|
citace:
citace:
Zajímavé, ale ten graf je poněkud nepřesný.
Vypadá to jako by Soujourner ujel půl kilometru a jezdil i v roce 1998. Jestli si dobře vzpomínám, tak ujel jen asi 80 metrů a mise skončila ještě v roce 1997.
Jj, poslední kontakt s Pathfinderem byl 27.9.1997 - po 83 dnech od přistání (plán 30).
Sojourner najezdil přibližně 100 m.
Nevite proc prestal jezdit?
Pokud mel plutoniove/poloniove vyhrejvani + ciste FV panely (jak vozitko, tak pristavaci modul), tak by mel vydrzet "vecne".
Tim vecne mam na mysli treba to, ze kdyz uz se nedokaze pohybovat, tak by z nej mohla byt staticka povrchova sonda. Stejne jako pristavaci pouzdro.
Nevite jak komunikovalo pristavaci pouzdro se Zemi... primo nebo pres retlanslacku na orbite Marsu (LMO.. Low Mars Orbit)?
Jinak skoda Spiritu, stacilo by i to kdyz by byl jen nepohyblivej, cili staticka sonda.
Fotky, meraky by davali data porad.
|
|
Opportunity našiel na marse sádrovec ( CaSO 4 · 2H2O )
na zemi vzniká napríklad vyzrážaním z morskej vody v zálivoch, alebo hydrotermálnej činnosti
na marse musel vzniknúť podobne
http://www.geek.com/articles/geek-cetera/mars-rover-opportunity-finds-gypsum-a-strong-indicator-of-water-2011128/
http://www.msnbc.msn.com/id/45587940/ns/technology_and_science-space/#.TuNZ0FYec1I
doteraz bol na marse, známy len ako prach roznášaný vetrom, toto je už asi na 100%, že sa na marse v minulosti nachádzali veľké vodné plochy [Upraveno 10.12.2011 alamo] |
|
Kdyz je tam sadrovec, tak tam musel byt zivot!!
Vzdyt to vznika z ulit vodnich zivocichu v klidne vode.
|
|
ehm..
ulitky a fosílie sa nachádzajú "na zemi" vo vápenci (CaCO3)
http://sk.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1penec
sádrovec je niečo iné
http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1drovec
ale ak by v tej vode, bol nejaký život, v podzemnom (teda skôr v "podmarsovskom") hydrotermálnom systéme je na to šanca, tak je tam nmožnosť nájsť fosilizované baktérie, aj keď "ulitky" mať nebudú
 [Upraveno 10.12.2011 alamo] [Upraveno 10.12.2011 alamo] |
|
Mas recht, spletl jsem si nazvy.
|
| 11.12.2011 - 00:41 - Vlado1 | |
|
http://www.geek.com/wp-content/uploads/2011/12/608770main_pia15033-673-580x290.jpg
Mohli to dat aspoň do jedné řady (sloj). A jako že to písečné bouře, obrosily. |
|
narazil som na zaujímavú fotku, mal by to byť sol 2795
http://www.marstoday.com/news/viewsr.html?pid=39318
tie čierne "kúsky" mi tak nejak pripomínajú obsidián - sopečné sklo
možno sa mi to iba zdá, a robí to tá "čiernobielosť"
nie je o tom nejaká zmienka? |
|
citace:
tie čierne "kúsky" mi tak nejak pripomínajú obsidián - sopečné sklo možno sa mi to iba zdá, a robí to tá "čiernobielosť"
nie je o tom nejaká zmienka?
Ty kousky nemusejí být nutně sopečného původu. Tavenina vzniká i při dopadu meteoritů. Stačí si vzpomenout např. na vltavíny. |
|
"vltavíny" na marse?
ktovie, meteority tam dopadali.. takže tektity tam tiež môžu byť prítomné
začalo mi vŕtať v hlave..
ak sa tam mohol v podzemných dutinách za prítomnosti vody, vytvoriť sádrovec, tak prečo by tam nemohlo byť aj niečo na báze kremičitanov, a ich najrôznejších hydratovaných foriem..
možno aj vo formách aké sa na zemi nenájdu.. od chalcedónu, cez acháty až po opály
a ten sádrovec, to by bola sranda, keby tam stihol MER ešte nájsť "púštnu ružu"
 |
| 04.1.2012 - 06:55 - David | |
|
| Doporučuji snímky z navigační kamery sol 282O úžasné ! |
|
Včera 3.1. by Spirit oslavil 8 let trvání své martovské mise, tedy pokud by byl stále ještě funkční. Bohužel není.
Opportunity sice přistála o 3 týdny později (25.1.2004), ale dá se s velkou pravděpodobností předpokládat, že se svých 8. narozenin bez problémů dožije.
Znamená to 31x překročenou "záruční dobu" - Neskutečný výkon !
Stu Atkinson a Astro0, jako už tradičně, k této příležitosti vytvořili moc pěkný plakát s originálním veršovaným komentářem. 
8 Years On Mars
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=26246 |
|
Nick "scooterlord" Sotiriadis po pěti letech úmorné práce s hledáním fotek, schemat a zdrojových informací o MERech na sklonku minulého roku dokončil velmi podrobný 3D model roveru Spirit.
Teď pracuje na fotorealistických texturách povrchů a renderingu jednotlivých částí.
A jde skutečně do nejmenších detailů, včetně stop po obráběcích nástrojích a drobných škrábancích z montáže
Jeho úžasné výtvory můžete vychutnat na jeho webu: http://www.nicksotiriadis.gr/?page_id=287
Nebo průběžně sledovat jeho snažení na UMSF: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=3143&st=270&start=270
Btw. scooterlord hledá práci v oboru, takže pokud někdo víte o jobu spojeném s fotorealistickým modelováním čehokoli, dejte mu vědět...
Určitě to ocení.
[Upraveno 18.1.2012 pospa] |
|
citace:
citace:
tie čierne "kúsky" mi tak nejak pripomínajú obsidián - sopečné sklo možno sa mi to iba zdá, a robí to tá "čiernobielosť"
nie je o tom nejaká zmienka?
Ty kousky nemusejí být nutně sopečného původu. Tavenina vzniká i při dopadu meteoritů. Stačí si vzpomenout např. na vltavíny.
Tak me napadlo. To by mohlo mit celkem velkou cenu. Co pro to poslat vypravu z navratem vzorku. Sakra pokud by to melo cenu diamantu tak by se kilo muselo vyplatit... |
| 19.1.2012 - 08:44 - David | |
|
| Takový výprava by stála 5, možna 10 mld., to by asi kilo diamantů nezaplatilo. |
|
citace:
Takový výprava by stála 5, možna 10 mld., to by asi kilo diamantů nezaplatilo.
Hm, kilo tech sutru by mohlo stat 38mil USD. Pokud by se jednalo o "jednoduchy" sberny automat, musel by privest zpatky aspon 200kg.... |
|
Toho Spiritu je fakt skoda.
Kdyz by byly 2 Spirity s robonautickyma prodlouzenyma rukama a pokud by vozitka byla stavena na eventualni opravy (modularne vkladaci konstrukce)....
Tak si rikam, ze by druhe pomocne vozitko ocistilo FTV, pripadne by vymenilo blok AKU, tak by se vozitko mohlo rozjet.
Uz to tu nekdo naznacil, ze nejlepsi by bylo, kdyz by vozitka jezdili 2 spolu. Ja jen dodavam, ze jeste lepsi by bylo, kdyz by vozitko melo pomocne prodlouzene robonauti ruce s "prstama". Pochopitelne nad dlanema, aby byli mikrokamery pro optickou kontrolu a praci.
A jeste jedna vec, skoda ze v konstrukci kola neudelali system, kdy by slo kolo "trvale" odbrzdit, pak by ostatni kolecka nemusela tolik drit a nicit se.
|
|
rysaku, ty kocoure usata
nechtel by jsi toho po 20MHZ procesoru a maximalnim prikonu 25W trosku moc :-) |
|
1) Odbrzdeni ci odpojeni od prevodovky kola tam bejt mohlo.
2) Seskladane roboticke prodlouzene ruce by z titanu/kompozitu zas tolik nevazili. A hodne by to pomohlo...minimalne oter prachu z FTV desek. Nebo pro uchopeni kamene ci jako pomucka pri vyprostovani po zapadnuti.
Co se tyce 20MHz CPU, tak roboti se skladaci i jen na PICu.
Kolega chtel z Atmelu stahovat obrazky (IIC... 6 kamer z mobilu o velikosti hrasku) a zpracovavat obraz jako zjisteni predmetu z obrazku. Jako BGA pomucka DSP od TMS byla vyborna. Dnes jsou uCPU uz i s DSP i na taktu 270MHz s integrovanou FLASH/RAM/EEPROM a 2x A/D...1xD/A prevodnikem.
Tyhle obvody delaj i ve verzi pro space/mili techniku.
http://en.wikipedia.org/wiki/Texas_Instruments_OMAP
http://en.wikipedia.org/wiki/ARM_Cortex-A8
http://en.wikipedia.org/wiki/CEVA,_Inc.
http://en.wikipedia.org/wiki/%CE%9CCLinux
Ostatne ten OMAP s C/uLinux pouzili i u projektu SPHERES MIT studaci.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=488&pid=78577#pid78577
[Upraveno 21.1.2012 -=RYS=-] |
|
obavam se, ze prevodovky si rovery nemohly dovolit.
na sundavani prachu by mozna postacil sterac :-D ruka je zbytecny komfort. |
|
citace:
obavam se, ze prevodovky si rovery nemohly dovolit.
na sundavani prachu by mozna postacil sterac :-D ruka je zbytecny komfort.
Jasne ze tam prevodovky nejsou, ale mel jsem na mysli to, aby pri poruse elektromotoru nebylo kolo zablokovano, ale volne se otacelo bez brzdeni.
Ten sterac byla jen vec co me napadla, spis by ruce ci ruka pomohlo pri odebirani kamenu, otaceni pred kamerovym mikroskopem atd..
A pochopitelne by ruka/ruce pomohlo pri vyprostovani zasypaneho vozitka.
|
|
ono by to chtelo poradny zdroj energie. 3We/kg u MLS je vysmech. i prehistoricky topaz mel 15We/kg.
ono s dostatecnym zdrojem muze mit vozitko rukou jak Krišna, takto se musi setrit
|
|
citace:
citace:
obavam se, ze prevodovky si rovery nemohly dovolit.
na sundavani prachu by mozna postacil sterac :-D ruka je zbytecny komfort.
Jasne ze tam prevodovky nejsou, ale
Prevodovky tam jsou. Motory MAXON maji planetovou prevodovku pripojenou primo k motoru a vypada to jako by by to byl jen o neco delsi motor. Neni problem si ho koupit ale pocitejte s cenou 15-20000Kc za jeden motor s prevodovkou. Mel sem kdysi cenik od MAXONu, kde byly specialne oznaceny motory pro rovery. Byla to pro ně velmi dobra reklama.
http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=30394
Tady je neco o konstrukci motoru a prevodovky, ktere pohani vozitka na Marsu. |
|
Je zajímavé jak se některá témata tvrdošíně vracejí do diskuse, i když už tu byly několikrát probírána zleva zprava.
K převodům doplním to, co jsem tu psal v listopadu 09:
... pohony kol samozřejmě žádnou spojku nemají, nemohou se volně protáčet a pokud se netočí motor nehne se ani kolo.
Stejnosměrné komutátorové motorky Maxon RE25 točí na prázdno 6170 rpm. Jsou zpřevodovány dvěma převodovkami do pomala v celkovém poměru 1504:1.
První převod 18,8:1 obstarává planetová převodovka, druhé snížení otáček na 4,1 rpm pak harmonický převod 80:1.
Navíc je k motorku přidána magnetická aretace.
S takto zpřevodovaným kolem průměru 25 cm nehnete ani náhodou. |
|
Mirek Pospíšil:
Omlouvám se. Téma má moc stránek, tak jsem je nepročítal a tím duplikoval nesmysly. |
|
citace:
Je zajímavé jak se některá témata tvrdošíně vracejí do diskuse, i když už tu byly několikrát probírána zleva zprava.
K převodům doplním to, co jsem tu psal v listopadu 09:
... pohony kol samozřejmě žádnou spojku nemají, nemohou se volně protáčet a pokud se netočí motor nehne se ani kolo.
Stejnosměrné komutátorové motorky Maxon RE25 točí na prázdno 6170 rpm. Jsou zpřevodovány dvěma převodovkami do pomala v celkovém poměru 1504:1.
První převod 18,8:1 obstarává planetová převodovka, druhé snížení otáček na 4,1 rpm pak harmonický převod 80:1.
Navíc je k motorku přidána magnetická aretace.
S takto zpřevodovaným kolem průměru 25 cm nehnete ani náhodou.
Ja jsem si rikal, ze tam prevodovka musi byt.
Co vsak schazi je nejaky mechanicky dil, ktery by sel elektromechanicky presunou tak, aby se kolo odblokovalo a bylo volne protacejici se. Neco jako modelarske rele u ktereho kdyz dojde stava, tak je ve stavu kdy to vypadlo, takze kdyz se mechanizmus kolecka presune, tak tam zustane i po vypnuti napajeni pro pripad poruchy.
|
| 23.1.2012 - 08:07 - dodge | |
|
Ja jsem si rikal, ze tam prevodovka musi byt.
Co vsak schazi je nejaky mechanicky dil, ktery by sel elektromechanicky presunou tak, aby se kolo odblokovalo a bylo volne protacejici se. Neco jako modelarske rele u ktereho kdyz dojde stava, tak je ve stavu kdy to vypadlo, takze kdyz se mechanizmus kolecka presune, tak tam zustane i po vypnuti napajeni pro pripad poruchy.
Máš zřejmě na mysli to čemu strojaři říkají vypínatelná spojka. Ta v pohonu není, je tam naopak magnetická aretace, která při zastavení motoru zablokuje motor proti otáčení (podobné mechanické zařízení mají některé bateriové vrtačky - po zastavení se mechanicky otáčení zabrzdí aby se zkrátila doba dotočení). |
|
citace:
Co vsak schazi je nejaky mechanicky dil, ktery by sel elektromechanicky presunou tak, aby se kolo odblokovalo a bylo volne protacejici se. ...
Já se domnívám, že filozofie MERů byla právě opačná. Při zastavení motoru nebo jeho poruše se mělo kolo zablokovat, aby nedošlo k neřízenému pohybu, například sjetí ze svahu nebo odfouknutí větrem. Pro několikaměsíční životnost se nepočítalo s jízdou bez funkčního pohonu kola, stejně jako nebylo příliš aktuální čištění panelů slunečních článků od prachu. |
|
Ale to jsem mel na mysli.
Slo mi o to, ze v normalnim provozu to funguje jako "brzda" a MER "nesklouzne" po svahu "kdyz neni napajen". To se vsak stejne stat nemuze, protoze aby odeslo vsech 6 kol, tak to by uz nebyla nahoda. Stacilo by jedno zabrzdene kolo a MER nesjede ze svahu.
Mel jsem na mysli to, ze pokud motor/prevodovka uz nefunguji, tak aby se elektromagnetem presunula "vacka/zaklapka/lamela atd.." na druhou stranu a "trvale" uvolnila konkretni kolo pro volne protaceni.
Pokud by to tak fungovalo, tak by bylo mene problemu se zapadavanim a i Spirit si troufam tvrdit by dokazal vyjet, kdyz by kolo mel volne.
K tomu chci rict jeste jedno pripodobneni.
Mam domaci alarm ala Jablotron (pozdravuji Petra sefkonstruktera OK1xxx...ano, je i tady na foru) a upravil jsem si elektromechanicke rele co roztahuje tyce do vsech pantu kolem dokola okolo dveri.
Takze kdyz je "zamknuto a zaalarmovano", tak i kdyz nekdo vytrhne dvere z pantu, tak skonci v tech kovovych obrucich co jsou v panelu.
Oteviram je vicero zpusobama, jeden z nich je na bazi BlueTooth COM modulu (ovladam z mobilu) a tak zadam prikaz, zavrci snek elektromechanickeho rele a rozvora se zatahne a dvere jdou otevrit a obracene.
Takze kdyz zamknu a vypadne elektrika (analogie s prerusenou dodavkou elektriny v MERu), tak zavora (brzda/prevodovka kola) zustane v posledni nastavene poloze.
V mem pripade tam mam zalohu gelovku 12V/9Ah.
Ovladacka je mobilem/BT/FM TRX s DTMF+CTCSS na urcitem kmitoctu...DTMF je kod, je v tom selektivka SG05 z CB pasma...8870+Atmel+24lc02+rele.
[Upraveno 23.1.2012 -=RYS=-] |
|
citace:
Já se domnívám, že filozofie MERů byla právě opačná. Při zastavení motoru nebo jeho poruše se mělo kolo zablokovat, aby nedošlo k neřízenému pohybu, například sjetí ze svahu nebo odfouknutí větrem. Pro několikaměsíční životnost se nepočítalo s jízdou bez funkčního pohonu kola, stejně jako nebylo příliš aktuální čištění panelů slunečních článků od prachu.
Naprosto správně.
Navíc původní "hmotnostní rozpočet" konstrukce byl během stavby překročen už z jiných důvodů.
Přidání dalších prvků do podvozku, navíc elektromechanických, které by dál zvyšovaly riziko poruchy, bylo naprosto nežádoucí.
Požadavek na životnost byl jasně daný - 1/4 roku. S potenciálem na prodloužení o 100% , tedy 1/2 roku aktivní služby.
Zítra Oppy oslaví 8 let provozu, s čímž nikdo nepočítal ani v nejdivočejších snech.
Btw. během prosince 2011 Opportunity pořídila další panoramatický autoportrét, ze kterého vidíme, jak dokáže přežít i pod velmi silnou vrstvou prachu.
 |
|
| http://www.nasaspaceflight.com/2012/01/opportunitys-eight-years-mars-story-science-endurance/ ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
