|
Taky mne to již napadlo. Přeprava letounu na dalším, ale není věc nová. Již jsem to někde četl. že už za druhé sv. války to bylo použito. Nejsem odborník,ale zdá se mi , že pro zachování co nejlepších letových schopností by se elevony i na orbiteru při převozu měly ovládat. Vycházím z i z toho ,že při jednou záběru mkterý jsem viděl a dokumentoval převoz ruského raketoplánu Buran. Viděl jsem jak technici po ukotvení Buranu ještě dodatečně zapojili do přídové části kabel.
Zase pokud to beru i z té stránky, že by elevony nebyly funkční a jen tzv. zaparkovány do polohy 0 tedy rovnoběžně s aerodynamikou přídel v rozpětí a směrovky-prostě to vyznamněji neovlivní letové schopnosti takovéto sestavy při převozu. A myslím si , že i s takovou eventualitou se počítá,nicméně přikláním se k prvně uvedenému názoru. Podotýkám Milane, že je to jen a jen můj názor.
Těší mne , že nejsem sám, který nad takovými to otazkami přemýšlí a všímá si podobných detailů
Dan
|
|
| Boli uz zverejnene detailne fotografie opravovaneho miesta OMS po pristati? |
|
| Alebo ci sa uz previedlo vyhodnotenie dat z pristatia? |
|
citace:
Taky mne to již napadlo. Přeprava letounu na dalším, ale není věc nová. Již jsem to někde četl. že už za druhé sv. války to bylo použito.
Přeprava několika letounů na jednom byla použita už v SSSR před II. sv. válkou pdo názvem "Zveno". To jenom pro upřesnění. |
|
Vzhledem k tomu, že jsou elevony a směrové kormidlo ovládány hydraulicky, nenapadá mě, jak by se to při přeletu řešilo. Hydraulika je poháněna pomocnou energetickou jednotkou, která spaluje jedovaté palivo a při přeletu určitě neběží. Tak že tudy asi cesta nevede. Nehledě na dost složité seřízení obou strojů po stránce ovládání. Táhnout hydraulické hadice z B747,
to taky asi nebude to pravé. Tak že podle mně jsou ovládací prvky orbiteru při přeletu v poloze 0 a zaaretované, proto se pro ovládání nepoužívají.
|
|
citace:
... Tak že podle mně jsou ovládací prvky orbiteru při přeletu v poloze 0 a zaaretované, proto se pro ovládání nepoužívají.
Kromě toho je trupový elevon součástí kapkovitého aerodynamického krytu, kterým je pro přelet na hřbetě Boeingu 747-100-SCA překryt celý motorový prostor se SSME, takže se i z tohoto důvodu nemůže hýbat. Tento kryt zlepšuje aerodynamické vlastnosti družicového stupně. Pokud by tam nebyl, tak za "useknutou" zádí by vznikala silná turbulence, která by zvyšovala aerodynamický odpor, tím by snižovala rychlost přeletu, zvyšovala podstatně spotřebu pohonných hmot a tím zkracovala dolet. Kromě toho by zřejmě jeho nepřítomnost ovlivnila i dostup nosného letadla (např. při přeletu s raketoplánem probíhá přelet v max. výšce pouhých 4500 metrů, zatímco např. při posledním návratu prázdného Boeingu SCA zpět na Edwards dne 2007-07-05 letěl v letové hladině 7800 metrů).
____________________
Antonín Vítek |
|
Ještě drobná informace:
Při letu Boeingu SCA s raketoplánem zpět na Floridu (s větrem v zádech) dosáhla sestava maximální okamžité rychlosti 657 km/h (průměrná se pohybovala kolem 560 km/h), zatímco při návratu (proti větru) prázdný Boeing dělal max. 728 km/h (průměr se pohyboval kolem 700 km/h). Pro průměr jsem neuvažoval dopředné rychlosti během startu a stoupaní ani během klesání a přistání.
Tady je vidět, jak mizernou aerodynamiku za nízkých rychlostí raketoplán má. ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
citace:
Taky mne to již napadlo. Přeprava letounu na dalším, ale není věc nová. Již jsem to někde četl. že už za druhé sv. války to bylo použito.
Přeprava několika letounů na jednom byla použita už v SSSR před II. sv. válkou pdo názvem "Zveno". To jenom pro upřesnění.
Dokonce tato praxe jde ještě mnohem déle do minulosti. První použití se ukutečnilo již během 1. světové války v roce 1916.
Podrobnosti najdete např. na
http://en.wikipedia.org/wiki/Parasite_fighter ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Boli uz zverejnene detailne fotografie opravovaneho miesta OMS po pristati?
Zatím jsem na žádný snímek nenarazil.
Podle slovního popisu se poškozený díl obšívky během sestupu atmosférou zvedl asi o 1 palec, což představuje polovinu jeho tlouštky.
Na připojeném obrázku pořízením ještě na Edwards AFB je už to místo po odstranění uvolněného dílu; je zřetelně vidět, že vlastní trup modulu OMS z laminátu nebyl teplem vůbec poškozen. To poškození obšívky bylo v levém horním koutu toho hnědého obdélníku.
[Upraveno 12.7.2007 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Boli uz zverejnene detailne fotografie opravovaneho miesta OMS po pristati?
Neco malo je videt na nasledujicich snimcich. Ale spis se z nich da neco vytusit nez opravdu realne videt.
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-117/hires/sts117-s-051.jpg
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-117/hires/sts117-s-052.jpg
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-117/hires/sts117-s-053.jpg ____________________
Tomas Pribyl |
