|
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=28049
Prosim co je to?
Jeste jsem na poslednich snimcich nazazil na male mosazne sitko,taky by me zajimalo co ma za vyznam.Dekuji.
http://mars.jpl.nasa.gov/msl/multimedia/raw/?rawid=0036MH0055000000R0_DXXX&s=36 |
|
citace:
Prosim co je to? Jeste jsem na poslednich snimcich nazazil na male mosazne sitko,taky by me zajimalo co ma za vyznam.Dekuji.
Na prvním (čb) animovaném gifu by to měly být dva vstupní otvory pro přísun pevných vzorků do přístroje SAM.
(ještě má dva vstupy pro vzorky plynů, viz tento video update http://www.jpl.nasa.gov/video/index.php?id=1138 )
Více o SAMu zde : http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/SAM/
Ten otvor se sítkem je násypka přístroje CheMin. Sítko má otvory 1x1 mm, aby zachytilo případné větší kusy, nebo hrudky namletého vzorku hornin, které jsou pro analýzu uvnitř přístroje nepřípustné. Více tady : http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/CheMin/
Všechny 3 otvory, uzavřené krytkami, jsou dobře vidět pohromadě například na tomto snímku : http://mars.jpl.nasa.gov/msl/multimedia/raw/?rawid=NRA_400695227EDR_F0040000NCAM00120M_&s=36
V raw snímcích solu 36 se objevil ještě tento obrázek:
což je 6 čidel UV záření - součást meteo-aparatury REMS. Detaily : http://cab.inta-csic.es/rems/rems_UVS_en.html |
|
MAHLI bude asi velmi vsestranny diagnosticky pristroj ... poucenie z dob minulych ...
... k tym vrtakom bud by som dto nebral tak tragicky ... neviem ako su vrtaky umiestnene ale mozno by ich mohli oziarit APXS to by vyvrazdilo snad vsetky mikroby ...
nie su na nete nejake animacie alebo vydea ako funguju tie jednotlive hracky na robotickej ruke ?
este otazka do plena ... co ak sa v tych sitkach zachytia vecie castice? ... je mozne sitka ocistit? aby nedoslo ku kontaminacii naslednych vzoriek a celkovemu upchatiu [Editoval 12.9.2012 random] [Editoval 12.9.2012 random] |
|
citace:
nie su na nete nejake animacie alebo vydea ako funguju tie jednotlive hracky na robotickej ruke ?
Na videa si nepamatuji, ale činnost vrtačky a nástroje CHIMRA je součástí většiny delších animací mise MSL - dohledatelné na youtube.
citace:
co ak sa v tych sitkach zachytia vecie castice? ... je mozne sitka ocistit?
Podle http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/CheMin/ to nejde :
"Grains that cannot pass through the screen will remain there for the duration of the mission (samples will have been prescreened first to 1 mm and then to 150 µm in the CHIMRA sorting chamber, to prevent clogging of the CheMin funnel screen). Any grains between 1.0 mm and 150 µm that pass through the screen will pass into the upper reservoir portion of the sample cell, where they will remain until the cell is inverted and they are dumped into the sump. However, under nominal conditions, the CheMin funnel will only receive material that has passed through the CHIMRA’s 150 µm sieve. For the lifetime of the mission, nominally one Mars year, CheMin is required to accept and analyze material delivered from SA/SPaH with no more than 5% CheMin internal contamination between samples. Self-generated contamination originates from material that has remained in the funnel from previously delivered samples (and delivered along with subsequent samples), or from material that has remained in previously used analysis cells (CheMin will nominally use each reusable cell two to three times to accommodate 74 analyses during the mission). CheMin empties used sample cells by inverting and vibrating the cell and over a sump inside the instrument. CheMin may reduce contamination by sample dilution – aliquots of sample material can either be dumped into the funnel and delivered directly to the sump through a shunt in the wheel without entering a sample cell (to remove funnel contamination), or a previously used sample cell can be filled, shaken and emptied to the sump prior to receiving an aliquot of sample for analysis (to remove sample cell contamination). These processes will require coordination with SA/SPaH to deliver more than one aliquot of a given sample.
" |
|
Během solu 27 byly vyfoceny tyto slepencové kameny, obklopené volnými zakulacenými oblázky. - Říční štěrk jako když vyšije!
Tady musela téct voda pěkně dlouho.
Dnes má být další tiskovka, takže snad se dočkáme i geologického rozboru k tomuto objektu.
http://mars.jpl.nasa.gov/msl/multimedia/raw/?rawid=0027MR0129005000E1_DXXX&s=27 |
|
citace:
Během solu 27 byly vyfoceny tyto slepencové kameny, obklopené volnými zakulacenými oblázky. - Říční štěrk jako když vyšije!
Tady musela téct voda pěkně dlouho.
Dnes má být další tiskovka, takže snad se dočkáme i geologického rozboru k tomuto objektu.
A jestli to není vodou tak prachem a větrnou erozí po miliony let, ne?
Mod: odstraněn obrázek z citace. |
|
citace:
A jestli to není vodou tak prachem a větrnou erozí po miliony let, ne?
To by zřejmě vypadalo jinak.
Na fóru kosmonautix.cz k tomu Petr Sida napsal toto:
"To co vidíme tady jsou krásně kulatá zrna různých velikostí a různých materiálů. To v pozemském prostředí umí tekocí voda. Navíc podle stupně zaoblení musely prodělat docela dlouhý transport. Sediment by se na zemi nazýval slepenec.
Ještě dodám, že zaoblit umí ještě vítr, ten ale sediment hodně třídí, takže by byl velmi jemnozrnný a zrna by byla obdobných velikostí (v pozemských podmínkách je to od prachu velikosti setin milimetru až po cca 3 mm). V Marsovské atmosféře to bude jinak (to by mě taky docela zajímalo, jaká zrna vlastně tvoří Marsovské duny, teoreticky by měly být mnohem jemnozrnnější).
Ještě umí zaoblovat led, ale ten zanechává typické stopy v podobě tlakových jizev a hlavně netřídí zrnitosti, na něj je zase to co vidíme moc stejnozrnné a jemnozrnné.
Uvidíme, jedna analýza tmelu nám udělá jasno a myslím, že si ji NASA nenechá ujít.
Ještě jednu poznámku, tady se jedná o úlomek, který leží na dně kráteru. Skutečný svět divů nás čeká nahoře. Nejenom že vrstvy, které jsme již zahlédli nejspíše jsou opravdu sedimenty, ale je jich na dně kráteru nad sebou několik set metrů, možná kilometrů mocnosti. Pokud se tohle potvrdí, bude to znamenat, že v minulosti bylo velmi dlouhé období, kdy na Marsu voda tekla. To je skutečný cíl mise a zdá se, že místo bylo vybráno šťastně. Čím déle totiž byl v minulosti Mars vlhký, tím větší je pravděpodobnost, že na něm vznikl život." |
|
| nemozu taketo kamene vzniknut nejako inak? vcera som totiz cital na oslovi clanok o tom, ze ilovite vrstvy, ktore sa doteraz pokladali za dokaz vodneho prostredia, mozu podla najnovsich zisteni vzniknut aj pri sopecnej cinnosti... |
|
citace:
nemozu taketo kamene vzniknut nejako inak? vcera som totiz cital na oslovi clanok o tom, ze ilovite vrstvy, ktore sa doteraz pokladali za dokaz vodneho prostredia, mozu podla najnovsich zisteni vzniknut aj pri sopecnej cinnosti...
Yamato, myslím, že to jsou dvě separátní témata.
Debata kolem obrázku ze solu 27 je hlavně o tvaru a velikosti těch oblázků - jaký mechanický proces jim dal tyto parametry.
Diskuze o jílovitých minerálech se týká spíš různých hypotéz o možnostech jejich vzniku z pohledu chemického složení - jaké chemické procesy mohly vést k utvoření jílovytých vrstev na úpatí středové hory.
S tvarem štěrku na dně kráteru to IMHO souvisí jen nepřímo. |
|
citace:
citace:
nemozu taketo kamene vzniknut nejako inak? vcera som totiz cital na oslovi clanok o tom, ze ilovite vrstvy, ktore sa doteraz pokladali za dokaz vodneho prostredia, mozu podla najnovsich zisteni vzniknut aj pri sopecnej cinnosti...
Yamato, myslím, že to jsou dvě separátní témata.
Debata kolem obrázku ze solu 27 je hlavně o tvaru a velikosti těch oblázků - jaký mechanický proces jim dal tyto parametry.
Diskuze o jílovitých minerálech se týká spíš různých hypotéz o možnostech jejich vzniku z pohledu chemického složení - jaké chemické procesy mohly vést k utvoření jílovytých vrstev na úpatí středové hory.
S tvarem štěrku na dně kráteru to IMHO souvisí jen nepřímo.
mal som na mysli skor ci sa da z toho strku jednoznacne povedat ze tam bola voda. Ten il som uviedol len ako priklad spochybnenia predoslych dokazov. |
| 12.9.2012 - 18:58 - david | |
|
| "zaručených" zpráv o tekoucí vodě na Marsu bylo již mnoho a vždy se ukázalo, že příčina byla nebo může též být někde jinde.Jestliže je hora uprostřed kráteru zbytkem původního zaplnění kráteru sedimenty je zajímavé že nemá proudnicový tvar, který by podemílající voda zcela jistě vytvořila, asi to bude opět poněkud jinak a zejména kam byl materiál z kráteru odplaven - někde poblíž by musel být uložen jako sedimenty v mnoha vrstvách a na velké ploše . |
|
Chcelo by to podrobnejsie preskumat ci uz samotne klasty (asi vypadane z tych blokov) tak isto aj samotne bloky. Z praxe mozem povedat len to ze to co sa na obrazku javi ako kacka nemusi byt kacka. Kazdy geolog povie ze bez toho aby si horninu chytil nemoze nic vierohodne povedat. Tento krat nemame sice moznost chytit si ale myslim ze MSL je na tolko sofistikovany aby priniesol dostatocne info o horninach ktore studuje.
Jednotlive klasty su angularne a dobre zaoblene. Angularita moze byt dosledok prednostneho stiepenia a tvrdosti horniny (inak sa spravaju sedimentarne, vyvrete a metamorfovane). Zaoblenie je zasa dosledok transportu. Vapencu staci asi 4km transportu aby bol dokonale zaobleny. Tu niesu ale velmi zaoblene klasty. Klasty su pomerne velke ale ake to sa necham prekvapit, no hranica medzi pieskovcom a zlepencom je 2mm. Je si ale treba uvedomit ze na transport velkych klastov je potrebna ohromna transportna energia - silny prud alebo velmi hustu transportnu kvapalinu. O tom by hovorili aj fany ktore su dost dobre rozpoznatelne na snimkach s MRO - chcelo by to najist Boomovu sekvenciu v sedimentoch ... to z ulomkov nejde. |
|
Sol 37 : stav zatím nepoužitého Sample Observation Tray.
Jedná se o plochý titanový podnos, průměru 7,5 cm, určený pro studium vzorku odebraného a materiálu (v původním, nebo namletém stavu) kamerou MAHLI a spektrometrem APXS.
Po dokončení pozorování bude materiál z podnosu odstraněn rotačními kartáči DRT.
 . http://mars.jpl.nasa.gov/msl/multimedia/raw/?rawid=0037MH0043001000E1_DXXX&s=37
Na roveru je připevněn k jeho přední stěně, nad dvěma držáky náhradních vrtacích hrotů.
 |
|
Během dnešního solu 37 v 5:15 UT měl Mastcam 34 mm zachytit denní přechod Phoba přes Sluneční kotouč.
Relativní velikost obou těles na záběru by měla vypadat takto:
V dosud přenesených obrázcích, z ranního přeletu MRO v 5:45 UT, zatím tyto snímky nejsou. |
|
Podle tohoto jednoho snimku to zatim ukazuje skutecne na slepenec ze zrn opracovanych tekouci vodou. Zrna opracovana vetrem nebo ledem maji trochu jine charakteristky. Na soucasny martansky vitr jsou takhle moc velka, pak by se obrusovala pouze z jedne strany a vytvorily by se "hrance", ulomky s rovnymi plochami. Ledovec by je naopak jak uz bylo receno takto nevytridil.
Jinak krater neni vysledkem ricni eroze ale naopak. Do oblasti se stmelenymi ricnimi nanosy byl vyhlouben impakt az nasledne, centralni vrcholek vznikl pri impaktu a ne pri erozi vodou. |
|
Posílal jsem obrázek toho "slepence" panu prof. Březinovi (sedimentární geolog), u kterého jsem měl hodiny planetologie.
Vyjádřil se ve smyslu, že:
"Díky za obrázek. Ale tu nesporně klastickou horninu bych nenazval slepenec, nýbrž REGOLIT. Pokud by v něm někdo chtěl hledat vodní sediment, tak by ztěží našel jakékoliv třídění, které je symptomem sedimentárních hornin podobně jako stratifikace, zvrstvení, které také chybí. Nejbližší je tento regolit tillitu, tedy čistě ledovcovému sedimentu, kde chybí třídění i zvrstvení.
Je to fantastická hornina - doufám, že se o ní dozvíme něco podrobnějšího. Ale fakta, nikoliv interpretace, které více matou než objasňují. Astronomové bohužel nejsou geologové a už vůbec ne sedimentární petrografové. A při zpracování pozorování z Marsu jsou odborníci pod tlakem journalistů, kteří vyžadují senzace jako třeba "důkazy" přítomnosti někdejší vody. Pro mne je přítomnost tekoucí vody z dřívějších dob už dávno prokázaná. Mám ale zájem o její isotopické složení (např. ze sádrovců) a salinitu/chlorinitu."
K vrstvám na centrálním pahorku kráteru Gale se vyjádřil ve smyslu, že vrstvy budou dost pravděpodobně eolického původu.
Uvidíme, co nám prozradí další rozbory!  ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
citace:
Do oblasti se stmelenymi ricnimi nanosy byl vyhlouben impakt az nasledne, centralni vrcholek vznikl pri impaktu a ne pri erozi vodou.
No to právě není vůbec jisté. Planetární geologové se naopak přiklánějí k hypotéze, že centrální vrchol v Gale nevznikl při impaktu, ale naopak jiným procesem - postupným navyšováním vrstev usazenin v kombinaci s erozí.
PS: kdesi byla pěkná infografika, který tento proces popisovala, jen ji teď nemůžu najít.
Edit: Aeolis Mons (Mount Sharp) na wiki, i s jakous takous infografikou : http://en.wikipedia.org/wiki/Aeolis_Mons |
|
citace:
Posílal jsem obrázek toho "slepence" panu prof. Březinovi (sedimentární geolog), u kterého jsem měl hodiny planetologie.
Vyjádřil se ve smyslu, že:
... Astronomové bohužel nejsou geologové a už vůbec ne sedimentární petrografové. A při zpracování pozorování z Marsu jsou odborníci pod tlakem journalistů, kteří vyžadují senzace jako třeba "důkazy" přítomnosti někdejší vody.
Při vší úctě k panu profesoru Březinovi (i když ho vůbec neznám), dovolím si mu trochu oponovat.
Na misi MSL pracuje mezinárodní tým cca 400 špičkových vědců a převážná většina z nich jsou právě geologové. Tedy žádní astronomové.
Celý tým pak ve funkci Project Scientist vede profesor geologie na Caltechu John P. Grotzinger - http://en.wikipedia.org/wiki/John_P._Grotzinger
Na včerejší tiskové konferenci naopak zástupci vědeckého týmu prokázali, že se do předčasných závěrů a unáhlených interpretací pozorovaných útvarů rozhodně nenechají nikým tlačit:
Joy Crisp was pretty coy about it, saying that science team is "actively debating what they're seeing in those textures, uh, they are excited about what they've seen, but we're not ready yet to say what it means." Another questioner tried to press for "some of the ideas that the science team is kicking around about what they're seeing there." Crisp replied again saying they're not ready to talk about it yet, "but probably next week we will, so stay tuned" and "we don't want to stick our necks out yet."
|
|
Však se také ještě pořádně nevyjádřili, ne? (Myslím tým kolem MSL.) Pan prof. měl namysli spíše unáhlené interpretace z veřejnosti. Navíc pan prof. to bohužel skoro nesleduje (nestíhá) a tento stručný rozbor mi poslal během asi 5-ti minut poté, co jsem mu obrázek poslal.
Jsem moc zvědavý, co z toho nakonec bude... ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
Malý příspěvek k diskuzi z OSEL.CZ, jíly na Marsu.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6468
Stanislav Mihulka 10.09.2012
Co když na Marsu voda nikdy nebyla?
Výzkum lávy na atolu Mururoa přinesl objev lávových jílů, které nepotřebují ke svému vzniku kapalnou vodu a obyvatelné prostředí. Pokud takhle narostly i jíly na Marsu, bude to rána pod pás optimistickému průzkumu Rudé planety. |
|
Andy: Posílal jsem obrázek toho "slepence" panu prof. Březinovi
Je to zjevně pan prof. Jiři Březina, že ano?
http://teaching.grano.de/biography.html
Jde samozřejmě o jeho neoficiální názor. Avšak jistě nejen já budu vděčný za případné další názory. Protože: "Čím víc hlav ví, tím lépe". Stejné je to s názory odborníků. Děkuji. |
|
AVL: Ano, je to on. Jeho nové stránky jsou zde: http://granometry.com/
Na názory se ho určitě budu ptát dál . ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
citace:
Malý příspěvek k diskuzi z OSEL.CZ, jíly na Marsu.
Stanislav Mihulka 10.09.2012
Co když na Marsu voda nikdy nebyla?
Tato řečnické otázka má vážnou vadu na kráse. Nebo spíš několik vad.
Voda, tedy H2O, je ve zmrzlém i plynném stavu na Marsu stále i dnes, což prokázaly nepřímo spektroskopická dálková pozorování a přímo taky chemický rozbor přístroji na sondě Phoenix. Další důkazy přinesly objevy obou MERů, Spiritu i Opportunity na dvou různých místech povrchu Marsu, viz : http://en.wikipedia.org/wiki/Mars#Hydrology , nebo http://en.wikipedia.org/wiki/Water_on_Mars .
S čím se dá v článku a celém "humbuku" kolem francouzského objevu souhlasit, je tato věta: "Teď je minimálně možné, že jíly nemusejí vznikat v kapalné vodě a mohou vykrystalizovat přímo z lávy." |
|
citace:
AVL: Ano, je to on. Na názory se ho určitě budu ptát dál.
To bude moc fajn.
Každý názor profi geologa tu bude velmi vítaný. |
|
[quote: Každý názor profi geologa tu bude velmi vítaný.
Také předem díky. |
| 13.9.2012 - 14:47 - Jiri Hofman | |
|
| Andy: co/kde jste studoval? Taky bych si dal hodiny planetologie |
|
citace:
Taky bych si dal hodiny planetologie
Přidám se do klubu...  |
|
Pan prof. Březina vypsal kurz planetologie pro geology na naší fakultě (PřF UK) na loňský letní semestr. Myslím, že bude opět vypsán tento zimní semestr nebo příští letní.
http://granometry.com/index.php/charlesuniversity/planet.html
Je to základní kurz, žádné podrobné studium bohužel, ale s panem prof. se skvěle povídá a diskutuje, takže přínos pro mě velký. Zvlášť poté, co mi zapůjčil mraky literatury na tvorbu mé bc. práce . ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
citace:
No to právě není vůbec jisté. Planetární geologové se naopak přiklánějí k hypotéze, že centrální vrchol v Gale nevznikl při impaktu...
Ten centrální vrcholek, typický pro impaktní krátery, může v Gale klidně být pod těmi sedimenty.
Krátké počtení o Gale: http://redplanet.asu.edu/?p=1637 |
|
Díky za obrázek, zajímavé! Konečně jsem viděl něco, podle čeho si představit zkušenost, že je centrální pahorek vyšší, než samotný kráterový lem.
Jinak centrální pahorek tam určitě bude, vzhledem k velikosti kráteru. Typický není pro všechny krátery, ale pro ty větší, tedy komplexní, ano. Což Gale je. ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
