|
| Fotka http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7100HR.jpg trochu klame. Lunárny modul stojí v skutočnosti na "rovine" a naklonený je Surveyor, ktorý stojí na svahu kráteru. Lepšiu predstavu o smere fotografovania dáva práve obrázok http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-12/lk021.jpg . Optická osa fotoaparátu mierila jasne dolu a astronaut stál nad úrovňou sondy. Z obrázku lk021.jpg je tiež vidno, že terén "za" LM mierne stúpa - je to vidno z vrstevníc, ktoré sú po desiatich stopách a smerom k stanici ALSEP (a v ľavom hornom rohu obrázku) vidno ďalšie vrstevnice. |
|
| Predstavu o skutočnej polohe a veľkosti Surveyoru dávajú fotky http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7121.jpg a http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7133.jpg |
|
Quote:
Tedy, rád se nechám poučit - ale v zásadě: pokud mám nejprve nějaký brzdící raketový stupeň, a ten pak odhodím, tak, že dopadne na Měsíční povrch, a následně měkce přistanu pomocí dalšího brzdícího motoru, tak je to podle mě postup, který použily sondy: Surveyor (tedy alespoň podle údajů v téhle diskuzi), ruské sondy typu Luna 16/17 a měl to použít plánovaný ruský pilotovaný LK-1. Naopak, americký LEM nic neodhazoval, a pomocí stejného motoru sestupoval z oběžné dráhy až na povrch Měsíce.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SURVEYOR měl dva systémy brzdění: - hlavní brzdící motor na tuhé pohonné hmoty, jehož tah nebyl řízen a provedl hlavní část zbrzdění a ve výši cca 8,5 km nad povrchem byl odhozen. Současně s ním pracovaly tři verniery na KPH, (jejichž úloha předtím také byla provézt případnou korekci dráhy) a ty provedly po odhození hlavního motoru měkké přistání na Měsíci řízené pomocí radaru, který měřil výšku a rychlost a byly vypnuty ve výši cca 4,5 m, odtud dopadl Surveyor volným pádem na Měsíc.
Luna 9 (měkké přistání na Měsíci), měla jeden brzdící motor na KPH pro brzdění, který byl rovněž použit pro korekci dráhy. Byl zažehnut ve výši 75 km nad povrchem a vypnut ve výši 25 m. Současně byl nafouknut airbag , který zachytil hlavní náraz sondy při dopadu na povrch rychlostí 15 m/s, pak byl odhozen. Vlastní sonda kulového tvaru pak otevřením svých listů stabilizovala sondu z libovolné polohy po dopadu. Tento systém airbagu je tedy velmi podobný systému, který později použila NASA pro sondy Pathfinder k Marsu.
LUNA 16 (návrat vzorků), která měla i návratový stupeň, měla hlavní brzdící motor na KPH, ten byl vypnut 20 m nad povrchem (signálem z počítače, který byl řízen údaji radaru o výšce a rychlosti). Vlastní dobrzdění do výši 2 m a rychlosti menší než 2,4 m/s vykonaly malé motorky, zřejmě verniery na KPH a z této výše sonda dopadla volným pádem na povrch na odpružené nohy. Po odběru vzorků horní stupeň odstartoval k Zemi. Zřejmě zcela podobný systém přistání měla sonda Luna 17 které dopravila Lunochod na povrch Měsíce.
LK (doprava ruského kosmonauta na Měsíc): Apollo u LEM použilo klasický systém – brzdící stupeň nesl startovací a oba dosedly na Měsíc společně – podobně jako Luna 16. Plánovaný (a již na Zemi i na LEO odzkoušený) systém LK vlastního dosednutí na Měsíc byl odlišný: odhození brzdícího stupně blízko povrchu a dobrzdění rychlosti cca 100m/s již odletovým motorem. To mělo oproti Apollu několik předností, především váhových:
- Muselo se předpokládat, že LK se bude muset před přistáním až desítky sec. vznášet nad povrchem, aby vybral vhodné místo. Reserva paliva pro to je značně menší, pokud se vznáší jen odletová část, než obě - brzdící i odletová jako u Apolla
- Přistávací mechanismus, to je nohy, amortizéry mohly být lehčí pro dosednutí jen odletové části. Nakonec i ty sestupové schůdky byly kratší.
- Výška přistávací části je nižší a tím je menší možnost převrácení při zachycení o nerovnost vlivem horizontální složky přistávací rychlosti.
- Zvíření prachu bude menší při práci motoru s menším tahem.
- Případný havarijní odlet vynucený v okamžiku přistávání je pohotovější s již pracujícím návratovým motorem.
|
|
| Tak já nevím, skutečně, teď čtu na Wiki: jen Blok D a na něm pak už rovnou přistávací modul pro Lunu 15 - 24 (nebo kolik). Nevím kde jsem k tomu brzdícímu stupni u těhle sond přišel.. asi jsem si to prostě s něčím spletl... |
|
| V tom není rozpor, ten hlavní brzdící stupeň u Luna 15 - .... byl skutečně BLOK D, který nejen proved hlavní zbrzdění při přistání, ale na př. u plánovnaného přistání LK měl provvezt navíc i přechod na kruhovou dráhu kolem Měsíce a pak teprve brzdit setup LK k povrchu |
|
| Omlouvám se za chybu v mém minulém příspěvku, napsal jsem ho ráno, ještě rozespalý. U sond Luna 15 ... BLOK D byl pouze poslední stupeň raket Proton a vynesl sondy Luna 15 ... z LEO na dráhu k Měsíci. Brzdění provedl vlastní motor sondy s jemným dobrzděním verniery těsně před přistáním, jak jsem to psal předtím. Pouze u plánované měsíční mise člověka N1/LK měl být BLOK D spolu s Lunárním modulem LK a návratovým orbitálním modulem LOK vyveden na dráhu k Měsíci. BLOK D pak měl zbrzdit celek na LLO, LOK se odpojit a BLOK D zbrzdit LK až blízko k povrchu a odpojit se. Jemné dosednutí měl provézt motor návratového stupně (byl dokonce jeden rezervní) |
| 08.1.2008 - 16:29 - Vítězslav Novák | |
|
Skoro bych řekl, že "měkké přistání" je takové, které umožňuje zařízení vykonávat požadovanou činnost i po přistání.
Například přistání obou (vlastně otří) marsovských roverů bylo měkké, protože rovery dopadly jak dopadly. Naopak přistání Beagle 2 bylo pravděpodobně neměkké, když i ten dopadl jak dopadl. I když, B2 mohl přistát měkce, ale někam, odkud se nemohl ozvat. |
|
citace:
Skoro bych řekl, že "měkké přistání" je takové, které umožňuje zařízení vykonávat požadovanou činnost i po přistání.
Mě to taky přijde jako nejlepší definice.. airbagy, tzn. neřízené měkké přistání, se navíc používají pro marsovské sondy doteď... |
| 08.1.2008 - 23:39 - Vlado | |
|
http://lokishammer.dragon-rider.org/Apollo/apollo12.html
Kousek překladu:
At between two and three hundred feet, Conrad arrested the last of the forward motion and put the LM into a hover. At this point the exhaust started to pick up the dust, blowing it across the lunar surface and began to obscure the crew's view of the surface itself. This phenomenon had been observed on Apollo 11 as well, though Conrad described that he felt that they had more dust that the previous flight. Because of the moving cloud of dust, the rocks and craters were hidden from view and Conrad feared that they might set down onto top of one. Still, one hundred and ten hours, thirty-two minutes and thirty-five seconds into the mission, Al called "contact" and Conrad cut the engine, letting the LM fall for the final six feet of the descent. With a bump that was to get Conrad teased the the air force pilots about "navy landings," they were down, and while the crew was yet to learn of exactly were they had landed, they had indeed achieved their goal; the LM was now sitting just a hundred and sixty metres from their goal, Surveyor 3.
Mezi 300 až 200 stopami Conrad zastavil poslední (zbytek) dopředného pohybu a uvedl LM do vznášení. V tomto bodě tryska začala zvedat prach, odfukujíc ho po povrchu měsíce a začala zatemňovat výhled posádky na povrch. Tento jev byl pozorován rovněž u Apolla 11, i když Conrad měl pocit, že prachu je více než u předchozího letu. Pohybujícím se prachem byl zakryt výhled na krátery a balvany a Conrad se bál, že sednou na vrchol některého z nich. Přesto, po 110 hodinách 32 minutách a 35 sekundách výpravy Al zavolal "kontakt" a Conrad zastavil stroj a ponechal LM padnout dolů v posledních 6 stopách sestupu. S nárazem, který byl pro Conrada podobný "lodnímu přistání" se zastavili a teprve nyní zjišťovali kde přesně přistáli. Zjistili, že skutečně dosáhli svého cíle, LM usedl 160 metrů od cíle, Surveyoru 3.
Prášilose a hodně.
citace:
Nemohlo by to být tím, že i za "hranou kráteru" byl stále ještě pokračující svah s takovým sklonem, že na něj mohlo být vidět i od Surveyoru 3? Fotoaparát navíc při zachycení snímku pravděpodobně nebyl níže, než cca 5 m "pod horizontem kráteru" (a přitom hodně přes 100 m daleko).
Myslím si ,že se fotilo z vrstevnice 8,5m a LM sedí skoro vodorovně , na rovině vrstevnice 15m .viz:http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-12/lk021.jpg
Ještě poznámka .Jak to ,že se Surveyor nevybulil, když znovu a znovu odstartoval z šikmé plochyna na Měsíci(svah kráteru , skoky vysoké 10,6m a 3,4m). |
| 09.1.2008 - 01:19 - Mirko | |
|
Pre Vlada
Keby Ste mali tri nohy a ťažisko hodne nízko tak by Ste sa snád nevybulili snád ani Vy a to aj po opici ____________________
|
| 09.1.2008 - 22:09 - Vlado | |
|
citace:
citace:
citace:
Možno že sa aj prášilo, ale nie dosť na to, aby to bolo vidno.
Urobiť prstom čiarku po zaprášených paneloch nikoho (z dvoch prítomných astronautov) nenapadlo. A ak aj napadalo, tak ju nevyfotil. Ešte nejaké otázky?
Aj tak sa može.
Množství a druh prachu tvořen proudem plynu raketového motoru do měkkého regolitu je trochu jiný,než prach ,ve vašem obyváku.
Vlado, zase, ach ta fyzika. Pokud není přítomná atmosféra, je téměř nemožné aby došlo k turbulencím (víry a nelaminární proudění). Pokusím se Vám to vysvětlit (kdo ma fyzikalni vzdelani, prosim zacpete si usi). Pohyb prachu v zemské atmosféře je ovlivňován gravitací, pohybem vzduchu a Brownovým pohybem. Vzduch díky neustálému pohybu a Brownove pohybu prach nadnasi a lehce si s nim hraje, naproti tomu gravitace ho tahá k zemi.
Ve vakuu ma motor výkon vhodný pouze k předvedení Newtonových zákonů. Tlak plynů vyrazí od trysky, kde už tvar trysky umožňuje jejich masivní rozpínání. Vzduchoprázdno tomu také dale pomáhá. Proto se plyn rozpíná dokud nedorazí na povrch měsíce. Rozhodně zde něco odfoukne, i když už toho díky malému tlaku moc nebude. Ale při této situaci předá část své energie Měsíčnímu prachu,který vyletí po parabolické křivce směrem od trysky (je možné, ale velice nepravděpodobné, aby za takové situace mohl padat na stroj). A pak se díky entropii vesmír pokusí rovnoměrně rozprostrít molekuly pohonných látek na co největsím prostoru. Prostě, neexistence prachu je pro mne dukaz pristani. Zapraseny modul bych bral znacne podezrele.
Zkuste se prosim podivat na hesla: Kinetická teorie plynu, Newtonovy zakony, Brownuv pohyb, Turbulence a Vakuum. Mely by Vam dat dost informaci k porozumeni tematu.
Prosim, prestante mluvit o "praseni na Mesici". Zkuste se podivat na stredni kvadratickou vzdalenost pro Brownuv pohyb v "skoroovakuu", které panuje na Mesici. Melo by Vam to zodpovedet vetsinu otazek.
Předem děkuji
Dusatko
http://lokishammer.dragon-rider.org/Apollo/apollo12.html
This sheet of dust blown away by the LM's descent engine actually travelled quite some distance from the LM's landing position, Conrad and Bean discovering later that they had caused a layer of dust to cover Surveyor 3, even though they had landed just over a hundred and sixty metres from it.
Vrstva prachu odvátého sestupovým motorem LM ve skutečnosti odletěla na značnou vzdálenost od místa přistání LM. Conrad a Bean později zjistili, že přistání způsobilo pokrytí Surveyora 3 vrstvou prachu, i když přistáli něco přes 160 metrů od něj.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7137.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7125.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7134.jpg
Jak je vidět,ten prach, není vidět.
|
|
Ach jo.
Zväčš si poriadne fotky sondy (a použi tie v lepšom rozlíšení) - na horných plochách prístrojových skríň sa nájde aj prach, aj niečo, čo by mohli byť drobné kamienky.
Nečakaj ale, že tam nájdeš chuchvalce ako doma pod posteľou. Predstavu, koľko prachu sa na sonde usadilo, dáva záber so zrkadlom kamery. Ono vyfotiť prach je celkom umenie - vidíš stopu v prachu, ale prach samotný nie - pokiaľ ho nie je pár kilo. |
| 10.1.2008 - 21:10 - Vlado | |
|
citace:
Ach jo.
Zväčš si poriadne fotky sondy (a použi tie v lepšom rozlíšení) - na horných plochách prístrojových skríň sa nájde aj prach, aj niečo, čo by mohli byť drobné kamienky.
Nečakaj ale, že tam nájdeš chuchvalce ako doma pod posteľou. Predstavu, koľko prachu sa na sonde usadilo, dáva záber so zrkadlom kamery. Ono vyfotiť prach je celkom umenie - vidíš stopu v prachu, ale prach samotný nie - pokiaľ ho nie je pár kilo.
Zvětšil jsem a vidím , že na horní ploše přístrojové skříni , se zrcadlí příčný nosník. Ako je to možné?
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7117HR.jpg
Zvětšil jsem a vidím , že na horní ploše přístrojové skříni , se zrcadlí příčný nosník. Ako je to možné?
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7117HR.jpg
Ale , zrcátko které má zrcadlit nezrcadlí. Možno budou na vině, specielní, měsíční, fyzikální zákony.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7131.jpg
Při tak intenzívním prášení ,jak popisují kosmonaute ,by mělo byt v ohraničeném prostoru nohy (kaslíku)Sur. , aspoň trochu prachu. Plus opakované starty Surveyora.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7112HR.jpg
|
| 12.1.2008 - 20:39 - Vlado | |
|
Nějak vám došla řeč ,nebo vám vyschlo péro ? Taky to může byt nefunkční klávesnice.
Pánu Přibylovy se taky chtělo něco říct . Má možnost. To jsou přece taky fyzikální jevy.
|
|
| Vlado, zkuste ještě chvíli přemýšlet, třeba o dráze prachu ve vakuu. |
|
Myslím, že pro "nehledače nesrovnalostí" už bylo řečeno vše podstatné nebo jde o zřejmé věci, takže rekapituluji:
- Surveyor 3 stojí na Měsíci poměrně zaprášený
- značnou část jeho zaprášení způsobil přílet Apolla 12
- vrstvička prachu je slabá a relativně rovnoměrná, proto není moc dobře vidět na fotografiích
- na fotografiích se projeví jen "šmouhy" v prachu, což je na fotografiích z Apolla 12 vidět
- vrstva prachu je ale závislá i na "přilnavosti" povrchu a směru dopadu prachu (myslím, že proto je zrcátko kamery zaprášeno trochu více než některé jiné části sondy)
- hladká plocha může trochu zrcadlit svoje kontrastní okolí i přes velmi slabou vrstvičku prachu
Další diskuze na toto téma nemá podle mne smysl. |
| 12.1.2008 - 22:54 - Vlado | |
|
Tak že ,plocha ,nejvýhodněji nastavená na spad a usazování prachu ,bude míň zaprášená a víc zrcadlit, než zrcátko , které je odvrácené a natočené dolů?
Z kaslíku ramene nohy by se musel prach vybírat lopatkou.
Komu schází představivost,doporučuji modelově prověřit .
citace:
Divné je ,že na fotce je vidět stín LM(skoro patky modulu) a přitom LM sedí dost daleko za hranou kráteru(viz vrstevnice). Fotilo se z hloubky 7m pod horizontem kráteru.
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-12/lk021.jpg
Vypočetl jsem ,že z LM má scházet 2,1m ,skřívající se bod horizontem.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-48-7151.jpg
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-12/lk021.jpg
Na obrázku a vrstevnicích je vidět ,že LM stojí na rovně.
|
|
Speciálně pro Vlada doplním ještě pár svých poznámek:
- většina prachu při příletu Apolla 12 odlétala k Surveyoru 3 rychlostí několik stovek m/s a zrnka prachu se tedy převážně pohybovala a dopadala na Surveyor téměř vodorovně (vodorovné plochy tak mohly být "zaneseny" méně, než ty svislé) [pro jistotu dodávám, že se určitě našlo pár zrnek prachu, které po odrazu letěly pomaleji a po vyšší balistické dráze, ale určitě jich byla menšina]
- o tom, že od trasy příletu Apolla 12 zrcátko nebylo odvrázené, jsme tu už mluvili
- dodávám ještě, že existují i teorie o elektrostatickém nabíjení a vznášení jemného prachu na Měsíci poblíž terminátoru (rozhraní mezi Sluncem osvětlenou a neosvětlenou částí Měsíce) [ http://science.nasa.gov/headlines/y2005/30mar_moonfountains.htm ], takže je možné, že na některé plochy Surveyoru se prach mohl dostat i touto cestou (ještě před příletem Apolla 12) a v tom případě mohlo záležet i na elektrostatických vlastnostech různých částí povrchu Surveyoru (a zrcátko kamery možná bylo "chytlavější" než jiné části - to je ale jen můj dohad)
- na stránce http://history.nasa.gov/alsj/a12/images12.html jsem našel ještě podrobnější a přesnější vrstevnicovou mapu místa přistání Apolla 12 ( http://history.nasa.gov/alsj/a12/survcrat.jpg ) ze které vyplývá, že LEM Intrepid přistál těsně na okraji Surveyor kráteru a skoro určitě byl ještě na mírném svahu (je to vidět i na některých fotografiích modulu) - na obrázku je navíc uvedeno, že patky LEMu byly 4,3 m nad úrovní kamery Surveyoru 3, a protože na snímcích Surveyoru s LEMem v pozadí je spojnice mezi fotoaparátem a LEMem výše než vršek Surveyoru, který je nejméně 1 metr nad kamerou, tak lze odhadhnout, že diskutované fotografie byly pořízeny v okamžiku, kdy fotoaparát kosmonauta byl jen cca 3 m pod úrovní LEMu
Sečteno a podrtženo. Na žádných snímcích z Apolla nevidím žádné nesrovnalosti (dovedu si vždy dobře představit korektní fyzikální vysvětlení všech úkazů). |
| 13.1.2008 - 23:52 - Vlado | |
|
Z výše uvedeného obrázku ,dle vrstevnic ,vyplívá ,že LM sedí v kráteru stejně jako SUR 3 a nakloněny k sobě , každý o 7st. To ale na fotkách není vidět.
Ten nákres ,snad podstrčili, kartografům NASA ,agenti KGB
.
Níže uvedené odkazy a výpisy ,uvádějí jiné rozměry kráteru.
TAK KDE JE PRAVDA?
1967-035A - Surveyor 3
1967-04-20 00:01 UT: Zapálen brzdící raketový motor asi 3 minuty před přistáním, ve výšce 84 km nad povrchem. Brzdící motor byl v činnosti 40 s a snížil rychlost sondy z 9656 na 420 km/h.
00:04:53 UT: Sonda Surveyor 3 přistála úspěšně na Měsíci v oblasti Oceanus Procellarum, mezi krátery Fra Mauro B a Lansberg, 4 km od plánovaného místa. Sonda brzděná dále třemi stabilizačními motorky dosedla na povrch Měsíce rychlostí 2.1 m/s. Stabilizační motory se po přistání nevypnuly a Surveyor 3 se vznesl do výšky 10.6 m a znovu dosedl rychlostí asi 2 m/s ve vzdálenosti 7.8 m od původního místa dopadu. Po druhém dosednutí se sonda znovu vznesla do výšky 3.3 m a dosedla přibližně 2.4 m od předchozího místa. Před třetím dosednutím došlo ve výšce 0.9 m k vypnutí stabilizačních motorků. Sonda přistála na svahu kráteru o průměru asi 46 m, hlubokého kolem 6 m. Po posledním dosednutí sklouzl Surveyor 3 asi 0.3 m po svahu. Asi hodinu po přistání začala sonda na rádiový povel ze Země vysílat televizní snímky měsíčního povrchu. Do 11 h UT bylo vysláno celkem 54 snímků, které však neměly příliš dobrou kvalitu.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/SurveyorMap.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/Crater1.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/Crater2.jpg
During the soft-landing the spacecraft "hopped" upon the initial touchdown when the vernier engines did not cut off at the 14-foot mark, but continued firing to the surface. Strain gages on the landing legs indicated the spacecraft rebounded three times from the lunar surface before finally coming to rest.
Surveyor 3 came to rest on a 10-degree slope in a small unidentified crater about 50 yards in diameter and about 15 to 20 feet deep. The spacecraft landed with footpad No. 2 facing 60 degrees east.
http://www.boeing.com/
|
|
citace:
TAK KDE JE PRAVDA?
A neni to nahodou proto, ze nez letelo prvni apolo kolem Mesice tak nebyly tak podrobny mapy a tak je v dokumentaci to co bylo k dispozici s velkou nepresnosti... ? |
| 14.1.2008 - 21:08 - Vlado | |
|
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-47-6993.jpg
To je důkaz , že LM stojí na rovině před kráterem a né v kráteru ,jak je zakresleno na výše uvedené mapce.To je pohled od LM k SUR3 (v pozadí ve stínu je vidět)
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a12/AS12-47-6980.jpg
To je směr pohledu od SUR3 k LM Mně to připomíná spíš rovinu než svah kráteru. |
|
| Ale Vlado, o LM "v kráteru" tu píšeš jen ty a nikdo jiný (a polemizuješ pak sám se sebou). Obávám se, že jde o tvoje nepřesné pochopení obrázku http://history.nasa.gov/alsj/a12/survcrat.jpg . Řez A v dolní části obrázku není na spojnici LM - Surveyor, takže LM se nenachází "pod šipkou v kráteru", ale "za šipkou" na kótě 14m, tedy až na okraji kráteru a už skoro na rovině, ale přece jen ještě na mírném svahu. To bohatě stačí na vysvětlení všech fotografií. |
|
To bohatě stačí na vysvětlení všech fotografií.
Obdivuji Vaši trpělivost, v případě pana Vlada je totiž potřeba trpělivost doslova nekonečná... |
| 15.1.2008 - 00:25 - Vlado | |
|
http://history.nasa.gov/alsj/a12/survcrat.jpg
Kde berete tú sílu ,nevidět viditelné?
Vrstevnice 13 až 15 pod LM je stejně od sebe vzdálená ,jak vrstevnice 7 až 9 , pod SUR3 . Tak že sedí na stejném svahu. V řezu A-A´ je na uvedených vrstevnicích ,svah mírnější.
citace:
Nemohlo by to být tím, že i za "hranou kráteru" byl stále ještě pokračující svah s takovým sklonem, že na něj mohlo být vidět i od Surveyoru 3? Fotoaparát navíc při zachycení snímku pravděpodobně nebyl níže, než cca 5 m "pod horizontem kráteru" (a přitom hodně přes 100 m daleko). Myslím, že to je zřejmé z přesnější vrstevnicové mapky níže (je to výřez z obrázku
http://history.nasa.gov/alsj/a12/survcrat.jpg
Šlo o to , určit jak daleko sedí LM od hrany kráteru a zda je to rovina.
Trpělivost ovoce přináší. Vydržať!
|
|
citace:
Šlo o to , určit jak daleko sedí LM od hrany kráteru a zda je to rovina.
Pokud slo jen o tohle tak z uvedeneho obrazku http://history.nasa.gov/alsj/a12/survcrat.jpg jste spravne odvodil ze LM stoji na mirnem svahu, protoze za vrstevnici 14 nasleduje 15 a da se predpokladat ze 15 stale stoupa. Rez A-A'je veden uplne jinym mistem krateru nez stoji LM. Ostatne kdyz si prohlidnete obrazek a popisky poradne tak zjistite ze je na nem oznacen i surveyor 3 horizon - tedy kam az bylo videt z mista od sondy a ze tento horizont lezi az za vrstevnici 15. |
|
citace:
Šlo o to, určit jak daleko sedí LM od hrany kráteru a zda je to rovina.
LM sedí téměř "na hraně kráteru" tak, jak je vidět z mnoha fotografií a také ze čtvercové značky v mapě http://history.nasa.gov/alsj/a12/survcrat.jpg .
Ohledně sklonu svahu v místě LM je v dokumentu "Apollo 12 Mission Report" (PDF, 12MB) na straně 93 (kapitola 4.2.3) uvedeno: "The final resting attitude, as viewed by the crew, was 3 degrees up in pitch and a 3.8-degree roll left, which indicates a surface slope of about 4 or 5 degrees downward to the left and rear of the crew."
Tedy "Konečná poloha, podle posádky, byla 3° nahoru v klopení a 3.8° vlevo v klonění, což znamená, že svah povrchu měl sklon 4 až 5° doleva a dozadu vzhledem k posádce." (tedy směrem "do Surveyor kráteru" [poznámka A.H.])
Tím bychom snad mohli skončit ne? |
| 16.1.2008 - 00:06 - Vlado | |
|
citace:
Tím bychom snad mohli skončit ne?
Třeba jo, ale ještě mně trápí ten průměr kráteru . Měl průměr 46m nebo 200m?V SPACE 40 lžou?
JO a ještě něco,k tomu prachu.
citace:
Speciálně pro Vlada doplním ještě pár svých poznámek:
- většina prachu při příletu Apolla 12 odlétala k Surveyoru 3 rychlostí několik stovek m/s a zrnka prachu se tedy převážně pohybovala a dopadala na Surveyor téměř vodorovně (vodorovné plochy tak mohly být "zaneseny" méně, než ty svislé) [pro jistotu dodávám, že se určitě našlo pár zrnek prachu, které po odrazu letěly pomaleji a po vyšší balistické dráze, ale určitě jich byla menšina]
Slova kosmonautů , kteří údajně u toho stáli.
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-12/lk.htm
Když jsme ji opatrně obešli a přibližovali se zezdola, bylo vidět, že změnila barvu. Zářivě bílé nátěry, pečlivě provedené na Zemi, byly pokryty vysokou vrstvou hnědého prachu. Capcom ze střediska se nás žertem otázal, jsme-li opravdu u správného Surveyoru, ale mně při pohledu na spuštěná křídla slunečních baterií do smíchu nebylo. Tady, kousek přede mnou, se ostře rýsovala kulatá stopa nohy, jak sonda poskočila. V prachu bylo vidět i oplatkový vzorek na spodní straně. O kousek dál se táhly rýhy po lopatce, jejíž plně vytažené nůžky trčely do prostoru. Takhle tu zůstanou navěky, možná i pak, až na Zemi zanikne civilizace i všechen život...
Opakuji – VYSOKOU VRSTVOU HNĚDÉHO PRACHU-
To já jsem si nevymyslel, to je psáno.
|
|
Okolí místa přistání Apolla 12 na Měsíci si lze hezky prohlédnout i na Google Moon na adrese http://www.google.com/moon/#lat=-3.009785&lon=-23.424206&zoom=15&apollo=a12 (průměr Surveyor kráteru mi vychází na cca 180m).
Ohledně "vysoké vrstvy hnědého prachu" (na Surveyoru 3) mohu říci jen to, že proti očekávanému "nic" může být i velmi jemná vrstva hodnocena jako "vysoká".
Že tam prach je, jsme už konstatovali, a jak se tam prach vzal, jsme už diskutovali.
Všechny detailní fotografie Surveyoru 3 byly bohužel zřejmě pořízeny jen černobíle, takže o barvě se z nich moc vyčíst nedá. Z dostupných informací se tedy už nedokážu k tématu blíže vyjádřit.
Pro Vlada připomínám, že ke všem informacím na internetu (a nejen tam) je vhodné přistupovat velmi opatrně. Je třeba si informace ověřit z několika nezávislých a důvěryhodných zdrojů (pokud možno originálních). Jedině tak se lze přiblížit pravdě a jedině ze solidních informací lze pak případně vyvozovat další závěry. |
| 16.1.2008 - 23:04 - Vlado | |
|
citace:
Že tam prach je, jsme už konstatovali, a jak se tam prach vzal, jsme už diskutovali.
Na toto téma diskuze z moji strany nebyla ,jenom vy jste sdělil svoji teorii prášení.
Moje představa o prášení na Měsíci je jiná.
Objemová rozpínavost plynu se šíří všemi směry i nahoru.Částice prachu unášena plynem vzhůru , po rozplynutí plynu padají volným pádem dolů .Zrnka prachu se nepohybují po balistické dráze ,ale po dráze paraboly (vákum)
Další postřeh : Výtoková rychlost plynu z motoru je 3-4 km/sec.Odražená zrnka prachu můžou mít rychlost i 2,4 km/s a tím můžou překonat měsíční přitažlivost. Při rychlosti 1,7 km/s se zrnka prachu dostanou na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
citace:
Ohledně "vysoké vrstvy hnědého prachu" (na Surveyoru 3) mohu říci jen to, že proti očekávanému "nic" může být i velmi jemná vrstva hodnocena jako "vysoká".
Za takovou odpověď se nemusí stydět ani politik na nejvyšším postu
Doufám ,že nezamýšlíte odejít do politiky . Byla by to ztráta odborníka v kosmonautice.
|
|
| Výtoková rychlost je rovná specifickému impulzu, takže u LM byla cca 3,1 km/s, zrnka prachu se pohybují po balistické dráze ve vakuu, což je parabola. Předání energie spalin zrnkům prachu nebude ideální takže je možné, že na oběžnou dráhu by se teoreticky dostat mohly, ale vzhledem ke trajektorii oběžné dráhy by po jednom oběhu znovu dopadly na povrch. Odrazy od kamenů a nerovností mají větší vliv na prach než rozptyl spalin díky vakuu, dál od LM už je hustota tak malá, že velký vliv nemá, nejdůležitější je kinetika spalin. |
|
