citace:
Netřeba zacházet k sci-fi - záhad je u Saturnovch měsíců dost a dost. Viz třeba zde - na Hyperionu našli uhlovodíky, vodu i CO2:
http://www.spaceflightnow.com/cassini/070704hydrocarbons.html
Vzhledem k jeho struktuře i oběžné dráze se divím, že nikoho ještě nenapadla možnost, že se jedná o zachycenou kometu...
Jak ukazuje následující abstrakt vědeckého příspěvku z ledna 2000 na výroční konference Americké astronomické společnosti
http://www.aas.org/publications/baas/v31n5/aas195/1000.htm
problémem, zda Hyperion vznikl akrecí uvnitř Saturnova systému, nebo byl zachycen z meziplanetárního prostoru ať již jako kometa nebo těleso KBO (prekurzor komet), se astronomové a planetologové už zabývají dlouhou dobu. Problém spočívá v tom, že Hyperion se pohybuje na oběžné dráze kolem Saturnu poměrně hluboko v jeho gravitačním poli a navíc v přesné komensurabilitě 4 : 3 s největším Saturnovým měsícem Titan (komensurabilita, čili orbitální rezonance znamená, že doby oběhu dvou kosmických těles obíhajících kolem společného řídicího tělesa, např. měsíce kolem planety, mají doby svých oběhů v poměru malých celých čísel. Tím vzniká silná gravitační vazba mezi měsíci, které se sice nemohou díky tomu srazit, ale vzájemně si předávají potenciální i kinetickou energii, což jinými slovy znamená, že si vzájemně mění oběžné dráhy). Proto se zdá být dráha menšího Hyperionu na první pohled trochu chaotická.
Uvedená studie ukazuje, že pouze z dráhy nelze jednoznačně rozhodnout, zda měsíc by zachycen nebo ne.
To, že má velmi malou hustotu 0,5667 ± 0,1025 g/cm3, naznačuje, že jeho porozita je nejméně 0,4 (obsahuje asi 40 % prázdného prostoru); to ukazuje na dvě věci:
a) nedosáhl hydrostatické izostaze (nebyl dost veliký, aby ho gravitační síly dostatečně "stlačily")
b) díky tomu neprošel diferenciací, spojenou se zahřátím, proto si zachoval většinu těkavých látek - proto tedy voda, CO2, CO a uhlovodíky.
To, že obsahuje tyto těkavé látky naprosto nevylučuje možnost jeho vzniku na místě (viz např Titan, který sice prošel diferenciací, ale jeho atmosféra taky uhlovodíky a jiné těkavé látky, např. dusík, obsahuje).
Z posledního průletu sondy Cassini kolem Hyperionu jsou např. následující informace:
http://ciclops.org/view.php?id=3303&js=1
http://www.astrobio.net/news/print.php?sid=2387
____________________
Antonín Vítek |
