Video animace z přistání. Těsně před koncem jde vidět spuštění kol :-). Podle snímků to vypadá, že celkem dost prachu se odfouklo do okolí, i když byly trysky poměrně vysoko na terénem. Možná proto se Curiosity vůbec nepropadla, protože vše "měkké" bylo odfouknuto.
A tady na snímku jde vidět i tepelný štít, který odfrčí na začátku videa.
Na unmannedspaceflight jeden z uživatelů (Walfy) podle obrázků z MARDI přibližně určil polohu Curiosity (a dofotošopoval jí do snímku z HiRISE - něco pro Vlada).
citace:Někdo zde v diskusi uvedl, že přistání na Marsu je energeticky náročnější, než na Měsíci.
Tuto energetickou náročnost však nutno blíže rozebrat.
Úniková rychlost Měsíce je 2.380 m/s. Pokud přistává sonda z chodu (bez navedení na kruhovou dráhu) musí téměř takovou rychlost motoricky zbrzdit. Bude to o něco méně, vlivem přitažlivosti Země, ale stále na množství paliva a hmotu brzdícího stupně velmi náročné. Při přistání na Marsu Sky-crane začne pracovat při rychlosti 120 m/s. Tedy motorové přistání MSL je energeticky nesrovnatelně méně náročné ve srovnání s motorovým přistáním na Měsíci. Ovšem úniková rychlost Marsu je 5030 m/s. Tedy absolutní většinu brzdné energie zajišťuje brzdící štít a padák, což na rozdíl od Měsíce Mars umožňuje.
Technické údaje které uvádí pan " Rys" jsou nepochybně známkou jeho vysoké erudice v oboru,kdyby je uvedl při srovnávání sovětského systému PŘISTÁVÁNÍ NA MĚSÍCI s americkým systémem Surveyor, tak by byly zcela jistě hodny obdivu, ale pan "Rys" těmito nepochybně obdivuhodnými znalostmi podporuje svůj zcela scestný názor " že sověti již před 40 lety dokázali totéž co američané včera na Marsu" a to mi připadá účelové ke snížení velikosti amerického triumfu " za každou cenu".
Celkově by se tedy muselo přistání na Měsíci a Marsu porovnat hmotově: kolik hmoty tvoří přistávací stupeň a jeho palivo v porovnání k užitečnému nákladu (třeba Lunochodu). U přistání na Marsu kolik hmoty tvoří brzdící štít, vrchní kryt, padák s příslušenstvím a Sky-crane k porovnání k hmotě roveru.
Mohl by to někdo spočíst?
Ještě k vyjádření p. Davida na adresu p. Rysa: Pan Rys ve svých příspěvcích udává neuvěřitelné množství zajímavých technických informací, které většinou zde nikde nebyly dříve uvedeny. Pan David uvádí jen ideologický balast. Vždyť přece nikdo, ani pan Rys nesnižuje výkon MSL, jako (jak jsem již psal) technicky nejnáročnější experiment v dějinách kosmonautiky, kromě Apolla. To přece neznamená, že vše co bylo před tím bylo špatné, nebo primitivní. Je velmi zajímavé i porovnávat technické řešení tehdy a dnes pro dosažení podobného cíle jak udělal pan Rys a za to mu díky.
citace:Někdo zde v diskusi uvedl, že přistání na Marsu je energeticky náročnější, než na Měsíci.
Tuto energetickou náročnost však nutno blíže rozebrat.
Úniková rychlost Měsíce je 2.380 m/s. Pokud přistává sonda z chodu (bez navedení na kruhovou dráhu) musí téměř takovou rychlost motoricky zbrzdit. Bude to o něco méně, vlivem přitažlivosti Země, ale stále na množství paliva a hmotu brzdícího stupně velmi náročné. Při přistání na Marsu Sky-crane začne pracovat při rychlosti 120 m/s. Tedy motorové přistání MSL je energeticky nesrovnatelně méně náročné ve srovnání s motorovým přistáním na Měsíci. Ovšem úniková rychlost Marsu je 5030 m/s. Tedy absolutní většinu brzdné energie zajišťuje brzdící štít a padák, což na rozdíl od Měsíce Mars umožňuje.
Technické údaje které uvádí pan " Rys" jsou nepochybně známkou jeho vysoké erudice v oboru,kdyby je uvedl při srovnávání sovětského systému PŘISTÁVÁNÍ NA MĚSÍCI s americkým systémem Surveyor, tak by byly zcela jistě hodny obdivu, ale pan "Rys" těmito nepochybně obdivuhodnými znalostmi podporuje svůj zcela scestný názor " že sověti již před 40 lety dokázali totéž co američané včera na Marsu" a to mi připadá účelové ke snížení velikosti amerického triumfu " za každou cenu".
Celkově by se tedy muselo přistání na Měsíci a Marsu porovnat hmotově: kolik hmoty tvoří přistávací stupeň a jeho palivo v porovnání k užitečnému nákladu (třeba Lunochodu). U přistání na Marsu kolik hmoty tvoří brzdící štít, vrchní kryt, padák s příslušenstvím a Sky-crane k porovnání k hmotě roveru.
Mohl by to někdo spočíst?
Ještě k vyjádření p. Davida na adresu p. Rysa: Pan Rys ve svých příspěvcích udává neuvěřitelné množství zajímavých technických informací, které většinou zde nikde nebyly dříve uvedeny. Pan David uvádí jen ideologický balast. Vždyť přece nikdo, ani pan Rys nesnižuje výkon MSL, jako (jak jsem již psal) technicky nejnáročnější experiment v dějinách kosmonautiky, kromě Apolla. To přece neznamená, že vše co bylo před tím bylo špatné, nebo primitivní. Je velmi zajímavé i porovnávat technické řešení tehdy a dnes pro dosažení podobného cíle jak udělal pan Rys a za to mu díky.
Omlouvám se svoji reakci jsem " zamotal" do původního příspěvku,začína slovy :Technické údaje ....
Houuly Mouuly
.... je 24 hodin od přistání nového robota na cizí planetě a máme k dispozici:
- perfektní spojení
- fungující sondu
- barevné video přistávacího manévru
- obrázek sondy sestupující na padáku
- kvalitní 3D pohled na okolí roveru vpředu i vzadu, od kol až po horizont
- určen přesný bod přistání, navíc na perfektním místě
Aaach, můžeme si přít ještě něco víc?
Já jsem maximálně spokojen a velice si to užívám
Myslím, že HiRISE pořídila jen jednu fotku. Nevím, jak je naprogramovaná, ale těžko bude tak, aby snímala stejnou oblast během jednoho přeletu 2x těsně za sebou a kvůli jednomu snímku jí asi program neměnili. Navíc MSL během Skycrane/re-entry - to už je zase o chvíli později/dříve a MRO už byla o kus dál a HiRISE by musela natočit nekolmým směrem. Ale žranice by to byla! Navíc původní snímek má přes 500 MB, to asi chvíli trvá, než se to uloží atd. Nějaké focení sekvence asi prostě není dost dobře možné.
Ale to je pouze má spekulace, budu rád, pokud mě někdo opraví/doplní.
Mirek: Jo a na youtube si lidi stěžujou a konspirujou, že je k dispozici neHD video a jak je to možný... Achjo... [Upraveno 07.8.2012 Andy] [Upraveno 07.8.2012 Andy]
-curiosity pokusne navrta kusok zeme pod sebou a vytryskne voda
-prvy test mikroskopu odhali fosilie morskych rias
-na upati mount sharp sa najde vchod do jaskynneho systemu
citace:Když tak koukám na ty kola, to natočení proti sobě asi dělá zkreslení rybím okem, že? Jsou všechny 4 kola nezávislé natáčení možná?
Přední kola jsou natočena na 40° k sobě, aby se vešla dovnitř přeletové schránky a takto zůstala i pro přistání.
Ano, všechna 4 rohová kola se mohou nezávisle natáčet až o 360°.
citace: A koukám, že Curiosity sebou se asi vážně ani nepohla/nesmýkla. A trochu prachu a "půdy" (regolitu) se dostala i do kol :-).
Podle údajů z IMU (inerciální jednotka) byla vertikální rychlost dosednutí podle předpokladu 0,75 m/s (přesněji půjde určit až podle kompletní sekvence snímků z MARDI) a horizontální rychlost 0,04 m/s.
Půda/prach v kolech je to nejmenší. Bylo překvapivé, kolik prachu při dosednutí zvýřily proudy spalin z MLE. A to byly trysky 6 m nad povrchem. Dokážete si představit, co by to udělalo při jiném umístění motorů, třeba na paletě pod roverem?
Ze všech zatím dostupných fotek z kamer Hazcam, MARDI a MAHLI je patrné, že bude prachem pokrytý celý rover.
citace:Podle údajů z IMU (inerciální jednotka) byla vertikální rychlost dosednutí podle předpokladu 0,75 m/s (přesněji půjde určit až podle kompletní sekvence snímků z MARDI) a horizontální rychlost 0,04 m/s.
jak sa u nas na dedine vravi - right on the money
citace:
Ze všech zatím dostupných fotek z kamer Hazcam, MARDI a MAHLI je patrné, že bude prachem pokrytý celý rover.
tak ma napada ci by predsa len nebolo lepsie mat tie trysky pod roverom, nez virit prach a do toho spustat naklad...
Vikingy ale po přistání prachem pokryty nebyly, ani PL ? Někde jsem viděl fotografii srovnávající velikost kol všech dosavadních typů marsovských roverů, myslím že v obdobném poměru je i technologická a vědecky využitelná vyspělost.
citace:Přesná poloha Curiosity :4.5895 S, 137.4417 E
Je známa vzdálenost od středu přistávací elipsy ?
V řádu několika málo km
Nevím přesně - 2, 3, 4 ?
Co je zajímavé a hlavně dost dobré, je přesnost s jakou určila místo přistání sama Curiosity, respektive její inerciální jednotka - chyba tohoto odhadu byla jen 160 metrů !!!
To je fantastická přesnost.
citace:Přesná poloha Curiosity :4.5895 S, 137.4417 E
Je známa vzdálenost od středu přistávací elipsy ?
V řádu několika málo km
Nevím přesně - 2, 3, 4 ?
Co je zajímavé a hlavně dost dobré, je přesnost s jakou určila místo přistání sama Curiosity, respektive její inerciální jednotka - chyba tohoto odhadu byla jen 160 metrů !!!
To je fantastická přesnost.
Zajímalo by mne, zda v průběhu brzdícího manévru využil řídící systém možnost využít vztlaku, resp zda byl nějak korigován let pokud byla sonda při přistávání " krátká, nebo dlouhá" ?
Na náhody moc nevěřím. To upravovali startovací okno MSL s ohledem na polohu MRO o 8 měsíců později a to se opravdu trefili na +- půlhodinku přesně? Aby MRO bylo zrovna nad MSL. Protože buď mají naprosto neuvěřitelně přesné načasování nebo photoshop...
Mirek Pospíšil:
Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo. [Upraveno 07.8.2012 cernakus]
Jakmile MSL odstartovala, bylo známo velmi přesně kdy přistane.
Pak stačí jen drobné úpravy dráhy MRO, aby to za 8 měsíců vyšlo.
V tom nevidím žádný problém. Ostatně byly takové úpravy oznámeny u Mars Odyssey, u MRO jsem info přehlédl, ale určitě je dělali také. Nedivil bych se, kdyby se dělaly i u dráhy Mars Expressu.
"Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo."
Ne takhle to nefunguje. Pokud vyfotíte snímek s rozlišením ~25 cm/pix, a jsou přítomny nějaké menší detaily, které ovlivní výrazně celkovou jasnost pixelu v kterém jsou obsaženy, pak vidět půjdou.
U lineárních objektů (lana) je pak navíc i mnohem snazší identifikace. Např. družice KH-8, které jinak měly nejlepší rozlišení kolem 10 cm byly schopné vyfotit i lana o průměru ~3 cm.
Civilní družice jsou schopné vyfotit značení na trávníku, i když je mnohem menší než teoretické rozlišení atd.
Pokud jsou ale lana hnědá nad hnědým podkladem, pak kontrast je velmi nízký a kamera je nezachytí. Ostatně to je princip maskování.
citace:"Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo."
Ne takhle to nefunguje. Pokud vyfotíte snímek s rozlišením ~25 cm/pix, a jsou přítomny nějaké menší detaily, které ovlivní výrazně celkovou jasnost pixelu v kterém jsou obsaženy, pak vidět půjdou.
U lineárních objektů (lana) je pak navíc i mnohem snazší identifikace. Např. družice KH-8, které jinak měly nejlepší rozlišení kolem 10 cm byly schopné vyfotit i lana o průměru ~3 cm.
Civilní družice jsou schopné vyfotit značení na trávníku, i když je mnohem menší než teoretické rozlišení atd.
Pokud jsou ale lana hnědá nad hnědým podkladem, pak kontrast je velmi nízký a kamera je nezachytí. Ostatně to je princip maskování.
Prvně žil jsem v dojmu, že gambity používali záznam na film a omezení 10cm bylo dáno až podmínkami v laborce. Hirise to snímá na čip (tedy striktně omezené) a navíc komprimuje (což lze i na tom obrázku po vyhlazovací úpravě pozorovat). A za druhé, 10cm/3cm se mi přece jenom zdá jako lepší poměr než 20cm/1(?)cm. Barvu chápu, jen jsem se domníval, že nezávisle na barvě by prostě vidět nešly.
"Prvně žil jsem v dojmu, že gambity používali záznam na film a omezení 10cm bylo dáno až podmínkami v laborce."
(OT) Laborka už nehraje roli, důležitý je optický systém, kvalita filmu, kompenzace pohybu atd. To vše hraje svou roli. Proto také první KH-8 měly rozlišení jen asi ~0,5 metru a postupně jak se zlepšovala technologie a přesnost, se dostali až mírně pod 10 cm.
"A za druhé, 10cm/3cm se mi přece jenom zdá jako lepší poměr než 20cm/1(?)cm. Barvu chápu, jen jsem se domníval, že nezávisle na barvě by prostě vidět nešly."
3 cm jsem převzal z tabulek NIIRS. Kvalitní snímky z KH-8 byly kategorie NIIRS 9. To umožňuje identifikaci lan o průměru 2,5 - 7,5 cm. Ocelová lana mají nižší kontrast vzhledem k pozadí, než bílé šňůry padáku Phoenixe, proto je ten poměr horší. Navíc zde může hrát roli i způsob zpracování. Přece jen u digitálního záznamu si můžete hrát s kontrastem jak se vám zlíbí, u filmu je to trochu komplikovanější.
pani, odporucam stranky Thierryho Legaulta, absolutneho machra na hi-res fotky cez teleskop. Tam je pekne vysvetlene, ze rozlisenie je velmi zavisle na kontraste snimaneho predmetu a v praxi sa prakticky neda presne urcit, co este zachytite a co uz nie.
Takze omacky o rozliseni 20cm a snurach 3cm su o nicom, take jednoduche to nie je.
07.8.2012 - 12:25 - Jan Bastecky
hezky clanek o MSL s peknou animaci "MSL communication in a minute":
