planuje sa snimanie MRO pristavacej oblasti po pristati? Celkom by ma zaujimal vplyv pristavacich motorov na miestny raz krajiny |
|
Tak jsem při této příležitosti po dlouhé době aktualizoval gadget
http://space.winsoft.cz/gadgets/gadget-MartianTime.aspx |
| 06.8.2012 - 16:53 - david | |
|
| To je rozumné, zrovna tak bych uzavřel debatu o vhodnosti vybraného místa. Na planetě, kde byly podminky pro vznik života by též měly být podmínky pro jeho rozšíření v planetárním měřítku. Analogicky se Zemí, kde jsou stopy života od vrcholků hor přes pouště a polární oblasti až k mořským hlubinám a to jsem ještě neuvedl podpovrchové vrstvy pevnin a ostrovů by stopy event.mimozemského života na Marsu měly být též ve většině lokalit. |
|
Nevíte, kdy se dozvíme, že je plně funkční - tedy kola se hýbou a lze tedy odjet a tím definitivně potvrdit v podstatě úplný (pokud by náhodou s něčím né tak podstatným byli problémy) úspěch mise doteď.
Byla by to opravdu šílená smůla - kdyby se proměnila ve statickou sondy byť schopnou velmi dlouhé doby práce intenzivní práce díky použitému zdroji. |
|
citace:
Nevíte, kdy se dozvíme, že je plně funkční - tedy kola se hýbou a lze tedy odjet a tím definitivně potvrdit v podstatě úplný (pokud by náhodou s něčím né tak podstatným byli problémy) úspěch mise doteď.
Pokud se nepletu, tak poprvé by se měl rover dát do pohybu +/- týden po přistání. |
|
citace:
Nevíte, kdy se dozvíme, že je plně funkční - tedy kola se hýbou a lze tedy odjet a tím definitivně potvrdit v podstatě úplný úspěch mise doteď.
Aktivovat a otestovat všechny systémy roveru a vědeckého vyvavení bude trvat několik dnů až týdnů.
Není kam spěchat. Je to minimálně dvouletá mise, spíš násobně delší.
Naopak je třeba vše důkladně prověřit, že přežilo závěrečnou část přeletu a přistání.
Mobility system bude jen jeden z mnoha na seznamu. První protočení kol bychom mohli vidět někdy příští týden. |
|
citace:
Hmmm, já to beru z pohledu geomorfologie. A tam nám x-krát vynadali, když jsme řekli útvary.
Me take .. ;o))) |
|
Chápu děkuji za informaci kdy se to bude asi vědět - vím to dobře, že to uvádí do chodu postupně - taky bych to testoval nebo i případně spouštěl postupně - nikdo neví co vše se mohlo přihodit.
Ale test pohybu - je jistě ten jeden z nejdůležitějších - jinak je to jen statická sonda což plně věřím, že se tak nestane.
Stejně jako jsem rád za ty 2 baterie co tam jsou - prostě jak zásoba energie na náročnější úkoly - tak zároveň i jako pojistka pokud by došlo k radikálnímu snížení elektrického výkonu. Vím jak funguje - jde tedy o možnou poruchu větší části termočlánku.
Takto s bateriemu může nějakou dobu schraňovat elektrikou energie a to realitvně předvídatelnou dobu (do další poruchy samozřejmě) a pak nějakou dobu podle množství energie jéct či plnit některé náročné úkoly.
A určitě se díky tomu dozvíme i o jeho případné úplné poruše - v bateriich bude jistě pořád dost energie (dokud budou funkční) aby to technikům odvysílal a ti se případně i snažili s tím něco udělat.
|
| 06.8.2012 - 17:56 - dodge | |
|
citace:
citace:
citace:
Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
toto ma zaujima som zvedavy
aky je v tom v cestine rozdiel?
Zvědavá je sousedka, co vás špehuje z balkónu, zvídavý je váš synek.
Američani mají v jedné z pohádek postavičku Curious George. Kyž mi tak začali říkat, vysvětlili mi, že to není hanlivé
Ano, zvědavá je drbna na pavlači, zvídavý je vědec při svém bádání. |
