|
Tak to vyzera, ze do 2010 sa nestihne dostavat ISS, prihliadnuc na potrebu este cca 22 startov STS a zvacsujucu sa hrozbu dalsieho casoveho sklzu. Otazkou je, "pokial" az sa stihne stanica dostavat a ci v tomto stave bude chopna neakej zmysluplnej cinnosti iba s podporou Sojuzov a Progressov.
Uz zopar neuspesnych stanic v minulosti sme tu mali (a to na oboch stranach). Spotrebovali vela casu a nakladov a neposkytli takmer ziadny uzitok.
Pamatate si na tie plany o poctoch clenov v dlhodobych posadkach na ISS, o ktorych sa pisalo v roku 1997? A teraz to vyzera, ze "pracovat" tam budu iba tolki, kolki su potrebni na zabezpecenie chodu. A zabezpecenie chodu sa stane najdolezitejsou a mozno jedinou ulohou. Sem tam si tam prileti niekto na kratkodoby pobyt, prinesie v kufiku zopar experimentov a odvezie dolu odpadky...
|
|
Hawku, dojem o změně Vašeho názoru jsem nabyl z těchto vět:
21.7.2005 17:04 (tzn. před startem Discovery) – Hawk těch 25 misí(nebo kolik) potřebných k dostavbě ISS se mohlo dolítat v termínu.
28.7.2005 08:50 (tzn. po zjištění odpadávání pěny z ET STS-114) – Hawk NASA by měla zrušit pilotované lety a sázet na roboty.
Případná změna názoru není nic špatného a nebylo účelem mého předchozího příspěvku to kritizovat. Jen jsem psal, že nerozumím, Vašemu poslednímu příspěvku z 29.7.2005 08:51 ("Přes sto misí se odlétalo OK a zbývá nějakých 22-25 misí"). Dolétat? Zrušit? |
|
Na ČT24 nyní říkali, že NASA bude o zářijovém startu teprve rozhodocat, že její experti současný problém do té doby vyřeší(to jsem zvědavý).
Jiří Hošek:
Zkusím to nějak shrnout.
Podle mého názoru byla celá ta přestávka po Columbii zbytečná a mohlo se vše dolétat v termínu. Problém s izolací se neřešil celých cca 100 a něco misí a fatálně skončila pouze jedna. Když už nás čeká nějakých 22 misí tak by se "to mělo risknout" dolétat i s odpádavijící izolací.
A co se týče těch robotů, byla to reakce na prohlášení NASA, že chystá další zastavení letů raketoplánu. Je zde pořád ten fakt, že do Columbie odpadávající izolace vážně žádný raketoplán nepoškodila, nyní to sledují kamery, dalekohledy je připraven záchranný raketoplán a útočiště na ISS. Proto říkám, pokud ani za těchto podmínek není NASA ochotna riskovat pilotovaní mise na dokončení ISS, zda by neměla zůstat jen u robotů.
|
|
Niekolko ktrat tu boli spomenute nevyhody bocneho pripojenia druzicoveho stupna... za vsetky drobne spomeniem len tie najvaznejsie:
1. nezanedbatelny uhol medzi smerovanim SSME a smerovym vektorom v atmosfere - znacna spotreba paliva pry vyvazovani nesymetirie rozlozenia hmotnosti celeho STS (cca 15% strata paliva v prvych 120s)
2. nadmerne zatazenie konstrukcie pri starte - uhol medzi vektorom zrychlenia a nosnymi vsperami druz. stupna, ktory je nimi pocas celeho vzletu pripojeny k ET a nosnymi vzperami SRB (irelevantne) - pri hmotnosti 84ton je namahanie na konstrukciu asi 500ton! to je ako keby na to niekto polozil vlakovu supravu
3. nebezpecstvo odpadavania zamrznutej penovej izolacie a nasledneho narazu o konstrukciu druzicoveho stupna {ta penova hmota je nic ine ako vtz. Montazna PU pena ktora sa pouziva napriklad pri izolacii plastovych okien a stretol sa s nou asu uz kazdy, ibaze na rakET je zafarbena na hnedocerveno ... myslim ze takej farby by ste tu penu tazko hladali v stavebninach taka sa vyraba iba pre ET}... PU pena tvytvrdzuje vdaka vzdusnej vlhkosti ale prave o to nejde... pena ma tu vlastmnost ze ma po vytvrdnuti tvrdy a hlatky povlak ale na ET je dodatocne tento povlak odstraneny lebo nieje mozne aby bez formi nabrala ten spravy tvar. inymi slovami je to co precnieva a je mimo prepocitny tvar odrezany... tym sa ale oslaby cela jej konstrukcia a otvoria sa pory do ktorych dalej vstupuje vlhkost a pri naplnenej nadrzi ET kyslikom a vodikom tato vlhkost zamrza ... a asi kazdy vie zo zakladnej skoli ze voda pri mrznuti nabera na obieme ... cim je teplota nizsia tym je objem vecsi... takto sa velmi lahko moze stat ze zkrehnuta pena praskne ... voda v nej moze tvorit aj niekolko nasobok hmotnosti peny ... a tak nie dicu ze ulomok z peny ktory zasiahol columbiu by pri normalnych okolnostiach vazil nanajys 3kg ale zmrznuta voda obsiahnuta v tomto ulomku mohla jeho hmotnost zvysit az na 10-15kg! zamrznuty kus peny moze nadobudnut pri tak nizkych teplotach vlastmosti ocele .. potom uz len staci aby narazil vysoku rychlostou na to spravne miesto a destrukcia zasiahnutej tepelnej ochrany je 100%
pre dalsie lety tu ostava iba pouzit nejake docasne riesenie ... mozno by fakt pomohlo nejake to pletivo alebo lak ... no ak by pri starte to pletivo nevdrzalo mohlo by to mat este katastrofalnejsie nasledky ako odpadnuty kus pri columbii ... riesenim by bmozno bolo odstranenie izolacie z ET ... ale to by potom znamenalo ze voda zo vzduchu by ho za tych par hodim co caka STS natankovany pred startom cely obalila ... nemozem si pomovct ale ked si to predstavim tak mi je do smiechu:) ... no asi je to skor neriesitelny problem ... zostava uz iba narezat celu izolaciu na mensie kusky ktore by aj pri svojom odpadnuti a naslednej kolizii s druz. stupnom neurobili ani sram. a asi sa technici vyberu prave touto cestou nechajme sa prekvapit.
STS je naozaj nadherny ale jeho bezpecnost, efektivnost a spolahlivost to vsetko maze... napriklad taky Saturn 5 bola to nadherna raketa a spolahliva ale skoncila v srote ... |
|
Ještě mě taky napdal jedna věc, která by možná také šla udělat.
Co kdyby se přez pěnovou izolaci na ET natáhla nějaká pevna plachta/fólie, která by kryla telepnou izolaci a nedovolila jí odpadávat ? Pokud by hrozilo riziko, že se začne na plachtě tvořit led, mohla by sestávat ze dvou vrstev, přičemž by se jedna vrstva před starten odhodila.... |
|
| Přímý přenos EVA-1 na NASA TV je pěkný. Sledovat práci z pohledu kosmonautů je fakt bezva zážitek :) |
|
citace:
Ještě mě taky napdal jedna věc, která by možná také šla udělat.
Co kdyby se přez pěnovou izolaci na ET natáhla nějaká pevna plachta/fólie, která by kryla telepnou izolaci a nedovolila jí odpadávat ? Pokud by hrozilo riziko, že se začne na plachtě tvořit led, mohla by sestávat ze dvou vrstev, přičemž by se jedna vrstva před starten odhodila....
Napokon by tam nemusela byt ziadna penova izolacia, ale iba tie plachty. Aj same by dokazali zabranit prilnutiu namrazy k povrchu a potom by sa jednotlive vrstvy iba strahavali. Ale neviem si predstavit ako by k tomu malo dochadzat. Plachta pokryta vrstvou ladu by mala kolosalnu hmotnost a pri jej odhadzovani by to bol riadny rachot a este vacsia hrozba pre teleso STS.
Cela koncepcia tepelnej izolacie sa mi zda strasne nedokonala a zaostala v porovnani s ostatnymi technolog. rieseniami. |
|
citace:
Ještě mě taky napdal jedna věc, která by možná také šla udělat.
Co kdyby se přez pěnovou izolaci na ET natáhla nějaká pevna plachta/fólie,
Spis by bylo lepsi do vrstvy peny integrovat nejakou sitovinu. I kdyby pak praskla tak by se nikdy neutrhl velky kus ale jen by se to drobilo. Stacil by obycejny fasek....  |
|
| Teď běžely na NASA TV záběry snímané z odhozených SRB. Z levého i pravého včetně zvukové stopy. Záznam začínal těsně před odhozením SRB a končíl na hladině Atlantiku. Opravdu velice zajímavé |
|
citace:
Teď běžely na NASA TV záběry snímané z odhozených SRB. Z levého i pravého včetně zvukové stopy. Záznam začínal těsně před odhozením SRB a končíl na hladině Atlantiku. Opravdu velice zajímavé
Díky zvuku přímo úchvatné!
Možná kdyby udělali ve špičce minikabinku pro jednoho, mohli by si trochu přivydělat.
Z jaké výšky asi tak SRB padají? ____________________
--
MIZ |
|
citace:
citace:
Teď běžely na NASA TV záběry snímané z odhozených SRB. Z levého i pravého včetně zvukové stopy. Záznam začínal těsně před odhozením SRB a končíl na hladině Atlantiku. Opravdu velice zajímavé
Díky zvuku přímo úchvatné!
Možná kdyby udělali ve špičce minikabinku pro jednoho, mohli by si trochu přivydělat.
Z jaké výšky asi tak SRB padají?
Nebo pronajímat Rusku za sedačku v Sojuzu. |
|
citace:
citace:
Ještě mě taky napdal jedna věc, která by možná také šla udělat.
Co kdyby se přez pěnovou izolaci na ET natáhla nějaká pevna plachta/fólie, která by kryla telepnou izolaci a nedovolila jí odpadávat ? Pokud by hrozilo riziko, že se začne na plachtě tvořit led, mohla by sestávat ze dvou vrstev, přičemž by se jedna vrstva před starten odhodila....
Napokon by tam nemusela byt ziadna penova izolacia, ale iba tie plachty. Aj same by dokazali zabranit prilnutiu namrazy k povrchu a potom by sa jednotlive vrstvy iba strahavali. Ale neviem si predstavit ako by k tomu malo dochadzat. Plachta pokryta vrstvou ladu by mala kolosalnu hmotnost a pri jej odhadzovani by to bol riadny rachot a este vacsia hrozba pre teleso STS.
Cela koncepcia tepelnej izolacie sa mi zda strasne nedokonala a zaostala v porovnani s ostatnymi technolog. rieseniami.
Měl jsem na mysli to, že by na ET byly dvě plachty, ta vnejší, na které by se mohl tvořit led by se odhodila těsně před startem dokud by byl Shuttle v klidu, za letu se už přepokládám moc ledu nevytvoří a ta jedna plachta to zvládne.
Jinak, teď mě napadl řádně šílený nápad, jak vyřešit problém s izolací Izolace by byla z nějaké hořlavé látky (mohla by třeba hořet jen po postříkání nějakým katalizátorem) a během startu by se zapálila a rovnoměrně ohořela Padal by maximálně tak popel a o vodou nasákle plachtě nebo kusech ledu se nemusíme bavit |
|
citace:
citace:
citace:
Ještě mě taky napdal jedna věc, která by možná také šla udělat.
Co kdyby se přez pěnovou izolaci na ET natáhla nějaká pevna plachta/fólie, která by kryla telepnou izolaci a nedovolila jí odpadávat ? Pokud by hrozilo riziko, že se začne na plachtě tvořit led, mohla by sestávat ze dvou vrstev, přičemž by se jedna vrstva před starten odhodila....
Napokon by tam nemusela byt ziadna penova izolacia, ale iba tie plachty. Aj same by dokazali zabranit prilnutiu namrazy k povrchu a potom by sa jednotlive vrstvy iba strahavali. Ale neviem si predstavit ako by k tomu malo dochadzat. Plachta pokryta vrstvou ladu by mala kolosalnu hmotnost a pri jej odhadzovani by to bol riadny rachot a este vacsia hrozba pre teleso STS.
Cela koncepcia tepelnej izolacie sa mi zda strasne nedokonala a zaostala v porovnani s ostatnymi technolog. rieseniami.
Měl jsem na mysli to, že by na ET byly dvě plachty, ta vnejší, na které by se mohl tvořit led by se odhodila těsně před startem dokud by byl Shuttle v klidu, za letu se už přepokládám moc ledu nevytvoří a ta jedna plachta to zvládne.
Jinak, teď mě napadl řádně šílený nápad, jak vyřešit problém s izolací Izolace by byla z nějaké hořlavé látky (mohla by třeba hořet jen po postříkání nějakým katalizátorem) a během startu by se zapálila a rovnoměrně ohořela Padal by maximálně tak popel a o vodou nasákle plachtě nebo kusech ledu se nemusíme bavit
A co takhle konstrukce kolem celého raketoplánu které by udrzovala nízkou vlhkost vzduchu az do doby startu pak by se otevřela.
Nabo jestě lépe vysokký podtlak.
Prostě a jednoznačně tak jak na zemi startuji ICBM z krytu pak můžou být natankované celou dobu.
|
|
Přidám si ještě trošku k nápadům:
Telená izolace raketoplánu by se mohla rvnou nastříkat nějakou pružnou ochrannou pěnou, která by chránila tepelný štít proti poškození a během sestupu bezpečně odhořela a nekazila by aerodinamické lvastnosti raketoplánu |
|
Ahoj, tak jsem se včera v noci konečně podíval na ČT24 ( http://www.ct24.cz )na záznam ze startu Discovery.
Při "přímém přenosu" startu jsem se koukal na NASA TV.
Chci tady zareagovat pouze na jednu věc - a to na "opravdu úchvatný" komentář překladatelky v tom nejdůležitějším okamžiku - při vlastním startu.
Škoda, když sedí ve studiu dva velcí odborníci (J.Kolář, A.Vítek), že to hlavní je komentováno, resp. pouze mizerně překládáno, neznalou tlumočnicí.
Takže jsme se mohli dozvědět např.:
* Deset sekund do konce ... (no, šlo ve skutečnosti o deset sekund do startu...)
* Vidíme, že raketoplán odletěl do výšky ...
* Máme potvrzeno, že Discovery vzlétá nahoru ...
* Raketoplán letí rychlostí 400 mílí za hodinu (pro nás, zvyklé na km/h opravdu přesná informace...)
* Raketoplán spotřebovává množství paliva ...
* Oddělení přídavných startových motorů ...
* Raketoplán míří na svojí oběžnou dráhu ...
Tondo, opravdu bylo nutné nechat zkazit zážitek ze startu touhle slátaninou? Nebylo možné okomentovat start z pozice odborníka který alespoň ví, co se tam vlastně odehrává?
A pokud bude v přímém přenosu na ČT24 i přistání (jak je plánováno) - nebylo by možné, aby se komentáře ujal někdo z vás dvou ve studiu?
A to už nemluvím vůbec o "citlivě" zařazeném předtočeném příspěvku zpravodaje z USA v okamžiku kdy se blížilo oddělení ET.
Milan
|
| 31.7.2005 - 17:20 - Rambo | |
|
| Chtěl bych se zeptat, zda NASA používá v současné době při výstupech kosmonautů do prostoru jednotky MMU pro jejich autonomní pohyb a pokud ano, proč inspekci raketoplánu nemohou mimo jiné provést i tímto způsobem. |
|
| Pokud vím, tak MMU se už nepoužívá. Proto ho ani nelze využít při inspekci raketoplánu. V současnosti kosmonauti "šplhají" všude ručně, nebo jsou upoutání na konci manipulátoru RMS (nebo SSRMS). Bylo to dobře vidět při včerejším přenosu z EVA-1. |
| 31.7.2005 - 21:05 - Rambo | |
|
| No pochopil bych, že pro „kosmické montéry“ nebude MMU to pravé ořechové a že mít „pevnou půdu pod nohama“ v podobě ramene nebo nějakého výstupku pro přichycení při práci bude jistě lepší volba než poloha v sedě na MMU, kde při jakémkoliv pohybu bude i protipohyb..., ale pro inspekce různých míst by nebylo špatné MMU oprášit. |
|
| Naprosto souhlasím, že MMU by se občas dobře hodily. Nevím proč NASA opustila MMU. Byly moc drahé? Nebo těžké? Nevíte to někdo? |
|
citace:
Naprosto souhlasím, že MMU by se občas dobře hodily. Nevím proč NASA opustila MMU. Byly moc drahé? Nebo těžké? Nevíte to někdo?
MMU byly puvodne vyvinute - ted se podrzte - pro opravy tepelneho stitu raketoplanu primo ve vesmiru. Pote, co se s opravami prestalo pocitat (stit prokazal, ze celkem dost vydrzi - coz vicemene az do Columbie platilo), tak se pro MMU zacalo hledat dalsi vyuziti. A to spocivalo v zachytavani a opravach druzic. Jenomze raketoplany velmi zahy tento ukol prestaly plnit (cena za jednu opravarskou misi vyrazne prevysovala cenu vyroby nove druzice vcetne vypusteni, opravarske lety zacaly byt povazovane za nebezpecne apod.), takze cely program MMU byl ulozen k ledu.
Dnes astronauti pouzivaji vyrazne jednodussi jednotky SAFER pro bezpecny navrat k raketoplanu/stanici v pripade, ze se z nejakeho duvodu vzdali od materskeho telesa vzdali.
Osobne si myslim, ze resuscitace MMU by trvala tak tri roky (vice nez dvacet let starou techniku nelze jen tak vytahnout z muzea a sverit ji zivoty astronautu) - a to uz bude raketoplanum hodne hlasite zvonit hrana... ____________________
Tomas Pribyl |
| 31.7.2005 - 22:14 - Rambo | |
|
| Díky za zajímavé info... Myslím, že pokud se budou vesmírné stanice stavět (i v případě dostavěné ISS) a nebudou to nějací drobečci budou se nějaké ty autonomní jednotky vždy hodit.... Není někde k těm SAFER jednotkám nějaké info (jak vypadají, na kolik jsou jiné oproti těm MMU, atd....)? |
|
citace:
Díky za zajímavé info... Myslím, že pokud se budou vesmírné stanice stavět (i v případě dostavěné ISS) a nebudou to nějací drobečci budou se nějaké ty autonomní jednotky vždy hodit.... Není někde k těm SAFER jednotkám nějaké info (jak vypadají, na kolik jsou jiné oproti těm MMU, atd....)?
Zkuste se mrknout trebas semhle: http://www.cs.toronto.edu/~sme/CSC340F/assignments/inspections/SAFER.pdf ____________________
Tomas Pribyl |
|
Zajímavý obrázek ISS s STS 114 se Suncem v pozadí je na: www.spaceweather.com nebo na :http://www.astro.cz/apod/ap050729.html
|
|
| Myslíte že je reálné, aby se stihl zářijový termín startu, pokud by se provedla nějaká rychlá oprava - například nahradit dosavadní kus mnoha menšími (třeba prostým nařezáním), které by se odloupávaly po vrstvách ? Zkoušky na rampě se přece dají uskutečnit při zkušebním odpočítání, na kdy bylo původně plánováno ? Pravdou přece je, že můžete zároveň zkoušet víc řešení, a až když nejrychlejší nevyjde, odložit start. Při prostém nařezání by se led vytvářel v místech řezů, ale při drolení by byla velikost kousků malá. Při úplném vynechání izolace by větší kusy ledu odpadly při zážehu motorů, kdy by padající kousky neměli mít dostatečnou rychlost k poškození. |
|
citace:
A co tak můžu použít, než vlastní palec? Nemám přístup k cenám amerického vývoje, vývojářů, technologie, navíc se dnes ani neví, co vlastně budou vyvíjet.
Vezmu současný stav - ten bych nechtěl osekávat. No - a přidám. Má-li se vydržet bez mezery, musí dolétávat shuttly a SOUČASNĚ vyvíjet CEV včetně "záletu" (teda, je to divný slovo, ale když bylo auto v záběhu...). Takže žádné "ušetříme", ono to pak totiž obvykle dopadá jako "ušetříme ať to stojí co to stojí". STS je temným příkladem. Velmi temným.
Pouhý odhad. Možná to bude 2.5x, možná 4x víc. 2x by mi už přišlo skoro málo, ale zaplať pámbu, kdyby bylo...
No, není. Takže se bude šetřit a lítat budou Rusové a Číňani. Protože bez peněz ani v Americe (spíš tam zvlášť) do kosmu nelez.
Aha. Budu si muset zapamatovat, že na základě čísel vycucaných z palce děláte tak kategorické závěry. 
Mimo USA lze bez peněz lítat? Nebo čím je "Amerika zvláštní"? |
|
Ahoj vespolek,
mam takovou myšlenku:
Asi všichni jsme se koukali na start STS-114 a stahovali nejake obrazky z netu. Nicmene mnoho lidi nemá dost silné připojeni na stažení většiny videí (o HDTV ani nemluvě).
Nenašel by se někdo, kdo má silné připojení a má tohle všechno stažené, kdo by to bych ochotnej vypálit na DVD a poslat poštou? Třeba za flašku ...
zdravím
Petr |
| 01.8.2005 - 18:41 - Vítězslav Novák | |
|
| Je drahá. Ta Amerika. |
|
citace:
Ahoj vespolek,
mam takovou myšlenku:
Asi všichni jsme se koukali na start STS-114 a stahovali nejake obrazky z netu. Nicmene mnoho lidi nemá dost silné připojeni na stažení většiny videí (o HDTV ani nemluvě).
Nenašel by se někdo, kdo má silné připojení a má tohle všechno stažené, kdo by to bych ochotnej vypálit na DVD a poslat poštou? Třeba za flašku ...
zdravím
Petr
Já bych to mohl stáhnout a vypálit, ale nemám linky ze kterých se to dá sosnout. |
|
Procetl jsem, myslim pozorne, tuto konferenci (jsem zde novy) a jsem trochu zklaman cemu ze se tu pomerne casto tleska. Mam na mysli chystanou likvidaci Space Shuttlu.
V teto souvislosti jsem pochopitelne take vyhledal a prostudoval dostupne informace o novem projektu CEV (no - on to asi ani poradny projekt jeste neni). Vsechny navrhy (ciste IMHO) mne pripadaji jako neuveritelny krok zpatky. Jsem schopen pochopit ekonomicke duvody, dokonce jsem schopen pochopit i urcitou potrebu mit neco jako stavebnici, ze ktere se da "slozit" i zarizeni schopne letu k Mesici, ale s tim, ze lide budou do kosmu opet letat na spicce rakety v malicke primitivni kapsli a vracet se mozna zpet div ne jak za casu Apolla, s tim se smirit nedokazu. Ja vim, ze to nikdo z nas neovlivni, ale divim se lidem (vim - asi to zni smesne), ze opet z jakesi bojacnosti a mozna neschopnosti uprednostni setreni pred pokrokem.
Soucasny Shuttle je samozrejme pomerne stary a ma spoustu nedostatku. Cekal bych, ze se z techto nedostatku NASA pouci a zacne projektovat Shuttle novy, jeste univerzalnejsi...Misto toho dokonce dela tanecky pro verejnost kolem izolacni peny, ktera pres 20 let vesele odpadavala, boji se nutneho rizika, jeji sefove si predevsim "plechuji zada" a snad dokonce berou vazne fantasmagorie polosileneho prezidenta o letu na Mars. Tak trochu mne Shuttle pripada jako chudak Concorde. Narodil se asi v nespravnou dobu lidem, kteri si jej nezaslouzi :-(...
Kde jsou nase sny o nadzvukovych letech do NewYorku, dnes se tam trmacime pomalymi neohrabanymi stroji, kde jsou sny o letech do vesmiru na palube raketoplanu - zanedlouho se vratime k primitivnim kapslim.
Diktat setreni a snizovani nakladu je cim dal horsi. |
|
| Pod tohle bych se podepsal. |
